Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Unholy - From the Shadows

UnholyFrom the Shadows

Bodin6.1.2012
Zdroj: CD (LRC 003)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Unholy se na začátku 90 let objevili na scéně jako zvláštní zjevení, jejich styl je plný bizárních složitostí, jejich produkce je neuvěřitelně poskládaná a složení skladeb velmi odlišné.

Unholy pocházejí z nejtemnějších lesů Finska, kapela nepřekonatelné atmosféry emocí, krásy a smutku, která vždy šla svou originální a jedinečnou cestou. From the Shadows (Ze stínů) je nejen název jejich debutového alba, ale i prostředí, ze kterého toto podivinské uskupení čerpá svou jedinečnou temnou atmosféru.

From the Shadows je nejen mistrovské dílo, ale i deska, která ovlivnila řadu fanoušků a dalších následovníků na hudebním poli hrající doom/death či funeral doom. Zvukově je tento debut na opravdu syrové, podzemní, undergroundové úrovni. Produkce je o mnoho lepší než na předchozím EP Trip to Depressive Autumn a Unholy si do budoucna opravdu nechávají záležet, aby zvukově své nahrávky posunuli dál a zněli originálně jako nikdo jiný. V roce 1993 kdy deska vyšla, opravdu nebyl nikdo podobně hrající tento styl doom/death metalu.

 



Následujme tedy společně malou cestu do vnitra této desky. Začal bych zpěvem, který má na svědomí jistý Pasi Äijö, jinak taky baskytarista. Jeho hlasový projev je naprosto zkroucený, hrubý s bolestnými výkřiky. Ten potrápí dokonale duši posluchače a vyvolá ve vašem těle pocit beznaděje. Opravdu nemocný hlas. Kytary  mají na svědomí pánové Jarkko Toivonen a Ismo Toivonen (ten má na svědomí i klávesy). Ty znějí těžce, jsou krásně podladěné a nikam nespěchají. Pomalé zaprášené riffy se táhnou v každé skladbě a jsou opravdu procítěné. Časem se změní do nekopromisních stresujících sól, kterých není zrovna na desce málo. Rytmické kytarové sekce by mohly být do jisté míry určitě živější a silnější, ale posluchačské publikum si je i tak dokonale vychutná každým okamžikem. Opakující se kytarové akordy dodávají obskurní krásu v atmosféře skladeb. Bici Jana Kuhanena znějí silně a impozantně a vytvářejí silné zvukové stěny společně s basovou linkou. Rád bych vyzdvihl klávesové pasáže o kterých musím říct, že jsou naprosto nádherné. Znějí ponuře, nijak nevyčnívají a v každé skladbě se objeví v pravou chvíli, aby evokovaly temné cítění kapely. Unholy přesně vědí jak dodat těmito klávesovými party velkou atmosféru. Na závěr bych ještě zmínil hostující ženský zpěv jisté Tanjy Wehsely. Její hlas, zpěv a řev se naplno objeví ve skladbě Gray Blow a při jejím projevu může posluchači naskočit husí kůže. Vyzdvihnovat nebo popisovat jednotlivé skladby nebudu, jelikož si myslím, že From the Shadows je celkově vyváženým albem.

Příznivci Esoteric, Disembowelment, Thergothon, Skepticism by si tyto finské podivíny neměli v žádném případě nechat ujít.

Naprostá povinnost pro všechny nejen zasmušilé duše, které milují doom/death té nejvyšší kvality. Vzdávám hold těmto velikánům, kteří mi kdysi dávno otevřeli bránu k dalším hudebním obzorům.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky