|
|
||||||||||
Když jsem si četl znovu svoji recenzi na výborného předchůdce právě recenzované novinky Machine švédských post punkerů Then Comes Silence, uvědomil jsem si, že bych mohl v podstatě napsat to samé. Kapela na sobě neustále maká a co bylo dříve skvělé, je nyní lepší. Znát je to zejména v citlivých aranžích, nebo zase o něco pestřejším zpěvu hlavní persony Alexe Svensona. Ubylo bohužel tolik parádní razance, která vévodila Blood, ale to je jedna z mála, ne-li jediná slabina čerstvého díla výtečných mladých gotiků ze Stockholmu.
Machine vychází v Evropě pod křídly Oblivion/SPV a v Severní Americe pod Metropolis Records. Předpokládám, že spolupráce s Nuclear Blast byla skvělá, nicméně pro obě strany bez dlouhé perspektivy. Mezi předchozími nahrávkami neproběhlo tolik změn jako mezi Blood a Machine. Novinka na své předchůdce navazuje, s každého póru je znát láska k osmdesátkovému post/punku, darkwave a kytarové gotice. Potud se toho příliš nezměnilo. Kapela do svého stylového rozpětí tentokrát sáhla i do ranku alternativního rocku a psychedelického popu. Jakoby své síly spojili Sisters of Mercy, The Clan of Xymox s Killing Joke, Bowiem nebo Nickem Cavem. Ostatně i ten má své kořeny v post punkovém běsnění, takže se kruh uzavírá.
Machine je samozřejmě deska energická více než dost. Zmínil jsem její úbytek jen v porovnání s Blood. Novinka jde mnohem dál do jakéhosi vnitřního běsnění, tutlané zloby nebo opojné posedlosti. Pánové tyto pochutiny smíchali dle vlastního receptu do vzrušující směsi a představili tak vlastní vizi moderního a hlavně nesmírně chutného vesmíru, kterému vládne nadšení a výborné muzikantství.
Je zcela evidentní, že je Machine dosavadním vrcholem tvůrčích i hráčských schopností Then Comes Silence. Kapela bez debat vytvořila své nejpromyšlenější album, na které je snadné vytvořit si závislost. We Lose The Night, která album otevírá přímo nakažlivou melodikou a potřebným „drajvem“, posluchače uvede přímo do nejsilnější nálady, která ho neopustí až do konce zážitku. Kapela ve svých skladbách nedává na odiv pouze ono zmíněné tvůrčí i hráčské umění. Obdivuhodná je její vyspělost a uvěřitelnost. V Dark End dokážu zapomenout na realitu a nechávám se unášet temnými vlnkami vznášejícími krásným melodickým prostředím nad rockovou propastí. Klipový Ritual s hostující Karolinou Engdahl z post punkových True Moon může být jednou z nejzajímavějších a klidně i nejsilnějších skladeb nahrávky. Může za to zejména parádní hlas, kterým Karolina omotává svůj křehký projev kolem neklidného prostředí vyvolaného Alexovým napjatým vokálem. Dominantou alba je ale rytmická sekce. Basa s bicími nástroji a občasnými perkusemi udávají tempo i náladu. Kytary mají díky tomu dostatek prostoru vytvářet pozoruhodně harmonická kouzla opepřenými vhodně použitými synťáky.
Then Comes Silence vyrostli. Všechno, co se naučili, co je ovlivnilo nebo inspirovalo, využili a natočili neskutečně silné album. To se pořád jako had kroutí a mění před očima. Machine v sobě obsahuje jak lásku ke starým časům, tak schopnost zůstat v současnosti. Přijít s takto vyspělým albem představuje nejen příslib do budoucna, ale také háček v podobě vysoké laťky, kterou nebude lehké překonat. To ale budeme řešit až s další nahrávkou. Nyní spokojeně mlsám a užívám si mimořádného díla, které se zřejmě objeví i v žebříčku na konci roku. Uvidíme.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Karl / 10.7.20 9:34odpovědět
Prostě dotaženější Blood. Chtělo by se říct, že to do hlavy leze samo, ale taky ne. Zatím nejpromyšlenější a nejvyladěnější album od TCS. 100%
Ruadek / 10.7.20 8:43odpovědět
Jo, postupně mi to vyrostlo víc, než jsem zpočátku čekal. Dal jsem tomu čas a je to zase pecka. Co víc chtít, tohle je v jádru jednoduchá věc, které tady chybí. 80%
Victimer / 10.7.20 4:03odpovědět
Je to pořád klasa, ale Blood mi přijde lepší.
GaB / 23.11.20 20:23odpovědět
Naprosto souhlasím. Recenze je OK, ale nemám pocit "neskutečně silného alba". Blood, tam ano :-) To je jejich zatím vrchol, nové Machine je spíše krokem dolů a dost často se i nudím ....
Label:Oblivion/SPV
Vydáno:Březen 2020
Žánr:post/punk/gothic rock
Alex Svenson - zpěv, baskytara, syntezátory
Jonas Fransson - bicí
Mattias Ruejas Jonson - kytary
Hugo Zombie – kytary
hosté:
Karolina Engdahl - zpěv
Nicklas Stenemo – doprovodný zpěv
Hanna Carlsson – doprovodný zpěv
1. We Lose The Night
2. Devil
3. Dark End
4. I Gave You Everything
5. Ritual (Feat. Karolina Engdahl)
6. Apocalypse Flare
7. W.O.O.O.U.
8. In Your Name
9. Glass
10. Kill It
11. Cuts Inside
Then Comes Silence
Blood
Then Comes Silence
Nyctophilian
Godflesh
Post Self
Lacuna Coil
Dark Adrenaline
Machine Head
Bloodstone & Diamonds
Dark Light
In Space And Time
Oceán
Femme Fatale
Cantenac Dagar
Stilletonne
ACOD
Fourth Reign over Opacities and Beyond
Monox
Perception Changes
Becoming the Archetype
Children of the Great Extinction
Z nadcházející desky Holocene (vychází 19. května na Pelagic Records) byl právě vypuštěn další singl, videoklipem opatřená skladba Sea of Reeds. Aktu...
17.3.2023Jako předzvěst nového alba Black Medium Current (14. dubna) hodili avantgardní Norové Dødheimsgard do éteru novou skladbu Abyss Perihelion Transit. ZD...
16.3.2023Polští začernalí experimentátoři Entropia streamují své nové album Total (link), které vychází 17. břena pod značkou Agonia Records.
16.3.2023V pátek 26. května se v Dejvické Klubovně odehraje benefiční koncert pro neziskovku Pohoda, která už 25 let pomáhá lidem s mentálním postižením. Zahra...
15.3.2023Domácí vydavatelství Dead Maggoty Productions hlásí nová vydání, čtěte níže:
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.