|
|
||||||||||
Bývaly časy Innocence a bývaly časy, kdy běžel takový seriál recenzí o starých nahrávkách mého mladého věku. Od té doby jakoby uběhlo století, tolik věcí je jinak, ale přece jen mi to nedá, abych se k některým starším věcem ještě nevrátil. Takže pro tentokrát zařazuju mezi nové nahrávky vsuvku v podobě Spineshank, což byla sice kapela cejchovaná nu metalovou nášivkou, ale osobně ji řadím spíš k jakémusi odlesku industrial metalu(coru), nebo prostě metalu s výraznou složkou elektroniky. Však jsem se k nim dostal částečně i přes Fear Factory, kteří v té době (2000) měli už léta největší slávy za sebou a jejichž vliv je v muzice Spineshank slyšet asi nejvíc. Důvod zařazení této party z L.A. je jednoduchý – znovuobnovená formace pod vedením zpěváka Jonnyho Santose právě vydala novou nahrávku (po devíti letech) a tak na dnešní recenzi hned naváže další, zabývající se děním aktuálním a předesílám, že – bohužel – dosti mizerným.
The Height Of Callousness je v diskografii kapely druhá deska a již v době před jejím vydáním bylo jméno Spineshank skloňováno poměrně s respektem – spolupráce s Dinem Cazaresem, upsání se Roadrunneru, úspěch debutu Strictly Diesel (1998), velká módní vlna nových kapel v L.A., koncertování právě s Fear Factory – to všechno posunulo kapelu na výsluní, na kterém se jí podařilo vydržet až do roku 2003, kdy vychází poslední album a singl „Smothered“ je nominován na Grammy. A pak už následuje sešup a pád, jak to občas (a kritičtější povahy klidně napíšou „dosti často“) u podobných hvězdiček chodí.
Ale vraťme se do roku 2000 a k druhému albu. Z toho prvního si přineslo poměrně agresivní přednes, především vokály jsou nařvané a ostré, což je jeden z poznávacích znaků Santosova projevu a civilnějšího pojetí hlasu si užijete jen málo (namátkou v úvodu „Synthetic“ nebo v refrénu „Transparent“). S tím jde samozřejmě ruku v ruce zvuk kytary, rovněž hodně ostrý a výrazně vytažený dopředu, takže rytmická sekce docela ostrouhává a při vší úctě mi album jako tvrdé (i když se o to hodně snaží) nijak zvlášť nepřipadá. Ve studiu The Chop Shop udělali prostě mix takový, aby album řezalo a krájelo, vokál a kytara vpřed, z bicích se dostalo hlavně na činely a virbl, no a mastering ve Sterling sound provedený velmi populárním Tedem Jensenem to celé zahustil a nařval, takže výsledek ... řve a řeže, jak jinak.
Proč se tedy dostalo Spineshank takové popularity? Tak především to tehdy byla móda – tvrdé party hrající tvrdou muziku, která byla velmi dobře fungujícím způsobem zjemňována melodickými linkami a líbivými, lehce zapamatovatelnými refrény. Oproti běžné populární produkci přece jenom skok do metalu a příklon k „druhé straně“ kultury, té zlobivé a rebelské, přitom ale dostatečně stravitelné, aby se slabší povahy nepos...ly. A tohle Spineshank uměli. Napasovat na říznou sloku silně přitažlivý refrén, pořádně si u toho zařvat a stále si udržet jakous takous kvalitu – to vše znamenalo slušnou fanouškovskou odezvu a následnou letenku na Ozzfest, turné s Disturbed, Mudvayne, Orgy a dalšími. Je asi všem jasné, že album táhnou především hitovky a pokud berete hit jako cíl, budete spokojeni. Tedy téměř, protože vedle jasných trumfů se vyplňuje i kartami nižších hodnot a tak bychom klidně mohli utrousit poznámku o tom, že album nasbíralo bobříky především díky singlům „Synthetic“ a „New disease“ (nic proti nim). K nim můžeme s klidným svědomím přidat i závěrečnou „Transparent“ a snad i úvodní „Asthmatic“, či devátou „Seamless“ a sedmou „Play God“,... No prostě a zkrátka – žádné schody nevedou do nebe (i když se Led Zeppelin snažili dokázat opak) a tak při opakovanějším poslechu dojdete k závěru, že skladby jsou vařeny podle stejného receptu stavícího vedle sebe říznou sloku a přijatelný, líbivý refrén, do zvuku je zamíchána pořádná porce elektroniky, která si většinou žije svým vlastním životem, občas upraví vokál, sem tam připomene Orgy (je možná otázkou, kdo koho vlastně připomíná – tyhle kapely existovaly vedle sebe v podstatě ve stejnou dobu), ale nejvíc vás zavede k již zmíněným Fear Factory a občasně díky rytmice zavane vítr od Rammstein. Na jednu stranu tu máme album veskrze přijatelné a poslouchatelné, na stranu druhou odráží spíš tehdy módní vlny než nějakou velkou muzikantskou erudici.
Ve své době byli Spineshank zkrátka populární a tahle nahrávka jakbysmet. V toku času jejich jméno zšedivělo a vlastně není divu, ono při bližším pohledu na dnes recenzovanou desku dojdeme k závěru, že se toho zase tolik nestalo. Pokud jste se prokousali ukázkou, snad ještě doporučím skladby „New disease“ a „Play God“ a to proto, že v nich je koncentrované vše, co Spineshank představovali – corový naštvaný řev, hezký refrén, řízný zvuk, jasná kompozice, hromada elektroniky a nepopiratelná schopnost napsat chytlavou písničku. Co by za to někteří Pokustóni dali...
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Roadrunner records
Vydáno:Říjen 2000
Žánr:industrial metalcore
Jonny Santos – vocals
Mike Sarkisyan – guitar
Robert Garcia – bass, backing vocals
Tommy Decker – drums
01. Asthmatic
02. The Height Of Callousness
03. Synthetic
04. New Disease
05. (Can't Be) Fixed
06. Cyanide 2600
07. Play God
08. Malnutrition
09. Seamless
10. Negative Space
11. Transparent
Spineshank
Anger Denial Acceptance
Portico
Living Fields
Corrosion Of Conformity
Corrosion Of Conformity
Dark Tranquillity
Construct
Earthside
A Dream In Static
Taubrą
Therizo
Self-Hatred
Theia
Ahab
The Giant
W.A.S.P.
Golgotha
Arcane
Known/Learned
Jinjer
Macro
2. prosince proběhne v Potrvá křest nového EP pražské kapely Neuro Bats, které se jmenuje Noble Roses in the Midst of Weeds a poslechnout si ho můžete...
28.11.2023V polovině listopadu vyšla druhá deska domácí thrashmetalové kapely 1000bombs, která debutovala deskou Peace Is Dead v roce 2014. Novinka se jmenuje S...
27.11.2023V neděli v Praze zemřel jeden ze stálých členů Killing Joke, kytarista Kevin Walker zvaný Geordie.
27.11.2023Během října vyšlo nové EP domácí deathmetalové kapely Supreme Conception, které obsahuje sice jedinou, ale zato 12-minutovou skladbu The Post-Humanist...
27.11.2023Debutní album Zbojnický tanec bratislavské thrashové kapely Catastrofy vychází v gramodeskové reedici na labelu Papagájův hlasatel. Poslouchat můžete ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.