Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sun of the Blind - Skullreader

Sun of the BlindSkullreader

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Specialita roku 2009, na poli black metalu možná vůbec nejvýznamnější. Atmosféricky choré dílo.

Zhaaral, jinak člen poctivě okupující řady vesmírných zbloudilců Darkspace, dává průchod svým sklíčeným vizím i jako samotář a výsadní tvůrce projektem SUN OF THE BLIND. Pokud ještě lze v té hromadě podobně, stejně a lávou těžce zkoušených rytmů vyloudit smysl a existenci podmanivého směru, který zanechá v jedinci stopy uspokojení, je právě tento člověk jedním z mála tohoto faktu schopných. On, zadumaný, stresem moderní doby vykolejený do jiného světa s vlastními pravidly, se totiž alespoň na těchto pár momentů stává vzácným průvodcem po pusté krajině zahalené mlhovinou a věčným napětím. Práce SUN OF THE BLIND s atmosférou mě nutí k myšlence, rázně je odkrojit od urputně tlačených uskupení a nechat je volně vystoupat až k samotnému slunci. Ano, to nepálí, je jen rozostřeným bodem oblohy, která neplodí léto. Je to slunce v objetí vlhkých podzimních dní, tak bolestných a citlivých. Přesně tohle slunce řídí kroky slepoty.

 

sun of the blind

 

Diskuze jak vysoko SUN OF THE BLIND popohnat je rázem u konce. Jedná se jasné překvapení sezóny 2009, téměř dokonalou vizí ambientního black metalu s lehkým doomovým koketováním. ''Skullreader'' je nebezpečně nakažlivá nahrávka, hlásající termíny jako hypnotičnost, magie, nesvatost a smrt. Zhaaral je bezpochyby talentovaným umělcem schopným vyždímat ze sebe tajné niterní představy a přetavit je v noblesní hudební dokument. "Skullreader" je albem pro speciální poslech, večerní procházkou po lesích. Když už rodina spí, je nutno otevřít stůl a s příručním nožíkem se vydat nakrájet něco sebevědomí. Čemu se nevyhneme, tak určitě děsivým nočním obrysům těkavě kmitajících postav schovaných ve stínech. Album neveselé, tvárné a chytré. Vhodné pro milovníky ponurých aktů, vesmírných operací a .... Darkspace.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

David / 11.11.19 10:06

Nemohu se zbavit dojmu, že Akerfeldt a spol, i přes chvályhodnou snahu, nemalou porci výborných nápadů a nesporné odhodlání, tlačí tu svou kárku poněkud toporně a nepřirozeně. Ano, na In Cauda Venenum se toho děje spoustu. Spoustu zajímavého. Nicméně mě prozatím při každém poslechu přepadá neodbytný pocit lehké otravnosti... Opeth chvilku oblékají vyžehlený kabátek z období někde kolem Ghost Reveries, chvilku jakoby bloumali u Kinga Diamonda na hřbitově, jindy jsou zas natolik milí, krásní... a chvílemi bohužel až přearanžovaní... Možná vyslovím poněkud kacířskou myšlenku, ale momentů, kdy Akerfeldt se Svalbergem a občas i Akessonovou kytarou zní prakticky unisono, je na můj vkus zbytečně mnoho. Snaha o efektní vygradování atmosféry se u mě jaksi tentokrát míjí účinkem. In Cauda Venenum mi připadá jako složitá matematická rovnice... ...chybí mi hravost a drzý úšklebek Heritage:-) Uvidíme v pátek v Norimberku...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky