Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sight Welder - Reveries

Sight WelderReveries

Sorgh9.2.2026
Zdroj: bandcamp, youtube
Posloucháno na: PC, mobil
VERDIKT: Reveries je sludge metal, který se nevymyká tradiční představě o tom, jak má znít. Že pochází z Izraele, vás ani nenapadne.

Izrael není zrovna kolébkou metalu, ale i zde se zrodilo několik dobrých kapel, z nichž některé mohou být zvány kultovní, minimálně v tamní oblasti. Vzpomeňme Orphaned Land, Salem, nebo třeba Arallu. Teď se k nim přidala nová kapela Sight Welder, která se věnuje sludge metalu s lehkými přesahy mimo žánr.

 

Album Reveries je debutní nahrávka z letošního ledna. Je to docela ostrá deska, která si nepotrpí na něžnosti. Semele vás ve směsi divokých riffů, bahnitých válců a různých forem řevu. Určitě to není album jedné formy, naopak jich do sebe kloubí víc. Výsledný dojem je působivý a rozdílnost skladeb nepůsobí nijak rozháraně. Ať nás skladby vedou jakoukoliv cestou, nakonec se vždy vrátíme na začátek a uzavřeme symetrický kruh. Ponejvíc se bahníme v meandrech sludge, garážový zvuk bicích a odvázaná kytara navozuje pocit lehkomyslnosti stoner metalu, ale cesta nás zavede i k černým skalám okultního místa opěvovaného omšelým poustevníkem. Zabloudit nemůžeme, cesta nás jasně vede k začátku našeho putování. Reveries by mohlo sedět posluchačům Kylesa nebo Unhold, ale má co říci i temnějším náturám.

 

Přesto, že mám tenhle žánr rád, poslech téhle desky je pro mě velkou výzvou. A to z důvodu vokální stránky alba. Hlas zpěvačky Dorin mě celkově nebere, ale protože střídá několik způsobů zpěvu, tak každý na mě působí trošku jinak. Ze srovnání asi nejlépe vychází zběsilý řev kontrolující rychlé pasáže, který se inspiruje v depresivně blackových vokálech. Takový, jaký najdeme např. v Coming In The Way, Takhle je to dobré, vynervovaná ženská zní vždycky věrohodně. Horší je to v pomalých pasážích, kde své hlasivky tlačí do vypjatých poloh a spíš mluví než zpívá. Zní to hodně amatérsky, pokus znít drsně, ale není to tam. No a do třetice čistý zpěv. Tady asi nejvíc vyniká její neškolený hlas. Takhle si může zpívat ženská při úklidu, ale ze studia bych ji hnal sviňským krokem. Takže album u mě body za zpěv nezíská.

 

Hudba je o něčem jiném. Ta mě celkem baví, a i když kdovíjakou originalitou nesrší, je to zábava, která k tomuto stylu patří. Skladby střídají různé nálady, přiznávají náklonnost k různým žánrům, ale dominuje sludge metal. Cítím velké nasazení v jakémkoliv momentě, ať posloucháme kytarové brumlání v klidnějších pasážích nebo během drtících riffů. Rytmus se nechá jen vzácně strhnout k divočejším výkonům, přesto čas utíká tempem uvolněné laviny. Hodně mě baví místa, kde Sight Welder vsadí na odlehčenější rockovou notu. To vidím lítat kalhotky na pódium a pracně budovaná image temné kapely je pryč. Avšak proč ne? Druhá půlka skladby The Quiet One je prostě skvělá a i vokál se dá tolerovat. Je to ojedinělá pasáž ukazující, že i v blátě se občas zatřpytí nějaký krystal. 

 

Letnou nebo O2 arénu by asi nezaplnili, ale v klubu by Sight Welder mohli způsobit pěknou paseku. Hrají živelně, skladbám nechybí nápady a pro spoustu lidí bude zpěv naprosto v pohodě. Reveries je upozorněním, že v Izraeli to stále žije.



Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 1.11.12 12:15

Příjemná návštěva se mi vloudila do sluchátek se slovenskými Lunatic Gods a jejich Vlnobytím. Příjemná do té doby, dokud se folklór krásně snoubí se smrtonosným kovem. Drsnost žití a bída lidí nejde zaznamenat vhodnějšími prostředky. Stejně tak radostí nabité okamžiky a dny, kdy byste políbili každý kamínek u cesty. Dokud jsou skladby strukturovanější, jásám. Při klasických deathových sypanicích objevuji, jako recenzent, vybělenou kost. Neskrývám, při folklórním křepčení propadám optimistickému nadšení. Další pákou je možné ztotožnění se s hřejivě známým jazykem a přenesením lopoty a utrpení i na naše zkoušené předky. Srdce se chvěje vzrušením z nakukování skrze dimenze na možné vysněné scénáře minulosti. Ad sound. Nedávno, při naší Echoes nákupní slevové horečce na SoM, jsem si uvědomil jednu věc. Za současné zvukové tří až šesti decibelové placatice nehodlám ukrajovat rodině od huby. Hranice, kdy jsem ochoten za takový zvukový zmetek vytáhnout šrajtofli, je 2 až 3 eura za kus. Cena za materiál a výrobu. Dávám tedy jasný vzkaz kapelám, že takto ne! Uvědomte si, že v reálném životě jsou na člověka tlaky, musí odvádět stále více práce, větší kvalitu, za méně peněz a času. Hudební "průmysl" páchá sebevraždu. Kapely, co jdou cestou vlastního financování, by neměly dělat stejnou chybu. Je čas začít vydávat kvalitní záznamy, které nezdecimují posluchače abnormální intenzitou.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky