Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Wandering - The Forest In Your Name (EP)

The WanderingThe Forest In Your Name (EP)

Victimer10.3.2013
Zdroj: soundcloud, mp3
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Osobní zpověď člověka, který dokázal přenést své pocity do své hudby a dostat ji na úroveň velmi silného zážitku i pro člověka, jenž stál mimo jeho osud.

Poté, co jsem od Toma obdržel odpovědi, které reagovaly na témata vznesená k nové nahrávce "The Forest In Your Name", přiznám se, bylo poněkud těžké se po takovém nahlédnutí do nitra muzikanta, dostat k materiálu ze svého úhlu pohledu. Až tady jsem si uvědomil, jak je ten můj pohled na věc pouhým chudým příbuzným skutečným prožitkům a okamžikům, jež vznik "The Forest In Your Name" reflektovaly. Docela jsem narazil, pomyslel jsem si. Ale pak jsem stejně došel k tomu, že tohle platí pro všechny typy nahrávek a všechny na ně navazující recenze. Jen jsem byl tentokrát, řečeno bez zbytečných větných konstrukcí, více donucen k tomu, abych o těchto věcech trochu víc zapřemýšlel, než je nechal (až na skutečné výjimky) letět za horizont. THE WANDERING touto výjimkou jsou.

 

Aktuální EP je Tomovou třípísňovou zpovědí, osobní reakcí na prožitý vztah na dálku, po hudební stránce ulehající vedle post-rockových interpretů, ovšem v duchu dalších experimentů, vycházejících jak z metalu, tak z elektroniky. Co beru jako hlavní plus, tak "The Forest In Your Name" tvoří příběh, přirozeně navazující minutu od minuty a evokující zásadní momenty autorova života. Mínusem budiž jistá "neživost" nahrávky, ale to vychází z daných možností muzikanta a ostatně také jeho rozhodnutí, jestli nedat například bicím ruce a nohy člověka. Ovšem výhrady po této stránce dál rozvádět nebudu, protože jednak bych to tak trochu tahal z paty a druhak bych chtěl, aby podobně nenásilně jako hudba na EP, vyzněla i tato recenze.

 

Ryze instrumentální záležitost, ze které jsou cítit okamžiky radosti, smutku i rozčarování, doprovází autentické záznamy setkání dvou lidí a vše tohle zastřešuje silná atmosféra, která tvoří hlavní složku hudby THE WANDERING. Ta posouvá celé dílko směrem, který ukazuje na skutečné události a skutečné dojmy. Z této atmosféry jako celku lze nejvíce načerpat, jednotlivé postupy zůstávají jen střípky jednoho příběhu, nebo chcete-li, konceptu. Zajímavé možná je, že osobně z nahrávky cítím vyloženě severní prostředí, náladu, která mi hned naskočí. Jakmile si "The Forest In Your Name" pustím a nemusím (z čistě vjemového hlediska) začít prvním trackem, ocitám se pocitově někde mezi Norskem a Islandem, což v případě první země poukazuje na autentičnost a schopnost přenést nahromaděné emoce, a v případě té druhé zřejmě na hudební vlivy, které samotného Toma poháněly.

 

Ideální pocitová posloupnost daných okamžiků "The Forest In Your Name" je díky Tomovi rozebrána v rozhovoru. Já sdílím zlomové pasáže, dokáži se do nich vžít po svém a pak je zpracovávat. Hlavní myšlenkou, která mně pak letí hlavou, je ta hovořící jazykem přirozenosti a neukvapeného jednání. EP je experimentální atmosférickou hudbou, jež ve své nahodilé zastřenosti mění tvář vzhledem k momentálním situacím. Pokud vidím úvodní eponymní song jako jakýsi pozvolný rozjezd děje, který v sobě ukrývá celkový pocit z blízké osoby, jsou další dva kousky dramatičtější (The Arrival into The Hands Of Sorrow s velmi nervními postupy a vlnami zvuků vyvolanými nejistotou dané chvíle) a nakloněny větším počtům dějových zvratů, z nichž poslední záležitost "The Lake Of Misery - Nordbytjernet" je pro mě skutečným vrcholem a tím nejlepším, čeho byl doposud Tomáš jako muzikant schopen. Je velmi důležité tomuto dílu naslouchat a umět je uchopit. Zachytit atmosféru a spojit si pomocí ní svůj vlastní prožitek. Pak musíte uznat, že jde o velmi zajímavou a svým způsobem jedinečnou zpověď.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 27.5.14 5:29

Chrome Division mají u mě problém, vím, co chtějí zahrát už několik taktů dopředu, ale to je ve stylu který produkují běžná věc. To co chtějí říct, jiní už řekli už dávno a kvalifikovaněji především za oceánem. Pokoušejí se o podobnou tvorbu jako třeba současní Adrenaline Mob, ale s barvitostí a rozmanitostí jsou na tom lépe zde recenzovaní Chrome Division. Na druhou stranu jim z hudby netryská energie tak samozřejmě a skladby mě nedokáží svým pro mě utlumeným drajvem rozpohybovat nad rámec normálu. Víc šťávy a ještě více se uvolnit, pak budou, Chrome Division směřovat k jádru hraného stylu. Chápu, že do toho chtějí vložit určité emoce a groove, ale tentokrát z toho necítím ani chuť ze hry. Odkroutit si šichtu a jít si dál po svém. Jižanství potažmo motorkářskou kapelu neslyším, spíše si potřebují ulevit od klád, které musejí tahat v domovských souborech. Světlé momentky se mi s Chrome Division ustalují, když se stoner rockuje v pomalejších zatěžkaných skladbách, které nemají jen povrchní cíle. Při poslechu celku putuji známou cestou, kde znám téměř všechny kameny u krajnice nazpaměť i z odvrácené strany. Další z dobrých desek, které z patrnosti brzy navždy vypadnou a ani si toho nevšimnu.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky