Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The CNK - Révisionnisme

The CNKRévisionnisme

Bhut20.2.2013
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: The CNK patří ke kapelám, jež si s další tvorbou dají vždy načas. Výsledek nakonec stejně dosáhne vysoké kvality a nemůžeme mu odepřít nemalý význam. Ne jinak tomu je i s vydáním alba Révisionnisme. Umělci se baví a společně s nimi i samotný posluchač.

Občas mívají některé kapely hovězí nápad vydat album plné cover songů. Některým se to povede a vznikne tak příjemná deska s originálním vzezřením (např. AtrocityWerk 80 a to oba díly, A Perfect Circle - eMOTIVe). Jiným se to povede v neurážlivém středním proudu, které potěší a neurazí (HatebreedFor The Lions, HelloweenMetal Jukebox). A těm druhým se to nepovede a vznikne vatou, plyší, molitanem, polystyrenem a kdovíčím ještě vycpaná deska (Ozzy OsbourneUnder Cover, Pro-PainRun For Cover). Do této sorty samozřejmě nepočítám nahrávky s přívlastkem A Tribute. Nutkání vydat cover album dostali i The CNK. Už teď vám mohu prozradit, že výsledek nepokazili.

 

The CNK je kapelou ne zrovna aktivní, ovšem každý jejich výplod stojí za to a lze jej hodnotit vysokými numery. Vzpomeňme si strhující debut Ultraviolence Über Alles (tehdá se jmenovali Count Nosferatu Kommando) z roku 2002. Na tuto práci navázala manifestační pecka L’Hymne Á La Joie (vydaná pod hlavičkou Cosa Nostra Klub) ovšem až roku 2007. A o dalších pět let později, tedy v roce 2012 se setkáváme s dalším počinem a tím je dnes probírané Révisionnisme (název konečně zkrácen na pouhé iniciály The CNK).

 

Hudebně jsou věrni svému sveřepému pojetí symfonického metalu, kterým očarovali svět už při tvoření materiálu pro legendární formaci Anorexia Nervosa. A právě v tomto duchu se nesou předělávky známých skladeb, které toto album obsahuje. Předesílám, že je to zábava za slovo vzatá a prácička poctivě odvedená. Však máme také co dočinění s klasiky symfonického ranku. A aby toho nebylo málo, kapela si pozvala hned tři hosty, aby jim zde obhospodařily vokální peripetie. Ve skladbě You Could Be Mine pěje mě neznámý a utajený Mr. Pills, v sedmé věci Too Fast For Love zahlaholí heavy hlásek Mr. Swana, jinak patřícího do kapely Black Rain. A konečně třetí osobou, která je protkána všemi skladbami je všestranně nadaný a dobře známý umělec Snowy Shaw, kterého snad ani představovat nemusím, stejně jako kapely ve kterých působí/ působil.

 

Porce, kterou si pro nás The CNK připravili je šťavnatá, nadmíru vydatná a nemá zběsile dlouhého trvání (padesát minut). Nejeví známky nudy, nemučí posluchače vadnými tóny. Právě naopak – zaujme od samého začátku a veškeré skladby pojímá po svém ortodoxním stylu. Osobitou rázovitost The CNK pak spatřujeme ve skladbách jako Sabotage (Beastie Boys), Weisses Fleisch (Rammstein), Where The Wild Roses Grow (Nick Cave And The Bad Seeds), či divočejších věcech Blood Is Thicker Than Water (Impaled Nazarene), Seasons In The Abyss (Slayer), I Am The Black Wizards (Emperor). Do všech těchto písní vtiskla kapela jedinečné kouzlo své organické hudby. Skladby se konstrukčně dosti změnily a doznaly strhujícího výsledku. Nostalgické skladby dostaly živelného ducha a divoké zběsilosti byly umírněny na přijatelné záležitosti. Mnohdy ani nepoznáte, kdo stojí za originálem.

 

Toto album snad vzniklo za touhou pobavit se. Alespoň já se u této nahrávky bavím náramně. The CNK mě překvapují a do mých uší mrskají jednu pecku za druhou. Celá stavba skladeb byla kompletně renovována a výsledek se jeví snad abstraktně, snad dadaisticky, ale především geniálně. Nehledejme zde proto zakopané domácí mazlíčky. Vše je řečeno na rovinu a nepřijmout toto album snad ani nelze. Tento nenápadný zjev jsem si oblíbil převelice. Zkuste jeho energii také, neb zklamáni rozhodně nebudete. Výtečná lahůdka.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Handy / 9.4.19 8:29

To, že dělala pop, není předsudek, ale prostý fakt. Proboha, však si to stačí najít na wikipedii. Ale to by člověk musel udělat před psaním recenze nějaký výzkum a zjistit si pár věcí. A tak máme v recenzi v podstatě toto: "něco se mi líbí, ale ne zase nějak moc, a něco se mi nelíbí, ale zase že by mě to nějak otravovalo, to ne". Můžu se zeptat, co si z toho mám vzít? To je myslím přesně to, na to poukazovala kolegyně xxx, že recenzi chybí kritika. Ani jednou není zmíněn byť jen jediný příklad na konkrétní pasáž, která je teda kvalitní, nebo naopak selhává. Ve výsledku máme opravdu jen subjektivní názor autora - mohu se zeptat, k čemu mi takový subjektivní názor je? Proč je to album teda takové, jaké je? Někomu možná odvede pozornost "hájemství tajuplného hudebního světa", " folklorní prvky očerněné blackem", "vokální ceremonie", "folklorní motivy severského charakteru" a "atmosféricky doomová nálada spadající až někam do snivých končin", ale když tohle prázdné básnění vyhážeme z recenze pryč, nezbude nám vlastně žádná informace, kromě líbí/nelíbí. Může mi někdo vysvětlit jedním dvěma slovy, co konkrétně si mám pod těmi vzletnými pojmy představit? Nechci každopádně působit nějak agresivně nebo tak, chtěl jsem jen poukázat na věci, kvůli kterým tu nejspíše dřív vzniklo nedorozumění.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 20.2.13 16:32odpovědět

I mě The CNK na téhle desce baví, nejradši mám Sabotáááž a Kejva. Až roztaje ta bílá pičovina, budu si to často brát do sluchátek na kolo. Nemohu ale souhlasit s názorem, že Werk 80 od Atrocity je nějaká liga....

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky