Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Warlocks - Mean Machine Music

The WarlocksMean Machine Music

Sorgh18.6.2019
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Letní dávka psychedelie, to je novinka od američanů The Warlocks.

Losangeleská kapela The Warlocks letos v květnu přišla s novou deskou, která je jejich osmým zářezem do pomyslného alba světové hudby. Mean Machine Music (dále jen MMM), jak se nahrávka jmenuje, sleduje cestu graficky zajímavých, i když trošku skoupých obalů. Jakoby nás chtěla překvapit barevným jádrem schovaným pod šedou a nezáživnou slupkou. Kdysi před lety jsme se tady věnovali jejich albu Skull Worship, které dostalo zaslouženou porci bodů. A i když se novinka nijak výrazně neodklání od tehdejšího směru kapely, jejích tehdejších hodnot nedosahuje.   


MMM je strašná pohoda a leháro. Kapela našla přiměřenou hladinu zkouřenosti, která se nezvrhává ve zmatené bloudění v příliš ujetém jamování. Skladby mají hlavu a patu, jen se vám před očima asi budou točit barevné spirály a druhej den si skočíte koupit nějakou orientální dečku pod televizi. Hudba do vás proudí nenásilně, podprahově slibuje přátelství a zdá se těžké jí odolat. Melodie mají snovou náladu a není výjimkou, že se myšlenkama toulám bůhvíkde a na poslech jako takový nevědomky zapomínám. Tady vidím zásadní mínus alba, čímž je jeho přepálená monotónnost a nedostatek motivačních zvratů. Jasně, žánrově to má být unylé, vyhulené a relaxační, jenže pokud necvičím jógu, jakože fakt ne, tak je takový poslech celkem náročnou kratochvílí. To se člověk najednou přistihuje u jiných činností, hudba je na vedlejší koleji a jde fakt jen o kulisu. Neříkám že špatnou, ale jen kulisu. Třeba k chlastání a kecání o hovadinách. Skull Worship bylo v tomhle bohatší a nabízelo víc příležistostí k obdivu.

 

Co mě drželo jakžtakž při smyslech, byl rytmus. Výrazný a dunivý, nedovolující tok hudby zcela ignorovat. Vytrvale dorážel, zatímco drnkání akustické kytary a tichý lkavý zpěv mě chtěli mermomocí uspat. Živěji je v polovině desky. Tady je silnou kapitolou alba skladba Tribute To Hawkwind, která je pravděpodobně poctou britské rockové kapele stejného jména, ve které si získával ostruhy Lemmy před tím, než založil svoji veleslavnou squadru. Na Motorhead pravděpodobně odkazuje i název úvodní skladby Mean Machine, protože dává vzpomenout na stejnojmennou skladbu z alba Orgasmatron. Během ní pravděpodobně zažijete nejzkouřenější trip a budete zhypnotizováni až k pocitu celkové marnosti organismu. Rytmus, jen ten vás podrží nad vodou, než vás zabije You Destroy, snad nejnudnější věc.

 

Nevím, co kapelu vedlo k tomu, že na albu jsou skladby nahrané dvakrát, pokaždé v jiném aranžmá. Výjimkou je už zmiňovaný "tribut". Dostali jsme tak pět skladeb, ze kterých čtyři jsou ve dvojí verzi. Každá docela jiná, ale na řadové album mi to přijde zbytečné jako nastavovaná kaše. Posluchač tak dostává dvojí dávku opiátů a propadá se znovu a znovu do hlubin točících se spirál. Dvakrát za den je fakt dost, takže kdo si tohle album zvolí jako parťáka, měl by si ho pouštět k tělu jen postupně a v malých dávkách.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky