|
|
||||||||||

Velikonoční svátky mi letos přinesly mimo vajec i milé setkání s legendou a klasiky smrtícího žánru slyšící na zvolání „Vomitory!“. Matadoři podladěných kytar letos vyvrhli již osmou plnotučnou fošnu přímo na řeznický špalek a lidi poperte se. Co to paní chtěla, půl kila krvavýho bifteku? Jak je ctěná libost. Zde je Opus Mortis VIII.
Jejich předešlou diskografii neznám, ale tahle deska si získala mé sympatie. Hned od počátku bylo nad slunce jasné, odkud se vlny vlní. Charakter drnčivých kytar a hutná basa odkazuje na přímou linku do Švédska. Mívám období, kdy mě zcela pohltí spíš americká forma deathu v té klasické podobě, jak známe od Kanibalů nebo třeba Immolation. Pak jsou ovšem životní etapy, kdy ten bohapustý maglajz nemůžu vystát a obrátím tvář právě směrem ke Skandinávii. Zdejší tvorba mi připadá propracovanější, kapely si více hrají s rytmem, napasují do toho přiměřeně melodií a zní to božsky jako z chlívku.
Již od úvodních riffů můžu tuhle desku směle zařadit do ohmatané škatulky, kde bude obývat prostor jedna plus nula spolu s Dismember. Znějí jako jiní, znějí tak jak chtějí. Drží se své naučné stezky a nehledí, kde je co nového a trendy. To je sympatické a fandové to jistě ocení. Jakoby znuděné kytary bručí jako krávy, brutalizující basa tvrdí muziku, jak se říká, ale mnohdy už není co tvrdit. Bicí jest kulometem chrlícím tu dávku, tam kulku po kulce. Dobré. Ani k blití nemám výtek, to hrdlo je klasická žumpa, u které si uvědomělí budou vrnět blahem. V několika skladbách se mihne jako vosa kytarová linka, která hutnou strojírnu oživý a vytvoří jasné poznávací znamení, jakési stigma. Přiznám se, že u deathových kapel mám hodně často problém rozlišit jednotlivé songy, natož je zařadit na správné album. Tyhle věci spíš volím jako milé pozadí k různým domácím činnostem nebo čtení časáků. I na toaletě se u toho dobře sedí. Na Opus Mortis VIII bych jich pár jasně identifikoval.
Hodně se mi líbí obálka. Motiv vojáků na bojišti, jak hrají na klasické nástroje, hotový kvartet, to je paráda. Působí to stísněně a když jsem se potom mrknul z okna na kvetoucí šeříky, úleva byla značná. Na posledních třech deskách dosahovaly obálky celkově značných kvalit. Kompozice, nápad a zpracování, to vše je odlišuje od ostatních a fádních jatek.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Metal Blade Records
Vydáno:Únor 2011
Žánr:death
Erik Rundqvist - Vocals, Bass
Tobias Gustafsson - Drums
Peter Östlund - Guitars
Urban Gustafsson - Guitars
1. Regorge in the Morgue
2. Bloodstained
3. They Will Burn
4. The Dead Awaken
5. Hate in a Time of War
6. Torturous Ingenious
7. Forever Damned
8. Shrouded in Darkness
9. Combat Psychosis
10. Requiem for the Fallen

Asaf Avidan
Different Pulses

Wrekmeister Harmonies
We Love To Look At The Carnage

Devin Townsend Project
Z²

Asgard
Una Maquina Infernale

Atrox
Monocle

Agrypnie
Grenzgænger

Hatriot
Dawn of the New Centurion

Disbelief
Protected Hell

How to Destroy Angels
Welcome Oblivion

Sekhmet
Spiritual Eclipse

Hail Spirit Noir
Fossil Gardens
6. listopadu vyjde pod názvem In the Shadow of Your Shadow desáté album post-metalových velikánů Cult Of Luna. Jeho titulní skladba je k poslechu ZDE.
27.6.2026Po tři roky starém debutovému albu Monsters se připomíná americký projekt Elektrikill s novým albem Küntzpiracy. Užijete si dobrou tvrdou elektroniku ...
27.6.2026Aneb v září bude nový Cales!
26.6.202617. července vychází Nowhere Speaks, nové album post blackových kutilů Emptiness. Stane se tak znovu pod labelem Season Of Mist a víc jak pět let od c...
25.6.2026Historie nizozemských Soulburn je trochu složitá, pro zjednodušení řekněme, že jde o boční větev kapely Asphyx.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.