|
|
||||||||||
Hlas zpěvačky Dolores O’Riordan jsem měl vždycky rád a nejspíš právě kvůli němu mě The Cranberries provázeli po celou dobu hudebního hledání. Jasně, je to docela popina, ale zrovna u téhle party kdesi z Irska mi to nikdy nevadilo, nehledě pak k tomu, že v oněch památných dobách dokázali brusinky napsat nejednu svižnou rockující písničku (vzpomeňte třeba na „Zombie“ nebo „I just shot John Lennon“ a samozřejmě řadu dalších). Nejlepší léta kapely spadají do první poloviny 90. let, kdy se seběhly všechny zásadní události v čele s nahrávkou No need to argue (1994) a přesah do nového tisíciletí je už pouze ve znamení posledního alba Wake up and smell the coffee (2001) a následného ukončení činnosti v roce 2003.
Pátrání po Dolores, uváděnou jako jednu z nejbohatších žen v Irsku, nás potom zavede částečně do země svatého Patrika, částečně do Kanady, a stejně tak nalezneme nějaké otisky v sólové kariéře - Are you listening? (2007) a No baggage (2009), které jsem ovšem nikdy nevyhledával a ztrácí se mi hluboko v časoprostoru. Návrat brusinek byl ohlášen v roce 2009 a celkem klasicky se začalo spíše koncertovat, než mluvit o novém materiálu, jehož tvorba bývá dost často ošemetná. Leč stalo se a nové album nazvané poeticky Roses vyšlo v polovině února letošího roku pod řadou vydavatelů a v dlouhém seznamu edicí. Když tak dohledávám počáteční úspěchy desky v řadách fanoušků – vyjádřené kupováním a následným dobýváním CHARDS – nevyšších příček se album dobralo logicky v Irsku a Kanadě, kde je Dolores tak říkajíc doma, a překvapivě i v Polsku, což snad může být vděk našich severních sousedů za její neskrývaný obdiv k bývalému papeži Janu Pavlovi II.
Snad nikoho nepřekvapí, že na novince nepřichází The Cranberries s ničím novým ani převratným, co by vybočovalo z linie načrtnuté dříve, čekat opak ani nešlo. Uctívány jsou proto tradice pop rockových písniček vyšší jakosti, jasně nesoucí rukopis této kapely, který je nejvýrazněji tvarován právě zpěvem Dolores, jenž se pohybuje od čistých a jiskrných výšek po šeptané motivy navozující snivou a poměrně i melancholickou náladu. Kompozičně příjemná práce držící se jasných schémat, aranžmá založená na kytarách, ve velké míře akustických, občasně pod proudem, které doplňuje neurážející rytmika a občasné zpestření v podobě nasamplovaného pozadí, decentní „orchestrace“ či druhé hlasové stopy. Album plyne veskrze dobře, najdete na něm skladby lepší (za všechny „Schizophrenic Playboys“) a pak takové ty běžné, ovšem nikoliv vycpávkové; na druhou stranu vás asi nechytí žádná tak, jak tomu bývalo na starších albech. V tomto ohledu jsou „růže“ dosti vyrovnané a vyvážené a pouze poslední, titulní skladba stojí mimo řadu ostatních. U hudby má spokojenost ovšem končí, u zvuku přichází na řadu pocity opačné (vím, opakuji se, ale nejde jinak). Pokud novinku srovnáte třeba s No need to argue, ve které ucítíte hloubku zvuku, jeho prostorovost a nadýchanost (a to i v rockovce „Zombie“!), musí vám Roses přijít neskutečně ploché. U této spíš více než méně akustické muziky je rozdíl poznat snadno a bohužel v neprospěch dneška.
Celkově mám ale z návratu The Cranberries na scénu poměrně dobrý pocit, k nadšení přece jen kousek cesty chybí, ale rozhodně se nekoná podobný průšvih, jaký se povedl v loňském roce třebas kapele Guano Apes, která to se svou novinkou Bel Air dotáhla až na úplné dno. Posluchači a fanoušci téhle irské čtveřice dostanou desku přesně takovou, jakou mohli přirozeně čekat - písničkovou, příjemně plynoucí, bez podbízivých a laciných odrhovaček, a když srovnám s minulostí, tak i zklidněnou, jaksi smutnější a možná prostě odrážející to, že už ani jednomu z autorů není dvacet.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Cooking Vinyl
Vydáno:Únor 2012
Žánr: pop rock
Noel Hogan - guitars
Mike Hogan - bass
Fergal Lawler - drums
Dolores O'Riordan - vocals
1. Conduct
2. Tomorrow
3. Fire and Soul
4. Raining in My Heart
5. Losing My Mind
6. Schizophrenic Playboys
7. Waiting in Walthamstow
8. Show Me
9. Astral Projections
10. So Good
11. Roses
Steven Wilson
The Future Bites
Bohemyst
Čerň a smrt
Stone Temple Pilots
Perdida
Horna
Askel Lähempänä Saatanaa
Hey Satan
Hey Satan
Harvestman
Triptych: Part One
Lesa Listvy
Unheard Of
Witchgrave
The Devils Night
Sarpanitum
Blessed Be My Brothers...
Exit Empire
Exit Empire
Adoperta Tenebris
Oblivion: The Forthcoming Ends
Tech/death metalová legenda Sadist zveřejnila nové video k titulní skladbě z nadcházejícího alba Something to pierce, které vyjde 7. března u Agonia R...
13.2.2025Vizionáři Decline of the I streamují své nové album Wilhelm (link), které vychází 14. února u Agonia Records.
12.2.2025Prvním singlem z chystané nové desky o sobě dává vědět kapela Illegal Illusion. Skladba To Hapoon bude zveřejněna 14. února na streamovacích platformá...
12.2.202528. března vyjde kapele Mean Messiah nové EP nazvané Re:Incarnations, na němž budou čtyři skladby - dvě coververze (The Number of the Beast od Iron Ma...
12.2.2025Deafheaven se připomínají povedeným singlem Magnolia s razancí třetího alba New Bermuda (2015). Jedná se o předehru k nadcházející desce Lonely People...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.