Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sunset Trail - Reflections

Sunset TrailReflections

Jirka D.22.6.2018
Zdroj: CD v 4-panelovém digipaku // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Sunset Trail představují české dědictví amerického nu-metalu s nakročením do metalcorové současnosti. A v mnoha ohledech taky příliš okatou inspiraci u Linkin Park.

Kapelu Sunset Trail jsem poprvé slyšel před mnoha lety na jednom z prvních ročníků Fajt Festu, což je tedy moje mlhavá vzpomínka a snad je to pravda. Druhou možností by bylo klubové vystoupení ve velkomeziříčském Rock Depu, ale i to by proběhlo už hodně hodně dávno. Každopádně jsem se teď trochu zarazil, když jsem o Sunset Trail chtěl začít psát jako

o kytarové moderně, protože to, co tahle kapela hraje, je ve svém základu staré plus mínus dvacet let. Pokud tedy moderna, tak jen z toho pohledu, že nejde o klasické metalové žánry, žádný old school ani novodobé pobláznění thrashem.

 

Sunset Trail band

 

Kořeny jdou celkem snadno vystopovat v americkém nu-metalu druhé půlky devadesátých let a pak samozřejmě s přesahem do nového milénia. Bylo to období, které kdosi trochu vtipně, ale současně i dost příznačně označil jako MTV metal a s určitým odstupem se tahle móda samozřejmě odrazila i na tvorbě tuzemských spolků (vzpomeňte na Cocotte Minute, The.Switch, Hazydecay, Satisfucktion, Atari Terror, X-Core a mnoho dalších). Sunset Trail jsem sice registroval, ale - přiznám se - nikdy moc nesledoval a po pár letmých setkáních řadil spíš do kapel druhého až třetího sledu, pokud jde o poměr vlastního zvuku a bezostyšného vykrádání zaoceánských kapel (podobně třeba slovenské Head2Down). Tím netvrdím, že tomu tak skutečně bylo, jen ten dojem jsem si někdy z nějakého důvodu vytvořil a možná k vlastní škodě nespravedlivě ke kapele s ním žil až doteď.

 

Aktuální deska Reflections je pro mě tedy první větší zkušenost a když zůstaneme u zmíněných vlivů nevlivů, tak už tady nastává problém. Úvod desky, to jsou KoRn jako vystřižení, a pátá titulní věc zase zcela vykradení Linkin Park včetně střídání dvou hlasů přesně po vzoru zpívající Bennington / rapující Shinoda. A není to jediné místo na albu, kde je použit tento model, čímž samozřejmě pochybnosti narůstají. Ostatně sedmá Wormhole jsou opět KoRn a tak pořád dál. Takže?

 

Nerad bych celé hodnocení zjednodušil na to, že Sunset Trail nic nevymysleli a mám k tomu hned několik důvodů. Za prvé deska má řadu povedených míst a docela dost slušně vystavěných, zpěvných refrénů, což k tomuhle žánru prostě patří, ale ne každému se to daří. Za druhé tohle album má dobrých dvanáct skladeb a cca 42 minut a po celou dobu jsem se nepřistihl, že bych se nudil. Nejde mluvit o vatě, nejde mluvit o vyloženě slabé skladbě - album je solidně vyrovnané, a to při jeho délce a v době, kdy má řada kapel problém nahrát pětatřicetiminutovou poslouchatelnou nahrávku, je už samo o sobě hodné ocenění. Za další Sunset Trail nezůstávají čistě u nu-metalového modelu, do svého zvuku vstřebávají vlivy metalcoru, rádi breakují (což se ne vždy hodí) a představují tak trochu přechod mezi oběma žánry.

 

 

Vedle toho album v rozletu kromě příliš slyšitelných vzorů brzdí i slabá produkce, která nedokázala poskládat všechny hudební stopy a zpěvy do atraktivně znějícího celku, ale vytvořila spíše plochou a zkrocenou desku s nevýraznými vokály a velmi nepříjemně upraveným zvukem bicích. Nechci spekulovat nad velikostí rozpočtu nebo zkušenostmi DS studia, protože ve výsledku je mi to jedno - album po zvukové stránce ani zdaleka nedosahuje současných standardů a bez ohledu na příčiny je to jeden z jeho největších limitů.

 

Sunset Trail digipak


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky