Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Seeds Of Iblis - The Black Quran (EP)

Seeds Of IblisThe Black Quran (EP)

Bhut18.5.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Orient black jak se sluší a patří. Černý korán je vyzdvižen z hlubin temnot, aby proklel svého čistotného bratra. Dvacet minut nepřetržitého mučení zastánců islámu zasahující i do srdcí křesťanských krys.

Málokdo ví, že v zemích, kde to mezi lidmi vře jak v trampském kotlíku, byla sepsána tajemná kniha svrhující nejvyššího tamějšího Boha. Byl to právě černý korán. Kniha opovrhovaná, zapomínaná a zatracovaná. Její stránky se však nepropadly do prachu dějin a jejich lehce zetlelý obsah má ještě co nabídnout. Tyto řádky v současnosti vyzdvihlo uskupení Seeds Of Iblis a předkládají jeho interpretaci na malém EP The Black Quran.

 

Jedno EP = jedna skladba. Málo, říkáte? A když vám povím, že ta píseň má dvacet minut? Jo, to už je jiná káva. Seeds Of Iblis jsou ortodoxní kapelou vystupující hrdě proti islámu, ačkoliv sami mají své kořeny v samotném Iráku. Pro svou věc vyzdvihli z hlubin pekelných černou literární onanii – černý korán. Tu otevřeli a její obsah rozdmýchali natolik silně, aby její vize dolehla na všechny, kteří se nacházejí poblíž.

 

V písni použili množství orientálních prvků, které bez soucitu střídají divoké výpady šílených black metalových stoupenců. Nahrávka zní opravdově a především okultně. Přesně tak, jak by černý korán znít měl. Zvukově si sice moc obstojně nevede, ale to je stejně fuk. Řešit čistotu a kvalitu zvuku black metalové nahrávky je asi stejná blbost, jako se zamilovat do dívky, kterou s největší pravděpodobností nemůžete získat, která vás nemiluje, neb její milý je kdosi zcela jiný. Obojí ale lze přinejmenším zkusit a ten, kdož vytrvá, se dozajista dočká svého kýženého cíle. Ačkoliv já bych to v případě blacku tolik nehrotil. Navíc ta syrovost tam prostě sedí. K téhle exotické hudbě ještě daleko víc.

 

Kapela stvořila ošklivý střapatý odlitek, který se zaryje hluboko do všech muslimských srdcí. Bodá silně a jeho síla bolí předaleko víc. Rve na kusy veškeré doktríny a dogmata, které islám nařizuje. Pro Evropana je takový odboj možná těžko pochopitelný, ale smekám před člověkem, jenž se chce vymanit ze spárů plošného vymývání, které (nejen) tyto země sužuje. Víra byla vždy mor. Seeds Of Iblis jsou si této formule vědomi a hodlají pro ní vést vlastní podobiznu Jihadu. The Black Quran je tak strhujícím manifestem, který se jim vkusně povedl a trefně zasadil ránu, kteroužto narušil statiku tmavé kostky vprostřed nekonečného davu apatických skopců.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky