Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vypsaná Fixa - Čtyři slunce (10" EP)

Vypsaná FixaČtyři slunce (10" EP)

Jirka D.9.1.2013
Zdroj: bílý 10" vinyl
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: EPko "Čtyři slunce" je veskrze pohodovou a letní záležitostí. Možná někomu připadne až příliš jednoduché, nevýrazné a neobjevné, ale ke mně přišlo ve správnou dobu a sedlo výborně.

EP Čtyři slunce bude mít v diskografii Vypsané Fixy svoje zvláštní místo a to nejen z důvodu, že se jedná o jakýsi soundtrack k stejnojmennému filmu Bohdana Slámy, jehož ukázkami jsou skladby na desce proloženy. Samotný film jsem neviděl a po shlédnutí předchozích počinů Štěstí a Venkovský učitel jistě sympatického pana Slámy po tom ani netoužím. V úvodu doplním i informaci týkající se rozmanitosti edic EP, které vyšlo kromě 10“ vinylu (náklad 300 ks) na klasickém CD a rovněž jako digitální download, který můžete sami uskutečnit zcela legálně na stránkách kapely. Je na vás, jakou formu zvolíte.

 

Gramodeska

 

Strana A

 

Fogiho mantra“ je název úvodní skladby, jejíž první polovina je příjemně melodická, lehce plynoucí, kompozičně jednoduchá, pozitivně laděná a přechod v gradující druhou část funguje jako chyták vaší pozornosti a spouštěč dobré nálady, což k Fixe prostě patří. „Bolesti“ je skladba druhá, v podstatě jednoduchá písnička nijak nehledající složitosti tam, kde je hledat není třeba. Tato nahrávka vůbec patří k jednoduchým dílům, ale právě to se mi na ni líbí nejvíc. Lehkost, s jakou plyne a nadhled, se kterým to předává do světa, jí sluší. Třetí a poslední věc „Benzínka“ si mě získala na první poslech. Ten retro zvuk kytary mě baví, zvuk celé téhle skladby mě baví. Je celkem syrový, jakoby ošoupaný, připomínající starý tranďák a když k tomu přidám slušivý text plný lehce unaveného, ale spokojeného bytí, dostávám skvělý výsledek. Netřeba hledat složitosti, tady se zhudebňuje dobrá pohoda...

 

Strana B

 

Podobně jednoduše jako „Bolesti“ funguje i první skladba Béčka „Cesta“, v níž trochu soupeřím s dost vytaženou baskytarou, ale není to boj nikterak závažný a není vítězů ani poražených. Ona ta basa funguje stejně i v těch Bolestech a ruku na srdce - z té desky je cítit komprese a i když se vinyl dočkal speciálního masteru, ty drážky jsou místy přecpané. Následkem je jistá zamlženost zvuku, která se v kontrastu s přirozeně znějícími ukázkami z filmu sama prozrazuje. Poslední skladba je titulní, je výborná, odpočinková, se skvělým textem, komponovaná opět jednoduše, logicky završující předchozí materiál a její umístění na závěr funguje. No, závěr. Poslední šestou „skladbou“, která je takto uvedena na přebalu, je taková podivná záležitost „Potřebuju klid“, o níž se osobně domnívám, že patří do filmu a ne na desku, ale jsou věci mezi nebem a zemí.

 

Celkově je EPko Čtyři slunce veskrze pohodovou a letní záležitostí. Možná někomu připadne až příliš jednoduché, nevýrazné a neobjevné, ale ke mně přišlo ve správnou dobu a sedlo výborně. Další body k dobru přidává i řemeslné provedení vinylové edice – jednoduchá grafika obalu z tvrdého, lakovaného papíru, zajímavý nápad s rozpoznáním strany A a B v souladu s barevným řešením, vložené texty a v neposlední straně i těžší, bílý vinyl. Jde sice o záležitost více méně raritní, ale i tak příjemnou. Jo a do Márdiho zamilovanej nejsem.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Ver / 4.2.13 18:19odpovědět

Je perfektní stejně jako všechny předchozí!!!

Jirka / 13.1.13 13:12odpovědět

Skvělá práce, u mě má deska 100%!

pavel peterka / 10.1.13 13:33odpovědět

božíí...lepší než film...

David Kasík / 10.1.13 6:32odpovědět

Příjemné, pohodové, nenucené... fajn hořkosladké snění podle Fixy navíc na fajnovém vinylu. Já dávám tak pětasedmdesát.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky