Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sektemtum - Aut Caesar, Aut Nihil

SektemtumAut Caesar, Aut Nihil

Bhut3.12.2012
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Málokterý ryzí black už dnes dovede oslovit. Sektemtum je kapelou relativně novou a jejich debut dokázal, že tento žánr se ještě neoposlouchal.

Některé kapely rostou jak houby po dešti. V black metalu to není jinak. Každou chvíli se objeví někdo nový. Jak dlouho se na scéně a v aktivitě udrží je věc druhá. Příkladem může být Sektemtum z Francie, kteří se letos představili debutovou prací Aut Caesar, Aut Nihil

Kapela vznikla roku 2009 a od té doby dávala dohromady materiál, který nám letos představují. Čtveřice hudebníků je věrna černému kovu a nemíchají do něj žádné příkrasy, žádné koření, nic. Jen hrubý výraz a čisté temno. Ani klávesy tu nemají své místo a vlastně ani opodstatnění. Drobných nepatrných efektů se sice využívá, ale je jich opravdu poskrovnu. Celkový zvuk mi v prvních chvílích drobně připomněl Loits a jejich desku Must Album. Ale tady se jedná o shodu čistě náhodnou a spíše jen v rámci zvuku bicích nástrojů. Takže jsme se trochu dopracovali k tomu, že je to vlastně ryzí black. To bude zas nějaká ratata raw šílenost, říkáte si. Ne ne, tak to není. Sektemtum dávají do své hudby trochu filozofického ducha a o kompozici skladeb trochu přemýšlí. Žádné zběsilé výjezdy pekelných legií, žádné hrozící ukazováky a malíčky. Samozřejmě by to nebyl black, aby k drobným zběsilostem nedošlo, ale převážně se táhneme ve středním tempu s pěkně poskládanou strukturou. 

Na ploše bezmála padesáti minut se rozprostírá celkem deset stop v uchopitelném black metalovém kabátu. Od samého začátku Sektemtum představují svůj osobitý styl, který později různě variabilně kroutí na příslušné nálady, aby tak mohly útočit na slechy nebohých přihlížejících. Naslouchající dav je zmocněn aurou temnoty a počíná vykonávat úkony rozkázané pánem s holou prdelí a kozlí hlavou. Je nutné hrozit, je nutné se plížit pomalu a těkavě sledovat okolní dění. Hudba vás na tyto činnosti dokonale připraví. Čistokrevný black metal francouzské ražby. Svěží porce dlouho neslyšeného, avšak nikterak převratného dějství. Nutné zlo a špína, nic pro ty, kteří hledají netradiční roubování daného stylu. Příjemný servis pro otrlé posluchače, kteří dlouho prahli po něčem trochu nepřemýšlivém a nutně nesoustředěném. Ne, kulisa to zrovna není. Dar drobných detailů byl ve skladbách ukryt a jen náruživý hledač jej smí odkrýt. Příliš velké cennosti však tento poklad nenabývá a tak kolem něj mnohý jedinec projde bez povšimnutí a takřka bez újmy.

Podtrženo sečteno, black jak prase. Francie v sobě ukrývá mnohé výborné spolky tohoto střihu, a pokud to Sektemtum nezabalí, budou brzy patřit mezi ně. Tak zatněte zuby, svrašťte čelo a vydejte se poslechu Aut Caesar, Aut Nihil. Stojí to za to.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky