Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vulture Industries - The Dystopia Journals

Vulture IndustriesThe Dystopia Journals

Sorgh19.10.2012
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Tolik podobní až to hezké není. Přesto jde o desku, která by neměla zcela zapadnout pod gauč. Má v sobě něco svého, silného a neodbytně vlezlého.

Při bádání po dosud neslyšeném a neznámém, mi jednoho zimního dne do oka padlo smítko vskutku podivné. Snad trest za to, že mě pálí dobré bydlo při poslechu klasiků, za mou neukojitelnou touhu po nových a dosud neprobádaných projektech. Nevím, ovšem kamínek v oku se po odborné preparaci ven vyjevil jako milé překvapení, asi tak jako když švarný jinoch zhnuseně a se silným sebezapřením – co by neudělal za příslib pozdějšího blaha - políbil obskurní ropuchu a ejhle, z ní se vyklubala fešná žínka. Kolikrát věci (a zvířata) nejsou tím, čím by se mohly zdát.

 

Stejně tak se ani skupina Vulture Industries nejevila býti kdovíjakým démantem. Snad za to může jejich relativní neznámost, i když už se na scéně pohybují od roku 1998. Tehdy ještě jako Dead Rose Garden. Svůj současný a zajímavý název si vyšili na kamizolky až roku 2003 po nějakých personálních škatulatech hejbala se. Zaujal mě ovšem skvělý obal desky The Dystopia Journals a díky němu jsem nesměle vstoupil do světa „supího průmyslu“. Vždyť výraz ve tváři škrceného vlasáče, kdy nástrojem smrti jsou ruce vystoupivší ze zrcadla, to je pane šlamastika. Zabit sám sebou, brrr. Alenka v říši za zrcadlem to evidentně nemá pod kontrolou a odrazy si dělají co chtějí. Jdete si zkontrolovat fazónu před plesem a nečekaně zcepeníte. Hm, až mě zazáblo. Celý výjev se odehrává na pozadí karmínové opony, je to komorní a něžné.

 

Ale k hudbě. Co byste řekli tomu, že na světě existuje Garm vol. II, kolem něj dvojčata primadon z Arcturus a že hrají něco velmi podobného. Těžko věřit, že? Ale při spuštění CD to prostě člověka trkne na první …, trk. Domněnka, že jde o Garmův vedlejší projekt se ukázala lichá, navíc osobnost jeho kalibru nemá zapotřebí spatlat materiál, který už tady v podobné formě jednou byl. Hudba Vulture Industries není ovšem tolik noblesní až aristokratická jako u slavnějších krajanů. Z jednotlivých válů nesálá typické fluidum, pro které mám Arcturus tak rád. Není třeba zde hledat kaberet či teatrální frašku, není tady ani jedno. Písně jsou jednodušší, kytarovější a při soustředěném poslechu nakonec člověk zjistí, že ani ten zpěvák není tím, kým se zdál. Podoba je ovšem zarážející.


Tak tedy osmero songů nám podá obrázek o životě blíže nespecifikované populace v dystopii. Protože jsem tohle slovo viděl poprvé, moudré knize bylo povoleno, aby mě napověděla a poučila. Jde o imaginární představu života v otřesných podmínkách pro žití, jakési peklo na zemi. Možná je takovým děsivým místem právě Země za zrcadlem, kde naše odrazy trpně živoří a v zoufalství se občas dopustí i vraždy originálu. Jednotlivé stránky tohoto neradostného žurnálu nám tedy bez zábran poskytnou něco informací o zoufalství, strachu a všelijakých problémech života „tam“. Zkrátka témata, která máme tak rádi. Sláva silným žaludkům, poklona mocné avantgardě. Opět jsem si smlsnul. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky