Recenze: Vetus Obscurum - Blood Revelations (EP)

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

Vetus ObscurumBlood Revelations (EP)

Victimer7.10.2012

Zdroj: CD

Posloucháno na: PC

VERDIKT: Pokud o "Blood Revelations" nezavadíte, nemusíte smutnit, v podstatě na něm o nic nejde. Hodně průměrný black bez chuti, zápachu a potřebného zlo-naturálu.

Tři roky staré EPko se trochu kostrbatě ale přece, dostalo do mých rukou a já tak byl konfrontován s UG black metalem nejhrubšího ražení. Zatím jedinou vydanou nahrávku této seattleské mord party poslal mezi normální smrtelníky label Debemur Morti. Jako představení jsou volena slova jako "raw" nebo "filthy" a zároveň fakt, že kapela byla přivedena zpět do provozu po dlouholeté hybernaci. Numinas, hlavní to pekelník, držitel hudební i lyrické taktovky a myšlenkový vládce VETUS OBSCURUM, projekt založil již v roce 1995, nic s ním nenahrál, dal přednost formaci Krohm, aby LP 2008 opět hodlal uspokojovat své podzemní choutky formou VETUS OBSCURUM. Kapela je tvořena třemi lidmi, z nichž každý má k dispozici pěkných pár dalších projektů, takže je v tom trochu guláš a popravdě, založit kapelu, pak se na ni vykálet a po jedenácti letech nahrát čtyřpísňové EPko, mně hlava moc nebere.

vetus obscurum

"Blood Revelations" se tváří zle jen chvíli. Zhruba tak polovinu času prvního šlágru, jež se jmenuje stejně jako projekt sám. Náznaky zajímavého dění jsou však rychle zadusány do zuhelnatělé země. Přesně jako parta vyhořelých uhlíků totiž VETUS OBSCURUM působí. Chvíli zahoří, pak vyhasnou a děj se vůle boží... vítr je rozfouká. Boha zmiňuji záměrně, protože se domnívám, že pan Lucifer by se za toto americké kombo nejspíš styděl. Není ho hodno. Tento 'androš' nemá zkrátka sílu na to, aby něčím vážně zaujal. Na EPku je materiálu tak akorát, aby nezačal lézt na nervy, takže skromnost díla oceňuji. Zajímalo by mě spíš, zda se ještě s touto kapelou někdy setkám, nebo se utopí v záplavě dalších projektů nevalné úrovně.

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 30.5.17 8:02

S Muchou to mám tak, že mě bavila první deska kromě skladby Ježíš. Bohužel právě ta se chytla a bohužel právě tím směrem (tedy směrem laciné sprosté zábavy ... a klidně mě považujte za suchopárného moralistického idiota) se Mucha vydala v mnohem větší míře na další desce (třeba Kamil). Na novém albu si dokážu užít tak polovinu věcí v čele s dobře udělanou satirou (až parodií) Láska, kde Mucha ale využívá úplně stejné postupy jako ty, které zesměšňuje. Přijatelné skladby jsou snad ještě Hipster, Schmutzige Madchen, s trochou tolerance Nána. Robert a David je blbost, Pan Píča je trapnost v tom duchu, jak píšu v úvodu - prostě za hranou. Pak už mi to přijde jako předělávání jiných interpretů na trochu jiné texty, což je zábava k táboráku po deseti pivech, ale na regulérní desku mi to přijde tak nějak málo. Mucha bohužel klesá hlouběji do bláta vulgárního folku a ani ta šikovná kapela kolem ní to není schopná zachránit. Škoda.