Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Beast Of Apocalypse - Henosis

The Beast Of ApocalypseHenosis

Jirka D.19.5.2011
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Máte-li občas chuť prožít závěr dne jinak, než jak máte ve zvyku, netradičně a tajemně, tuhle desku doporučuju. Hudební tryzna, soundtrack k Dantovu Peklu, jen to nepřežeňte.

Po prvním poslechu téhle desky jsem byl přesvědčen, že byl poslechem zároveň posledním. The Beast Of The Apocalypse jsou jedním z dárečků, kterými mě sem tam častuje Míra a na vysvětlenou musím uvést, že mi album Henosis podstrčil dřív, než je sám stačil poslechnout. Nejsem nadšeným příznivcem temného okultního mystického black metalu, kteréžto žánrové zařazení jsem našel někde na webu a tak už to vypadalo, že se tahle holandská dvojice u mě nijak neohřeje. Přesto jsem se zaposlouchal už vícekrát a nakonec si říkám, že by nebylo na škodu se zmínit alespoň formou minirecenze.

 

Henosis je temná mše se všemi následky, které k ní patří. Hluboce podladěné tóny, valivé kytary, temná atmosféra, zvířecí řev naladěný od vysokých skřeků až po hluboký ryk připomínající slona v říji. Vše ubíhající v rychlém sledu s občasným zpomalením, prohloubením tajemné atmosféry a opětným probuzením démona zla a chvátáním vpřed. Vše zahaleno do podivné a záludné aury, která přitahuje, pohlcuje a láká neopatrné. Monotónní opakování stejných riffů a postupů způsobuje lehký trans ... u téhle hudby není potřeba soustředit všechny síly a hledat muzikantské finesy, tady se stačí zaposlouchat, nechat se pohltit a vydat se na nebezpečný výlet do hlubin okultismu a odvrácených stran lidského nitra.

 

Nejlepší okamžiky se hledají těžce, album hodně splývá v jeden mohutný celek, kde po vzoru dětské hry „najdi pět rozdílů“ budete chvíli hledat ... a možná jich pět najdete. Titulní Henosis není vůbec špatná, rytmická a chytlavá. Jinak je album zprudka rozjetý buldozer, který před sebou hrne všechno a všechny.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 31.5.19 16:51

Z Profan jsem byl onoho času naprosto vystřelenej. To album bylo neskutečně intenzivní a mělo v sobě haldu nápadů. Zde na první dobrou zatím ok, zejména se přidalo na echách a Dolkovu "volání do dálky", což hodně můžu, obzvšť v kombinaci s jeho pochodovými bicími, u kterých se úplně tetelim jak do nich z vejšky řeže. Nicméně oproti předchůdci už je to trochu přeprodukovaný, je tam zakomponováno zbytečně moc pičovinek, aby to bylo co nejvíc členitý a nejvíc to odnesl imo právě song Dominans, kde mě zrovna ten hnas Agnete leze luxusně na nervy. Tu rockovou přesnaženost jí nežeru. Ale je taky možný, že už na ni mám apriori averzi, protože mě v myšlenkách vrátí k hroznýmu alba Abracadabra od Dimmu Borgir, kde taky vřískala. Jinak ale dobrý, budu se tomu věnovat.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky