Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The 69 Eyes - Blessed Be

The 69 EyesBlessed Be

Lyriel4.4.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Album jako lusk z těch nejtemnějších zahrad.

Kapela, též známá pod jménem Helsinki Vampires, funguje na scéně od roku 1989 a za tu dobu vydala celkem 10 alb, z nichž nejlepší z nejlepších je pro mě právě "Blessed Be".

 

Nevinně začínající kytara nic neprozradí, ale hlas mluví za vše. Ve chvíli, kdy jsem si album poprvé pustila, nahrnula se mi do těla vysoká úroveň emocí. Za chytlavými kytarovými riffy se skrývá nespoutaná vášeň a hlas Jyrkiho tomu dává temný strašidelný odlesk. Jeho hlas je okouzlující a ponurý a hned první skladba mě vtáhla do chodbiček, jež vedou právě k dosažení naprostého uspokojení. Skladby jsou pomalejší, nejedná se o žádné řežby, a to je právě to, co ve mně graduje nespoutanou vášeň. Kapela mě lehce vyzívá ke srovnání s The Sisters of Mercy, možná proto, že hlasy Jyrkiho a Andrewa Eldritcha jsou si nápadně podobné. Další interpret, se kterým je Jyrkiho hlas v některých chvílích lehce srovnatelný, je Elvis Presley. Možná i tam je možno hledat příčinu občasné žánrové nálepky goth´n´roll.

 

Mezi skladby, které musím na albu vyzdvihnout, určitě patří "Velvet Touch". Pomalá zlověstná skladba, ve které oceňuji umučený hlas frontmana; z části stejně temný jako kdykoliv před tím, ale  místy rockově laděný. "Sleeping With Lions" je další ze skladeb, které patří na tomto albu mezi mé oblíbené. Působí veseleji, neutahaně a melodie je opravdu vynikající. Na celém albu je nejlepší částí právě jeho střed.

 

 

Unikátní je nejen Jyrkiho hlas, ale jistý podíl na úspěchu tohoto alba má také producent a klávesista, Johnny Lee Michaels, který dodává skladbám (právě prostřednictvím kláves) jemný podklad. V některých chvílích zní Jyrkiho hlas až romanticky. "Stolen Season" je zpočátku celkem utahaná skladba, ale s přibývajícími poslechy doznává naplnění i její smysl a její pozice v tracklistu se stává jistější. Díky tajemnému hlasu, který zůstává ve všech písních vesměs stejný, se vám možná všechny skladby snadno slijí dohromady, ale i na "Blessed Be" jde hledat a následně nacházet; například chorály, dávající skladbám parádní podklad.

 

Ti, kteří mají rádi melancholické melodie a při jejich poslechu se jim představy hrnou do spleti zla a všemožných úchylek, si přijdou na své. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 27.5.14 5:29

Chrome Division mají u mě problém, vím, co chtějí zahrát už několik taktů dopředu, ale to je ve stylu který produkují běžná věc. To co chtějí říct, jiní už řekli už dávno a kvalifikovaněji především za oceánem. Pokoušejí se o podobnou tvorbu jako třeba současní Adrenaline Mob, ale s barvitostí a rozmanitostí jsou na tom lépe zde recenzovaní Chrome Division. Na druhou stranu jim z hudby netryská energie tak samozřejmě a skladby mě nedokáží svým pro mě utlumeným drajvem rozpohybovat nad rámec normálu. Víc šťávy a ještě více se uvolnit, pak budou, Chrome Division směřovat k jádru hraného stylu. Chápu, že do toho chtějí vložit určité emoce a groove, ale tentokrát z toho necítím ani chuť ze hry. Odkroutit si šichtu a jít si dál po svém. Jižanství potažmo motorkářskou kapelu neslyším, spíše si potřebují ulevit od klád, které musejí tahat v domovských souborech. Světlé momentky se mi s Chrome Division ustalují, když se stoner rockuje v pomalejších zatěžkaných skladbách, které nemají jen povrchní cíle. Při poslechu celku putuji známou cestou, kde znám téměř všechny kameny u krajnice nazpaměť i z odvrácené strany. Další z dobrých desek, které z patrnosti brzy navždy vypadnou a ani si toho nevšimnu.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Radek / 5.4.13 9:58odpovědět

Připomíná mi to souputníky End Of Green :-) Zcela na stejné vlně.

Milan "Bhut" Snopek / 4.4.13 8:58odpovědět

Brandon Lee a Gothic Girl jsou srdcovky! Tohle vážně můžu.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky