Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Taje skal - Taje skal

Taje skalTaje skal

Garmfrost3.5.2021
Zdroj: CD, 4-panelový digipak, bandcamp
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Žádná moderna, čistý sound nebo sypanice Taje skal nepřináší. Vše se houpe, vlní, omotává a postupně ovládá vaši mysl.

Svar je nezastavitelný multiinstrumentalista, mozek a hnací síla mnoha projektů a kapel jako jsou např. Sator Marte, Triumph, Genus nebo Averze, mimo to se podílí na kultovním projektu Kult ofenzivy. Dá se o něm říct, že vedle nepopíratelného talentu je hlavně srdcařem se schopností nahrávat naprosto odlišné nahrávky pod různými názvy, které spojuje černý kov a často hlas dominantního filozofa Jaroslava. Ten pohostinně nazpíval také eponymní debut jeho nového projektu Taje skal.

 

Ač bylo album nahráno ve stejné sestavě jako nahrávky Kult ofenzivy nebo Triumph, Genus, zní Taje skal naprosto odlišně. Ano, pro nezkušené ucho může znít styl této desky podobně, nicméně, takové ucho o Taje skal stejně jako o ostatní nahrávky vydané těmito spolky stejně nezakopne, takže můžeme podobné úvahy vynechat. Taje skal zve posluchače do starých časů, kdy se black sice už nerodil, ale hranice se teprve utvářely. Respektive překonávaly. Kdo pamatuje na starý projekt Storm, jejichž geniálně hrubé, avšak jediné album Nordavind doposud učarovává svým naturelem, přírodností a chladem, nebo se rád kochá prvními nahrávkami Burzum, může si Taje skal zhruba někam zaškatulkovat. Sice je podobné přirovnání k ničemu, protože primárním důvodem nahrát Taje skal nebylo zkopírovat dávný kult, ale přijít s muzikou plnou temných melodií s mnohdy až strašidelnou atmosférou a klasicky hloubavých myšlenek.

 

tajeskalI

 

Tempo celého alba v podstatě nezrychlí. Rytmika je většinou houpavá. Dovedu si představit v některých místech dokonce i tanec (závěr Jsem). Rozhodně nemám na mysli, že by Taje skal znělo v duchu moderního paganu jako třeba Eluveitie nebo Finntroll. Taje skal svojí pochmurností vybídne k tanci pouze v rámci temného rituálu. I přes značnou syrovost jsou jednotlivé skladby kupodivu svěží a občas překvapí melodií (Píseň slunce, Kam jste byly odvedeny). Jednoduše se dá říct, že skladby Taje skal jsou proměnlivé stejně jako příroda kolem nás. Skály se přes zdánlivou netečnost rovněž stále mění a vyvíjí. Překvapí i Jaroslavův hlas. Občas se odpoutává od svého temného přednášení a rozvíjí se v „melodičtějších“ linkách. Dovolí svým hlasivkám protáhnout se a nechat se rozeznít.

 

taje skal

 

Osm skladeb si vystačí pouze s kytarou, basou a bicími. Nic jiného nepotřebují. Zvukově jsou příjemně a organicky ošetřené - samozřejmě notně špinavě, jak se na podobný styl sluší a patří. Kdo čeká moderní black ve stylu Triumph, Genus nebo surový nářez Kult ofenzivy (byť i tento projekt se na poslední nahrávce jeví variabilní více než dost), bude zřejmě překvapený. Žádná moderna, čistý sound nebo sypanice se nekonají. Vše se plazí, omotává a postupně ovládá vaši mysl. Nejlepší, co můžete udělat, pustit si Taje skal na bandcampu nebo si album pořídit ve formátu, který vám vyhovuje. Máte-li naopak kopřivku z podobně laděných nahrávek, vyhněte se Tajům skal obloukem…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 5.5.21 11:15odpovědět

Taje skal se mi přesně trefují do trvalého spojení fascinace přírodou a black metalem bez příkras. Ideální volba, navíc po čundru na vysočině, kde taje skal trčely nad údolím, v lese, všude...

Ho!!! / 4.5.21 18:48odpovědět

Dobrá recenze. Moc dobrá hudba - syrovina, staroba - Svar je řemeslník, Jaroslav poctivě deklamuje; je to zatuchlé a vznešené.

ZZ / 3.5.21 9:21odpovědět

Averze a ne Awerze! :)

Garmfrost / 3.5.21 10:54odpovědět

Jaj, opraveno. Díky :)

Jirka D. / 3.5.21 6:47odpovědět

Je to dobré, smrdí z toho staré dřevní časy a taky trochu Triumph, Genus. Autorství a známá dvojice se nezapře.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky