|
|
||||||||||

V antickém Řecku byla Lykaia (řecky Λυκαία) starobylá slavnost s tajnými rituály, konaná na svazích Mount Lykaion (Vlčí hory), jednom z nejvyšších to vrcholů Arkádie. Tak praví wikipedie, kde si můžete přečíst další podrobnosti o této slavnosti, která prý probíhala každoročně, pravděpodobně začátkem května.
Lykaia je ale taky třetí deska kapely Soen, vydaná ne v květnu ale v únoru. Soen přinesli světu v roce 2012 debutní album Cognitive, všeobecně považované za nahrávku sice výbornou, ale až přespříliš ovlivněnou zvukem Tool. Nutno přiznat, že především díky strojově přesné rytmice a stavbě některých částí skladeb měli kritici poměrně lehkou práci a necítit za každým rohem odér Maynardovy kapely šlo skutečně těžko. Tohle dilema částečně vyřešilo album druhé, které pod názvem Tellurian vyšlo o dva roky později a které se postupně přiklánělo víc k písničkovější formě, odlehčenějšímu pojetí a zvuk Tool poměrně dost opustilo.
A opouštění jakoby se stalo leitmotivem i aktuální desky, protože nejen že Tool už (zdá se) definitivně vymizeli, ale současně se vypoklonkovala i část původní sestavy. Středobod Soen byla vždycky dvojice Martin Lopez (bicí) a Joel Ekelöf (zpěv), s níž to až do minulého alba táhl kytarista Kim Platbarzdis. Basáci se střídali jak na běžícím pásu a snad se nikdo neurazí, když napíšu, že nejraději jsem měl hru námezdního všudybyla Stevea DiGiorgia. Aktuálně tu máme třetího basáka v pořadí, nového kytaristu a pak klávesáka, který občas klapky mění za struny.
A s novými tvářemi tu máme i nový směr. Respektive ani ne tak nový, jako dál rozvíjený ten vyzkoušený na minulém albu. Soen zvolňují, ubírají na tvrdším, metalovějším zvuku a celkem často ... se propadají kamsi do snu. A tak je tu oproti původnímu dilematu být či nebýt Tool dilema další, a to jak se popasovat s aktuálními a bohužel i ospalejšími Soen.
Časy minulé nicméně zastoupeny jsou a není jich málo. Úvodní Sectarian, čtvrtá Opal a pak samozřejmě i části a fragmenty dalších kompozic odkazují ke kytarovějšímu a hutnějšímu zvuku a je to dobře. Stejně tak je třeba přiznat, že Soen jsou mistři silných refrénů, i když škodolibě by šlo poznamenat, že po tak slabých slokách je každý refrén dobrý. Právě v nich totiž kapela občas upadá do jakéhosi snění, skladatelské hibernace a těžko z nich vydolovat zajímavou hudební myšlenku.
Deska má téměř hodinu a často se nemůžu ubránit dojmu, že ty poměrně dlouhé skladby stačilo prostě učesat, proškrtat o vyloženě nudná místa, desku zkrátit na pěkných čtyřicet minut a bylo by to album jako fík. Takhle se mi na patro dost často dostavuje pocit, že se tady převaluje něco těžkopádného a velkého (typicky v Paragon), něco, co si samo šlape po štěstí.
Nové album Soen je prostě trochu někde jinde, než kde kapela před pěti lety začínala. Technika se na první poslech vytratila, DiGiorgiova basa je pryč úplně a Lopez hraje tak, aby zbytek kapely neubíjel. Což je na druhou stranu moc fajn. Zbytek ansámblu nevyčnívá, snad kromě charismatického pěvce Ekelöfa, který patří zaslouženě k © kapely. Soen jsou písničkovější, mají stále větší smysl pro gradaci a silné motivy v refrénech, ale čím dál víc se jim nedaří být silní napříč celou skladbou. Tam to vázne, usíná a to je určitě škoda.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:UDR
Vydáno:Únor 2017
Žánr:rock
Martin Lopez - bicí, perkuse
Stefan Stenberg - baskytara
Joel Ekelöf - zpěv
Marcus Jidell - kytary
Lars Åhlund - klávesy
1. Sectarian
2. Orison
3. Lucidity
4. Opal
5. Jinn
6. Sister
7. Stray
8. Paragon

Soen
Imperial

Soen
Tellurian

Soen
Lotus

Kim Platbarzdis
SOEN? Tohle je kapela od prvního dne!

Tragic Idol Tour 2012
20.10.12, Brno, Fléda

Fuzz
Fuzz

Dark Suns
Everchild

Uriah Heep
Look At Yourself

False Fed
Let Them Eat Fake

Secrets of the Moon
Sun

Hakka Muggies
MDCCXLVI
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.