Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Totalitarian - Bloodlands (EP)

TotalitarianBloodlands (EP)

Garmfrost10.6.2019
Zdroj: CD 4-panelový digipak, mp3 / promo od Lavadome productions
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Bloodlands je neúprosné, zlé a obzvláště divoké dílo šílených maniaků, kteří do vyhlazování narvali celé své srdce. Ani na okamžik nesleví z neúprosné rychlosti, přesto se ale album nese v příjemně pestrém duchu. Nuda věru nehrozí!

Nevím, nakolik se moje předpověď o budoucím věhlasu italských Totalitarian stane skutečností, jisté je, že dva roky po famózním debutu De Arte Tragoediae Divinae přichází na řadu bestiální EP Bloodlands, které má sílu dokázat, že je s Totalitarian nutné počítat. Neúprosně drtivá síla krátkého, leč intenzivního díla, doslova vymlátí z posluchače jakékoliv choutky na to, dělat při poslechu cokoliv jiného, než vnímat rozpoutané šílenství krvavých zemí. Zkoušel jsem u toho vařit, ale nedalo mi to a vařečkou jsem málem rozbil kuchyňskou linku.

 

EP vychází stejně jako debut díky vzájemné spolupráci vydavatele Barren Void Records s distributorem Lavadome Productions. Opět je vše kolem sestavy tajemné, nicméně hudební smršť zvědavosti nepovolí uzdu, stejně jako nutkání sáhnout po ovladači a zmáčknout tlačítko STOP. Ostatně, jakmile si zvyknete na neutuchající mašinérii, začnete objevovat různé technické parádičky, aranžérskou rafinovanost a i když se to nezdá, i rytmickou pestrost. Atmosféře napomáhá i graficky působivé, leč velice zlé zpracování jak bookletu, tak celého digipaku.

 

bloodlands

 

Necelou půlhodinku otevře válečný marš 1933. Je dobré vstřebat jeho tlak, protože bude hůř. Skladba je strašně rychlá a postupně ještě zrychlí. Pětiminutové nakládačky, i přes grindové tempo, jsou obdivuhodně propracované. Myslím si, že nudit se nebude ani ten, kdo nemá rád desky, kde se pouze sype.

 

Osobně chápu Bloodlands jako absolutní protipól plíživému zlu De Arte Tragoediae Divinae. Tam se řezba rovněž objevila, ale nátura díla byla tíživá. Mnohem šílenější novinka je jiná. Naprosto jiná. Ostatně lyrika „ípka“ je natolik zničující, že méně neúprosný hudební podkres by mohl znít nepatřičně. V textech Bloodlands vás rozcupují hrůzy vyhlazovacího tábora Treblinky, masakrů druhé světové války, kde byla smrt vysvobozením. Kde člověk člověku byl vlkem. Disharmonické vyhrávky v On the Wings of the Great Terror společně s kanonádou mi dávají vzpomenout na jedinečnost Thy Darkened Shade. Slyším tutéž špičkovou hmatníkovou rychlost, která je grandiózní i extrémně atmosférická.

 

 

Asi se opakuju se všemi těmi – extrémní, kanonáda, bestialita nebo masakr. Když si ale vyhlazovací EP Bloodlands poslechnete, dáte mi beztak za pravdu, že žádné slovní spojení a vykecávání nevystihne neúprosnou masakrální řezbu jednotlivých položek. Tím, jak moc se novinka liší od debutu, ukazují Totalitarian, že od nich lze čekat cokoliv. Bloodlands je natolik svébytné album bez výraznější slabiny, že se podle mého zapíše do černě kovové historie tučným písmem. Bloodlands už teď patří mezi to nejpůsobivější, co jsem tento rok slyšel. Na sepsání recenze jsem si počkal několik měsíců, nejen proto, abych dostal do rukou fyzický nosič (promo mp3 mám od začátku roku), ale taky proto, aby vše sedlo. Jen čas samozřejmě ukáže, zda jsem se nechal unést, nebo jsem od začátku tušil budoucího leadera kruté zábavy.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Pekárek / 12.6.19 9:25odpovědět

Tak tohle je fakt krutá záležitost. Trošku tam cítím chlad některých starších alb Blut aus Nord. Vynikající.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky