|
|
||||||||||

Členové Tithe jsou aktivní v celé řadě dalších projektů, ale většinou se jedná o doom/sludgeové záležitosti nebo v jednom případě grind. V Tithe se naopak setkáváme s neúplně vyrovnaným mixem black/deathu, který pro muzikanty znamená příjemné vytržení z rutiny. Potom už stačí chvilku poslouchat a nemůže být pochyb o tom, že je pro ně jednolité brnění úzké. Výrazně a otevřeně z něj unikají a noří se do vod žánrové variability, která je ovšem pořád plná zlosti a hrozeb. V různých momentech převládá buď jedna nebo druhá strana, proto je složité, ale také zbytečné snažit se kapelu pevně zaškatulkovat. Spojujícím činitelem je intenzita a zanícené masakrování nástrojů, které díky svému charakteru vydávají dost trýznivé zvuky, a to bych viděl jako důležité. Jestli je možné nějak přiblížit deathmetalové kopyto desky, tak víc než devastující hluk nás objímá bezbožné, agresivní a sirnaté pandemonium tahající trumfy technické vyspělosti tvůrců. Na druhou stranu se není třeba obávat přílišné kostrbatosti nebo školometské techniky. Od toho jsou tu jiní a Tithe své ambice nijak nepřehání. Silným argumentem proč si Inverse Rapture dopřát, vidím v hrubě špinavém zvuku, kterým s námi deska komunikuje. Pod jeho hnusem je cítit zápal a až choré zanícení.
Není to úplně typický death a čím víc se albem prokousávám, tím silnější získávám dojem, že tím zásadním je tady black metal, že ten je tím pevným základem přitahujícím dle potřeby další spolupachatele. Smrt je dobrým sluhou, ale rozhodně ne pánem. Chraptivý vokál, to je nekonečný řev doprovázející snahu plodit melodie. Hlas i zvuk mají podobný charakter a škrábou jako struhadlo. Žádná vytříbená kvalitka, ale špinavý a orvaný humus, který posluchače může po nějaké době dráždit. Tithe se jeví jako nekompromisní potlačovatelé atmosféry, proto lovci nálad tady budou jen paběrkovat. Decimujícím faktorem může být i jednotné tempo, které se pořád drží v rychlých otáčkách a sklouzává k rutině. Opakovaně se v něm zrcadlí historické reminiscence vzývající nahrávky až dvacet let staré. Jeden ze silných proudů sálá ve skladbě Parasite, která vypadá jako dávno zklácená mrtvola. Silně práchnivá až blasfemická, a tenhle dojem mám i na dalších místech. Úplně nechápu účel, ale snad je to jakási poklona předchůdcům.
Škoda, že album za celou dobu nepřijde s něčím, co by nabouralo nastavený pacemaker. Skladby jsou si podobné jako vejce vejci a všem vládne stereotyp. Příště by to chtělo popustit uzdu fantazii.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Profound Lore Records
Vydáno:Únor 2023
Žánr:black/death
Kevin Swartz - bicí
Matt Eiseman - kytara, zpěv
Alex Huddleston - basa
1. Anthropogenic Annihilation
2. Inverse Rapture
3. Demon
4. Parasite
5. Killing Tree
6. Luciferian Pathways of the Forked Tongue
7. Pseudologia Fantastica

Blanck Mass
World Eater

Igorrr
Savage Sinusoid

Inter Arma
Sulphur English

Iggy and The Stooges
Ready to Die

We Hate You Too
Howling Scars

Caïna
Gentle Illness

Spires
A Parting Gift

Nightbringer
Terra Damnata

Ramchat
Bes (EP)

Incantation
Unholy Deification

The Jesus Lizard
Rack
6. listopadu vyjde pod názvem In the Shadow of Your Shadow desáté album post-metalových velikánů Cult Of Luna. Jeho titulní skladba je k poslechu ZDE.
27.6.2026Po tři roky starém debutovému albu Monsters se připomíná americký projekt Elektrikill s novým albem Küntzpiracy. Užijete si dobrou tvrdou elektroniku ...
27.6.2026Aneb v září bude nový Cales!
26.6.202617. července vychází Nowhere Speaks, nové album post blackových kutilů Emptiness. Stane se tak znovu pod labelem Season Of Mist a víc jak pět let od c...
25.6.2026Historie nizozemských Soulburn je trochu složitá, pro zjednodušení řekněme, že jde o boční větev kapely Asphyx.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.