Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Taje skal - Taje skal

Taje skalTaje skal

Garmfrost3.5.2021
Zdroj: CD, 4-panelový digipak, bandcamp
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Žádná moderna, čistý sound nebo sypanice Taje skal nepřináší. Vše se houpe, vlní, omotává a postupně ovládá vaši mysl.

Svar je nezastavitelný multiinstrumentalista, mozek a hnací síla mnoha projektů a kapel jako jsou např. Sator Marte, Triumph, Genus nebo Averze, mimo to se podílí na kultovním projektu Kult ofenzivy. Dá se o něm říct, že vedle nepopíratelného talentu je hlavně srdcařem se schopností nahrávat naprosto odlišné nahrávky pod různými názvy, které spojuje černý kov a často hlas dominantního filozofa Jaroslava. Ten pohostinně nazpíval také eponymní debut jeho nového projektu Taje skal.

 

Ač bylo album nahráno ve stejné sestavě jako nahrávky Kult ofenzivy nebo Triumph, Genus, zní Taje skal naprosto odlišně. Ano, pro nezkušené ucho může znít styl této desky podobně, nicméně, takové ucho o Taje skal stejně jako o ostatní nahrávky vydané těmito spolky stejně nezakopne, takže můžeme podobné úvahy vynechat. Taje skal zve posluchače do starých časů, kdy se black sice už nerodil, ale hranice se teprve utvářely. Respektive překonávaly. Kdo pamatuje na starý projekt Storm, jejichž geniálně hrubé, avšak jediné album Nordavind doposud učarovává svým naturelem, přírodností a chladem, nebo se rád kochá prvními nahrávkami Burzum, může si Taje skal zhruba někam zaškatulkovat. Sice je podobné přirovnání k ničemu, protože primárním důvodem nahrát Taje skal nebylo zkopírovat dávný kult, ale přijít s muzikou plnou temných melodií s mnohdy až strašidelnou atmosférou a klasicky hloubavých myšlenek.

 

tajeskalI

 

Tempo celého alba v podstatě nezrychlí. Rytmika je většinou houpavá. Dovedu si představit v některých místech dokonce i tanec (závěr Jsem). Rozhodně nemám na mysli, že by Taje skal znělo v duchu moderního paganu jako třeba Eluveitie nebo Finntroll. Taje skal svojí pochmurností vybídne k tanci pouze v rámci temného rituálu. I přes značnou syrovost jsou jednotlivé skladby kupodivu svěží a občas překvapí melodií (Píseň slunce, Kam jste byly odvedeny). Jednoduše se dá říct, že skladby Taje skal jsou proměnlivé stejně jako příroda kolem nás. Skály se přes zdánlivou netečnost rovněž stále mění a vyvíjí. Překvapí i Jaroslavův hlas. Občas se odpoutává od svého temného přednášení a rozvíjí se v „melodičtějších“ linkách. Dovolí svým hlasivkám protáhnout se a nechat se rozeznít.

 

taje skal

 

Osm skladeb si vystačí pouze s kytarou, basou a bicími. Nic jiného nepotřebují. Zvukově jsou příjemně a organicky ošetřené - samozřejmě notně špinavě, jak se na podobný styl sluší a patří. Kdo čeká moderní black ve stylu Triumph, Genus nebo surový nářez Kult ofenzivy (byť i tento projekt se na poslední nahrávce jeví variabilní více než dost), bude zřejmě překvapený. Žádná moderna, čistý sound nebo sypanice se nekonají. Vše se plazí, omotává a postupně ovládá vaši mysl. Nejlepší, co můžete udělat, pustit si Taje skal na bandcampu nebo si album pořídit ve formátu, který vám vyhovuje. Máte-li naopak kopřivku z podobně laděných nahrávek, vyhněte se Tajům skal obloukem…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

David / 19.8.22 12:12

Dovolím si komentář týkající se především zvukové podoby nahrávky, respektive mého osobního pocitu ní. Když už Radek zmínil návratové album Tool, shodou okolností jsem si před několika dny pořídil jeho vinylovou edici https://www.discogs.com/release/24071501-Tool-Fear-Inoculum a během jednoho večera ji protočil v těsném závěsu za deskou C/C https://www.discogs.com/release/23675435-Porcupine-Tree-Closure-Continuation Není žádným tajemstvím, že alba Tool, i přes veškerý skladatelský um a instrumentální mistrovství autorů, zrovna nedisponují bůhvíjak oslnivou zvukovou kvalitou, což je ve stínu ohromného balíku peněz, které za produkcí takového Fear Innoculum stojí, minimálně s podivem, nicméně v porovnání s drtivou většinou současné produkce, řekněme „progresivního“ rocku/metalu, se stále jedná o velmi pěkný a vcelku bez problémů poslouchatelný nadprůměr… přímé srovnání s novinkou PT ale naplno odhaluje nedostatky, které desku Tool degradují kamsi na úroveň Potěmkinovy vesnice. Velmi limitovaná dynamika, detaily topící se kdesi hluboko uvnitř zvukové masy, omezená šířka i hloubka scény… Oproti tomu C/C zní jako polité elixírem života. Tepající, volně dýchající, plné drobných laskomin, které je radost s každým dalším poslechem postupně rozkrývat a vyzobávat jako ty nejlepší kousky z babiččiny bonboniéry. Přesně, jak napsal Jirka… „Porcupine Tree a samozřejmě Steven Wilson jsou v tomto hledu hrozně moc napřed, daleko před zbytkem scény.“

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 5.5.21 11:15odpovědět

Taje skal se mi přesně trefují do trvalého spojení fascinace přírodou a black metalem bez příkras. Ideální volba, navíc po čundru na vysočině, kde taje skal trčely nad údolím, v lese, všude...

Ho!!! / 4.5.21 18:48odpovědět

Dobrá recenze. Moc dobrá hudba - syrovina, staroba - Svar je řemeslník, Jaroslav poctivě deklamuje; je to zatuchlé a vznešené.

ZZ / 3.5.21 9:21odpovědět

Averze a ne Awerze! :)

Garmfrost / 3.5.21 10:54odpovědět

Jaj, opraveno. Díky :)

Jirka D. / 3.5.21 6:47odpovědět

Je to dobré, smrdí z toho staré dřevní časy a taky trochu Triumph, Genus. Autorství a známá dvojice se nezapře.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky