Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Squirm - In A Decadent Apathy

The SquirmIn A Decadent Apathy

Jirka D.22.12.2010
Zdroj: mp3 (320 kbps), promo
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Tato hudba mi silně připomíná dnes módní architekturu. Samá ostrá křivka, kov, sklo, studený pocit, dokonalé dispoziční řešení, splnění všech českých i evropských technických norem, předpisů a systémů jakosti, moderní vybavení a skvělé technologie, záchod s vyhřívaným prkýnkem a na dálkové ovládání. Jediný problém je v tom, že lidem jako jsem já se tam špatně bydlí.

Letos už toho mnoho nestihnu, ale nemůžu si odpustit nenapsat něco o novém albu studiového projektu The Squirm, který pevnou rukou už nějaký ten pátek vede člověk říkající si Alesh A.D.

 

Album In A Decadent Apathy si mě našlo tak nějak samo. Tyhle cestičky jsou někdy tak nevypočitatelné, až mě to nutí k úvahám o osudovosti některých událostí. Možná k podobným životním okamžikům patří tohle album, které přišlo v období, kdy mně nedokáže říct mnoho a já ho po pár posleších nemilosrdně odsunul někam mimo můj zájem. Vše samozřejmě provedeno pouze na úrovni myšlenky a několika-bitové informace, protože jak se dnes už stává k mé nelibosti módou, světlo světa spatřilo pouze mp3 album a pdf booklet. Artefakty, které možná někomu ke štěstí stačí, mně ovšem nikoliv. Listovat si bookletem na monitoru mi nepřijde o nic poetičtější než pít doma lahváče, když je venku krásně a všude jsou otevřené zahrádky. Ale komu to vyhovuje a stačí, s chutí do toho, bránit mu nebudu.

 

Příjemnější je samozřejmě ta skutečnost, že album je ke stažení zcela zdarma, což z mého pohledu celou práci lehce ponižuje, ale to mi asi nepřísluší soudit. Jak už jsem uvedl výše, celý projekt The Squirm se motá kolem Aleshe A.D., který si osobně bere za své kytarové party, zpěv a zcela výjimečně i baskytaru. Zbytek projektu tvoří přizvaní hosté a těch je tu víc než dost - Q.rty, Bi5hop, P67K a další. Slovo „programming“ se v doprovodném bookletu opakuje snad nejčastěji a v tom bych viděl onoho zakopaného psa. Stále nějak nemůžu přijmout myšlenku, že počítač je hudební nástroj, i když jsem o tom přesvědčován každý den. Mimo zmíněného programmingu zbyl ještě prostor pro kytary, které hrají značně vedlejší roli a celkový výsledek spíše dokreslují, než že by jeho tvary vyřezávaly. O baskytaru se postaral Paraghus a tím s výčtem instrumentů končíme. Vše doprovází většinou ampliónově upravený zpěv Aleshe A.D. (kdo jste z menšího městečka, určitě víte, jak zní „hlášení městského rozhlasu“), který je doplněný a místy i zcela nahrazený zpěvem hostů (Lintraxxův francouzský rap v Cruelty Of Severance, Anyes /asi Andrea Baslová, ex-Memoria/ v She a Waiting For a Mallory v I Am The Alien Girl). Výsledek byl potom zmixován a zmasterován v tolika různých studiích a tolika lidmi, že jejich výčet ani uvádět nebudu.

 

Ač „každý pes, jiná ves“, dohromady tahle deska překvapivě funguje. A to jak po stránce zvukové, tak i co se působení jednotlivých skladeb na posluchače týče. Silná atmosféra pesimismu a řekl bych až deprese se mě nechce pustit až do poslední Waiting For; je vidět, že Alesh ze sebe vydává, co jen může a svými vnitřními emocemi se nechává ovlivňovat značně. Sám má na svědomí texty jednotlivých skladeb, které zmíněnou atmosféru už jen podtrhují a jejich úroveň není vůbec špatná. Bohužel stejně jako nedokážu vstřebat moderní výtvarné umění a lidi přemýšlející o významu černého čtverce na bílém pozadí (aby nakonec došli k závěru, že to měl být bílý čtverec na černém pozadí), tak nedokážu docenit a plně vstřebat hudbu ve stylu „alternative electronica“. Cílová skupina je prostě jinde, v kruzích jiných posluchačů si své příznivce jistě najde.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky