|
|
||||||||||
Album „Cognitive“ vzbudilo na začátku roku 2012 nemalý rozruch a jediná větší výtka, která směřovala na adresu debutní desky kapely sdružené kolem ex-Opeth bubeníka Martina Lopeze, byla snad až přílišná podobnost s Tool. Kapela nemálo založená na strhujícím výkonu rytmické sekce Lopez & DiGiogio přesto zaujala a hned prvním albem si vytvořila velmi slušné renomé. Současnost se jmenuje „Tellurian“, DiGiorgio patří minulosti a s novou tváří na jeho místě přichází i lehký posun ve výrazu celého souboru.
Ubylo razance, ubylo rytmických výpadů (pravda skvělých), ubylo podobnosti s Tool. Soen celkově zvolnili a nahráli album spíše sevřenější, více poslechové, v prvních dojmech skromnější a méně nápadné, přesto při dostatku času a trpělivosti silné a s potenciálem dostatečně vysokým, aby se - řečeno slovy dnešními - s ním vyplatilo trávit čas.
Pokud se mi na nové desce (a Soen obecně) něco líbí, je to v tom nejlepším smyslu slova jednoduchá písničkovitost, která je sice podepřena skvělou hráčskou ekvilibristikou, ale která jí není přebíjena a ubíjena. Důraz je primárně kladen na přístupnou a funkční skladbu, zaklenutou poměrně vytaženým Ekelöfovým vokálem, taženou silnými, ale nepodbízivými melodickými motivy, a podepřenou technicky bravurní rytmikou. Příkladem za všechny může být třetí „Kuraman“, která se na ploše pěti a půl minut rozvíjí velmi přirozeně a posluchačsky přívětivě, a přitom, při bližším pohledu, uchvacuje složitostí a nápaditostí, která by při nedostatku soudnosti mohla odrazovat a vzbuzovat myšlenky na technicky složité nic. Jenže opak je pravdou.
Svádím-li s „Tellurian“ nějaký vnitřní boj, jde pouze o místa, v nichž kapela příliš zvolňuje (což by samo o sobě nevadilo) a v nichž skladby ztrácí směr a tápou. Za všechny uvedu závěr klipovky „Tabula Rasa“, který z mého pohledu mizí kamsi do ztracena a zbytečně zahazuje vše, co bylo předchozím děním nastřádáno. Podobných pasáží deska naštěstí neobsahuje mnoho, ale jsou zde; nemile mě překvapovaly při prvním seznamování a s plynoucím časem se toho mnoho nemění. Podobně nelibě lze nahlížet i na velmi plochý zvuk a úpravy snižující dynamiku, které se slyšitelně podepsaly (nejen) na zpěvech, a které necitlivě pošlapávají jinak skvělou hudbu.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Spinefarm Records
Vydáno:Říjen 2014
Žánr:progressive rock / metal
Martin Lopez - bicí, perkuse
Stefan Stenberg – baskytara
Joel Ekelöf – zpěv
Kim Platbarzdis – kytary
1. Komenco
2. Tabula Rasa
3. Kuraman
4. The Words
5. Pluton
6. Koniskas
7. Ennui
8. Void
9. The Other's Fall
The Moth Gatherer
The Comfortable Low (EP)
Lacrimas Profundere
The Grandiose Nowhere
Lykaionas
Luciferian Fullmoon Necromancy
Slovenské podzemní vydavatelství hlásí několik přírustků ve svém katalogu. Jak je zvykem, jde o kazetová vydání a týká se projektů Kurvik 19, DSM-IV-T...
14.1.2021Australská senzace Voyager předělala po svém song This Boy's In Love od elektronického dua The Presents. Na výsledek se můžete podívat ZDE.
14.1.2021Už to bylo na spadnutí a teď je to oficiální. Disharmony, elektronická formace z Bratislavy během března pošle ven své nové album Resonance. Na uvolně...
13.1.2021K 15. výročí fungování vytvořila kapela Welicoruss téměr dvou a půlhodinový film mapující její historii. Dokument nazvaný 15 Years of Madness máte k d...
13.1.2021K titulní skladbě Stínohrad zveřejnila kapela Braunchodla nový videoklip, který najdete na TOMTO odkazu. Pokud by zaujalo a zatoužili byste po celé na...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.