Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Totalitarian - Bloodlands (EP)

TotalitarianBloodlands (EP)

Garmfrost10.6.2019
Zdroj: CD 4-panelový digipak, mp3 / promo od Lavadome productions
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Bloodlands je neúprosné, zlé a obzvláště divoké dílo šílených maniaků, kteří do vyhlazování narvali celé své srdce. Ani na okamžik nesleví z neúprosné rychlosti, přesto se ale album nese v příjemně pestrém duchu. Nuda věru nehrozí!

Nevím, nakolik se moje předpověď o budoucím věhlasu italských Totalitarian stane skutečností, jisté je, že dva roky po famózním debutu De Arte Tragoediae Divinae přichází na řadu bestiální EP Bloodlands, které má sílu dokázat, že je s Totalitarian nutné počítat. Neúprosně drtivá síla krátkého, leč intenzivního díla, doslova vymlátí z posluchače jakékoliv choutky na to, dělat při poslechu cokoliv jiného, než vnímat rozpoutané šílenství krvavých zemí. Zkoušel jsem u toho vařit, ale nedalo mi to a vařečkou jsem málem rozbil kuchyňskou linku.

 

EP vychází stejně jako debut díky vzájemné spolupráci vydavatele Barren Void Records s distributorem Lavadome Productions. Opět je vše kolem sestavy tajemné, nicméně hudební smršť zvědavosti nepovolí uzdu, stejně jako nutkání sáhnout po ovladači a zmáčknout tlačítko STOP. Ostatně, jakmile si zvyknete na neutuchající mašinérii, začnete objevovat různé technické parádičky, aranžérskou rafinovanost a i když se to nezdá, i rytmickou pestrost. Atmosféře napomáhá i graficky působivé, leč velice zlé zpracování jak bookletu, tak celého digipaku.

 

bloodlands

 

Necelou půlhodinku otevře válečný marš 1933. Je dobré vstřebat jeho tlak, protože bude hůř. Skladba je strašně rychlá a postupně ještě zrychlí. Pětiminutové nakládačky, i přes grindové tempo, jsou obdivuhodně propracované. Myslím si, že nudit se nebude ani ten, kdo nemá rád desky, kde se pouze sype.

 

Osobně chápu Bloodlands jako absolutní protipól plíživému zlu De Arte Tragoediae Divinae. Tam se řezba rovněž objevila, ale nátura díla byla tíživá. Mnohem šílenější novinka je jiná. Naprosto jiná. Ostatně lyrika „ípka“ je natolik zničující, že méně neúprosný hudební podkres by mohl znít nepatřičně. V textech Bloodlands vás rozcupují hrůzy vyhlazovacího tábora Treblinky, masakrů druhé světové války, kde byla smrt vysvobozením. Kde člověk člověku byl vlkem. Disharmonické vyhrávky v On the Wings of the Great Terror společně s kanonádou mi dávají vzpomenout na jedinečnost Thy Darkened Shade. Slyším tutéž špičkovou hmatníkovou rychlost, která je grandiózní i extrémně atmosférická.

 

 

Asi se opakuju se všemi těmi – extrémní, kanonáda, bestialita nebo masakr. Když si ale vyhlazovací EP Bloodlands poslechnete, dáte mi beztak za pravdu, že žádné slovní spojení a vykecávání nevystihne neúprosnou masakrální řezbu jednotlivých položek. Tím, jak moc se novinka liší od debutu, ukazují Totalitarian, že od nich lze čekat cokoliv. Bloodlands je natolik svébytné album bez výraznější slabiny, že se podle mého zapíše do černě kovové historie tučným písmem. Bloodlands už teď patří mezi to nejpůsobivější, co jsem tento rok slyšel. Na sepsání recenze jsem si počkal několik měsíců, nejen proto, abych dostal do rukou fyzický nosič (promo mp3 mám od začátku roku), ale taky proto, aby vše sedlo. Jen čas samozřejmě ukáže, zda jsem se nechal unést, nebo jsem od začátku tušil budoucího leadera kruté zábavy.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Pekárek / 12.6.19 9:25odpovědět

Tak tohle je fakt krutá záležitost. Trošku tam cítím chlad některých starších alb Blut aus Nord. Vynikající.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky