Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Theme 1 - elektronika vs. metal
Na konci devadesátých letech nedalo mnoho práce setkat se s množstvím tvář měnících interpretů. Byla to doba experimentů, překotných změn, vlivů a odbourávání vlastní minulosti za cenu moderních technologií. Řadit do těchto revoltujících řad vedle ostatních také Ulver, mi ale přijde matoucí. Ano, i oni se oprostili od svých původních metalových kořenů, a to naprosto radikálně. I oni propadli možnostem elektroniky a zůstali ji dokonce, byť dnes v docela jiné poloze, věrni. Jen mi připadá poněkud trapné někam Ulver vůbec řadit. Samorosty, jež nikdy nedbali linek a pravidel. Protože co je předem nalinkované, to je omezující. Na "Themes" kapela definovala svůj nový výraz, který také na tomto albu zůstal a nikdy nebyl zásadně rozveden na albech následujících. Jedno album, jeden kocept, jeden směr a jedna atmosféra. Díky kytarám, které dostaly prostoru jen pomálu, se dá hovořit o nějaké návaznosti na metal, ovšem když pak slyšíte ony zmutované struny, stejně je neberete jako kytary, ale jako další hluk dotvářející osobitost alba. Tohle album je prostě hlavně elektronické - ambientně ploché, akusticky jemné i laibachovsky pochodové. A potom ...

Theme 2 - fenomén Ulver
... pokud někdo někdy považoval Ulver za typickou black metalovou kapelu, velmi se mýlil. Sama kapela se za ni nepovažovala nikdy. Vzpomeňme na jejich folkové momenty a vzájemnou odlišnost všech dosud vydaných desek. Minulost Norů je záležitostí jednotlivých etap, ne vzájemných návazností. A když už nějaká pouta s black metalovou filosofií existovala, "Themes" je zcela zpřetrhalo. Ulver jsou souborem hledajícím nové výzvy, možnosti vyjadřování a nehledí na to, koho to zajímá a jak reaguje. Zpětná vazba od black metalové komunity už je nezajímá, jsou navždy jinde. Vstupujeme do doby, kdy se Garm (zde pod pseudonymem Trickster G.) rozhodl netříštit síly a úplně se vykašlal na své další působení v Borknagar. V Arcturus ještě zůstával funkční, ale dával jasně najevo, že priorita jsou Ulver a jejich vývoj směrem dalšího objevování na poli elektroniky. A k tomu se báječně hodí William Blake a jeho "svatební výprava". Kdo jiný, než takto nejednoznačně působící kapela by se měla pokoušet zhudebnit Blakeovo dílo? A kdo jiný by měl tímto směrem vůbec začít uvažovat? Tohle spojení si zkrátka bylo souzeno.

Theme 3 - svatba s Blakeem
Vše dokonalé je dílem šílenců. Uchopení Blakeova díla pak dokonalostí přímo čpí. Jde o provázání dvou světů v jeden s jiným nesrovnatelný. Dílo Ulver je stejně jako autor, který byl svého času označen za ďábla a provokatéra a jeho dílo bylo vyškrtnuto ze všech kazatelen, přinejmenším rozporuplné. Šokuje jedinečnou elektronickou odcizeností, která přesto dýchá a hlavně díky ní je album tak specifické. "Themes" není jen inspirací, ale hudebním doprovodem Blakeových textů. Sama kapela se svého času zdráhala Blakeovo dílo obšírně komentovat, není tedy nejmenšího důvodu, abych tak činil já. To nechám na povolanějších. Vzájemná komunikace obou pohledů na text a atmosféru děje je ovšem zážitkem mimo tento svět. Fascinace Blakeovým prostředím je v případě kapely evidentní a pochopení jeho odkazu jakbysmet. Poskládání jednotlivých fragmentů v komplexně vyhlížející celek je ukázkové.

Ulver do detailu vystihli potřebnou náladu a neustálou proměnlivost, vzájemné propojení i opakující se prvky, tolik k potřebné k zachování příběhu. Poloha "Themes" zcela vystihuje souznění a proměny nebe a pekla v jeden ucelený tvar. Stejně jako Blake, tak i Ulver uměli zachytit sblížení fikce a reality ve společný dotek. Zpracovat koncept Blakeova díla a přetavit jej do hudební podoby bylo nejen výzvou, ale také dokázáním si, že jsou podobných věcí schopni. Umění, které do "Themes" Ulver vložili, nebylo jen mladickou domýšlivostí, ale ve finále stejně geniálním počinem, jakým je autrorova prvotní vize. A to bez přehánění. Mluvili jsme tady před chvílí o rezignaci na black metalovou komunitu? Tak vězte, že to není úplně pravda. Do tvorby "Themes" byli namočeni také Fenriz, Ihsahn a Samoth a jak se tehdy zdálo, celá ta černočerná kavalérie povolovala ve svých přesvědčeních a zlověstných mantinelech. Jen dodám slovy Garma, který se vyjádřil na adresu hostů následovně: "nijak bych to nepřeceňoval, nebyla to nějak velká spolupráce. Fenriz šel náhodou kolem a stavil se ve studiu, Ihsahna jsem neviděl vůbec, protože své příspěvky připravil doma a jen je poslal a Samotha jsem potkal v Oslu a vzal jsem ho prostě sebou, protože jsem ho tam chtěl mít."

Theme 4 - retro?
Uchopení článku z pohledu data vzniku alba by vypovídalo o jisté relikvii, ale jeho přínos je nadále velmi dnešní. Něco jako maximální trvanlivost uvedená uvnitř média, tedy nezvykle pod obalem. Pokládat si otázku o dopadu "Themes" na okolí je myslím bezpředmětné. Něco tak revolučního a dokonce i v rámci Ulver nečekaného, tu ještě nebylo. Je to sedmnáct let od vydání alba a pořád je cítit jeho bezprostřední výjmečnost a nepřekonatelnost. Stalo se kultem, byť v mnoha očích nechtěným a zavrhovaným. To už je úděl géniů... Osobně jsem za celá ta léta na podmanivější dílo v kontextu mého vnímání hudby nenarazil. Speciální vztah k "Themes" mě navíc posunul mnohem dál v přesvědčení a postoji k experimentálně pojatým, původně metalovým interpretům. Jistě, za tu dobu vznikla daleko šílenější a odvážnější díla, ale možná jste si sami všimli, že i když je vše dokonalé dílem šílenců, tak "Themes" po hudební stránce ničím šíleným není. O tom to celé přece vůbec nebylo...