Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vaeok - Vaeok (EP)

VaeokVaeok (EP)

Garmfrost15.1.2020
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem a všude
VERDIKT: Vaeok je o metalové vzpurnosti a o nadýchané, a zároveň extrémní zlobě linoucí se nevšedním směrem.

Moc rád se věnuji nově zrozenému projektu Vaeok, který je o esoterické vznešenosti, propojení dvou muzikantů, kteří zanechali stopy v hvězdných kapelách a projektech jako Nightbringer, Adaestuo nebo Sargeist, či dávno pohřbených Tenebrous. Vše krásně vystihuje pilotní EP s prostým názvem Vaeok. Na tvorbu Tenebrous Vaeok v podstatě navazuje nejen sestavou, ale i ti Nightbringer jsou z debutu Vaeok cítit na sto honů. A jak jinak, hovoří-li se o atmosférickém blacku, inspirační cesty vedou i k dávnému kultu klávesové černoty – Emperor. To jen tak na okraj.

 

Z výše jmenovaných veličin je možné vyčíst podobu atmosférické bouře Vaeok. M. S. a VJS si nástrojové obsazení rozdělili prakticky na polovinu. Oba se chopili klávesových partií, čímž zní jejich hudba mohutněji a nadýchaněji. Měl jsem obavy, zda tolik klapek nezazdí kytarovou jedovatost a nesklouznou tím k pseudoklasickým orgiím, ale oba tvůrci jsou natolik zdatní harcovníci, kterým jde především o černotu a metalovou vzpurnost, že lze o eponymní nahrávce přemýšlet pouze v extrémních rovinách a užívat si naléhavosti atmosférické muziky nepostrádající ohavné bubáky strašící zmatené jedince, čekající nové Dimmu Borgir.

 

 

Vaeok je krátká nahrávka, avšak plná chytlavých nápadů s bohatými aranžemi, která se jen tak neoposlouchá. Čtveřice skladeb je více než příjemným příslibem dlouhohrající desky, která by prý měla přijít co nevidět. Vokály M. S. jsou skvěle prostorové. Hlasové zabarvení je plné jedu a vzteklého prskání. Výborně protínají kytarová tremola s bublinami plnými klávesových stop. Občas se tedy zvukově blíží ke hmotě, kde se nedá vyčíst konkrétní rif. Tore Stjerna však umí ve svém Necromorbus studiu kouzlit a zavčas dát bublině jasné kontury. VJS je velice schopný bubeník s bujnou fantazií. Na Vaeok tak vedle klasických bicích nástrojů zazní tympány a hojné perkuse. Výsledek stojí za to! V těchto místech se Vaeok blíží geniálnosti Krew za Krew! Kdo slyšel, bude se mnou určitě souhlasit.

 

 

Všimli jste si, že vynechávám spojení okultní black metal, astrální zlo a podobné legrácky? Ano, Vaeok se těchto témat chopili po svém, zpracovali je zajímavě a místy dosti podnětně. Ale začít recenzi ódou na okultno se mi nechtělo. Jednak pro předčasné odsouzení, pak pro opakování stále módnějších řečí o duchovní obrodě a rituálních obřadech místo koncertů. V případě Vaeok by to asi nevadilo, ale chtěl jsem napřed vytáhnout skvělou muziku, správně zlé vokály a hlavně tympány! Pak teprve zmínit okultní tématiku. Umění Vaeok si zaslouží veškerou pozornost. Jedná se o výborné ípíčko a dobrý start. A co teprve může přinést dlouhohrající deska…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 25.11.21 7:50

Konečně nějaká diskuse :) Takže můj názor je ten, že se musím zastat svého redakčního kolegy. V obecné rovině mám rád, když má někdo svůj styl a právě ten Victimerův je mi velmi sympatický a rovnou se i přiznám, že mnohdy i inspirativní. A za další je to přesně tak, jak psal Corrvuss a Jirka - má-li hudba nějaký smysl, který v posluchači vyvolává určité výjevy, tak proč se o ně nepodělit? Já v tom právě vidím autorovo vcítění se do daného muzikantství a důkaz toho, že mu poslech podobného není lhostejný, ale něco v něm vyvolává a působí na něj. Nejlepší pak je si materiál pustit a objevit v něm ty momenty, které jsou popisovány. Sám jsem třeba takhle napsal recenzi na Sigh, kterou dodnes chápu jako živý komentář k poslechu. A když už tu píšu o sobě, tak i uvedu určitou výtku, kterou jsem dostal od svého letitého kamaráda (byl mi i za svědka na svatbě), že když četl jistý rozhovor v jistém tištěném zinu, tak nabyl dojmu, že bych mohl některé formy pojmout jinak, že mu to takhle připadá hrozně malé. Má odpověď byla prostá: to bych pak ale nebyl já. A přesně takovým způsobem to máme, hádám, všichni nadšenečtí pisatelé. Chceme mít svůj rukopis a abstraktní volbu ve vyjádření, protože to činí dané jedinečným a tím nemyslím úpornou snahu pisatele o nějaký formát, ale jasné vnoření se do konkrétní hudby. Přeci jen být za každou cenu nad věcí a vlastně i nestranný, tak od toho je tu Fullmoon a jemu podobní. Tenhle styl sice zavedla Apačka (a tiše přeju klid její duši), ale vzápětí se z toho stal fenomén. Ale abych se vrátil k podnětu reakcí: milé S, neber toto jako nějaký ostrý výsledek odsouzení tvé reakce. Je to diskuse, volné povídání s názory různých lidí. Ten tvůj respektuji a rozumím mu, jen si dovolím jej přehodnotit na příliš wikipedický. Ono je ve skrze snadné napsat holá fakta o daném materiálu a jít přímo k věci, ale kde jsou emoce? Kde je důsledek působnosti? Není pak škoda si nepřečíst dojmy, které nahrávka vyvolala?

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky