Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vörnir - Av hädanfärd krönt

VörnirAv hädanfärd krönt

Garmfrost25.11.2025
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Bestiální hledání neznámého prostoru lidské psychiky.

Vörnir je další z ohromné řady projektů dobře sehrané party švédského, islandského či amerického podzemí. Pánové Swartadauþuz, Alex Pool (zde účinkující pod jménem A. Woldaeg), Rory Flay (zde War, jinak zejména Collier d'ombre) a H.V. Lyngdal spolu vyprodukovali nejeden zajímavý počin. Naposled např. pod hlavičkou Osgraef nahráli vynikající album Reveries of the Arcane Eye. Kdo by čekal, že se budou opakovat či se dokonce vyčerpají, plete se. Zatím. S ohledem na množství projektů a nahrávek všech jmenovaných to nevypadá, že by se studnice nápadů chystala vyčerpat.

 

Av hädanfärd krönt není ničím výjimečným a lepším než ty ostatní, nicméně je dalším prvotřídním dílem, které stojí minimálně za pozornost příznivců projektů těchto multitalentovaných muzikantů. Jak je zvykem zmíněných pánů, trochu si promíchali nástroje, zpěvy a ambience, tedy hlasovou atmosféru nabídl Swartadauþuz za podpory H.V. Lyngdala. Alex hraje na baskytaru s kytarami, War na sólovou kytaru, Swartadauþuz nahrál také nějaké kytary, a za bicí sedl hostující borec, ukrývající se pod iniciály K.P.

 

Na Vörnir jsou mnohaleté zkušenosti vskutku znát. V pateru skladeb popustili uzdu svým démonům. Blackovou avantgardu promísili ambientními složkami, disonantní vazby nechali protknout atmosférickými vrstvami. Ačkoliv se Av hädanfärd krönt zdá natolik nelidským dílem, nápady i způsob provedení je natolik atraktivní, že je radostí takovou nahrávku poslouchat. Rád zapomínám, že se jedná o dílo hudební, kdy mě dostává do jiných dimenzí a vesmírů.

 

Av hädanfärd krönt je zvláštním mixem brutality, která se neštítí deathové robustnosti, blackové bestiality nebo dark ambientu. Tento koktejl není proveden běžnou formou, pánové si hrají a posunují běžné. V případě Vörnir jdou přes hranu i svých dosavadních možností a schopností a kupodivu jim to jde nebývale lehce. Vokály rovněž nejsou běžně pojaté. Oba pěvci se doplňují v nelidských skřecích, Swartadauþuz se drží v hlubších a ponuřejších polohách. Stíny proplétající se hudebními i pěveckými liniemi vyvolávají zvláštní energii, s níž se bez problémů můžete nechat unést pryč z naší dimenze. Závratě vyvolávají pády hluku do tichého prostranství, kdy s úděsem hledíte, kam až můžete padnout.

 

Rád bych hledal smítko na pozlátku, leč nenacházím smítko ani pozlátko. Album je upřímným výtvorem momentální halucinace. Není pouze dotaženým prostředkem zkušených matadorů. Tyto borce hudební šílenství bez debat fest baví. Naprosto přesně ví, jak docílit svých představ, ale to, že to ví, je nesvazuje profesionální slepotou. Stále je cítit nadšené tápání, hledání a radost z naleznutí. Bestiální hledání neznámého prostoru lidské psychiky v Av hädanfärd krönt je prvotřídním zážitkem s dlouhodobým dopadem.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Handy / 9.4.19 8:29

To, že dělala pop, není předsudek, ale prostý fakt. Proboha, však si to stačí najít na wikipedii. Ale to by člověk musel udělat před psaním recenze nějaký výzkum a zjistit si pár věcí. A tak máme v recenzi v podstatě toto: "něco se mi líbí, ale ne zase nějak moc, a něco se mi nelíbí, ale zase že by mě to nějak otravovalo, to ne". Můžu se zeptat, co si z toho mám vzít? To je myslím přesně to, na to poukazovala kolegyně xxx, že recenzi chybí kritika. Ani jednou není zmíněn byť jen jediný příklad na konkrétní pasáž, která je teda kvalitní, nebo naopak selhává. Ve výsledku máme opravdu jen subjektivní názor autora - mohu se zeptat, k čemu mi takový subjektivní názor je? Proč je to album teda takové, jaké je? Někomu možná odvede pozornost "hájemství tajuplného hudebního světa", " folklorní prvky očerněné blackem", "vokální ceremonie", "folklorní motivy severského charakteru" a "atmosféricky doomová nálada spadající až někam do snivých končin", ale když tohle prázdné básnění vyhážeme z recenze pryč, nezbude nám vlastně žádná informace, kromě líbí/nelíbí. Může mi někdo vysvětlit jedním dvěma slovy, co konkrétně si mám pod těmi vzletnými pojmy představit? Nechci každopádně působit nějak agresivně nebo tak, chtěl jsem jen poukázat na věci, kvůli kterým tu nejspíše dřív vzniklo nedorozumění.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky