|
|
||||||||||

Yppah je jednočlenný projekt Joe Corralese Jr., je fůzí elektronického rocku a skrývá se pod vydavatelskými peruťemi prestižních Ninja Tune. To poslední je podstatné, jedná se totiž o zcela vyjímečně na kytarách postavené album, které Ninjové produkovali. Yppah má nádech post rocku, užívá si silně elektronických spodků a je v oparu psychedelického experimentu. Nástrojové složení se točí okolo velmi svižných breaků na bicí, baskytary (která je hlavním nástrojem Joea), množství kouzel na syntenzátory a klávesy a pak kupa smyček a minimalistických rytmů. Na vrch tomu všemu hrátky na melodicu - zvukem velmi známý nástroj, který by se dal popsat jako klávesová píšťala. Tolik úvodem k představení toho, kdo nám dnes bude hrát. A že to bude hraní trochu nevšední.

Vykašlu se na rozsáhlou pitvu hudby Yppah. Zkuste si Yppah dát do sluchadel a pustit příjemně nahlas. Tak, aby byla slyšet dunivá basová linka a aby jste byli obklopeni zvukovým vesmírem tohoto tělesa. Yppah nefunguje na půl ucha, nezaujme jako podkres při jiné práci. Nechte si jej brázdit hlavou při jízdě krajinou, při cestě odněkud někam. Tak jako dubstepový Burial skládá soundtrack k ruchu města, ve kterém se topí miliony citlivých uší, skládá Yppah hudbu na cesty. Jeho bicí nikdy nestojí na místě, nejlépe se cítí, když rejdí syntetické dusno okolo rytmického podkresu. Nezpívá se tu, protože zpěv by byl jaksi navíc. Analogové království jiné hudební krajiny vychází vstříc. Slyším tu hodně zpětných smyček, hrátky živé akustiky a neživé, zcela syntetické rytmy. Zvukomalba vytváří složité propletence, které explodují samy do sebe.
Hudba Yppah se nedá slovy nijak popsat, ačkoli bych rád popsal to, co mi sdělují uši. Je to zasněná záležitost, prazvláštní zvukomalba. Nejsou tu výbuchy agrese, není tu postrockové rozvíjení jednoduchých motivů v jeden celek. Vše se postupně sleje do sebe, zvuky se rojí a odcházejí, přetvořeny v jiné. Jen příjemná, tu tanečnější, tu rockovější rytmika drží zvukomalbu v celku. Paleta zvukobarev je široká.
Yppah v současné době spolupracoval na zatím posledním albu Eighty One s Anomie Belle (další ze sametových hlasů Bonobo). Eighty One je zasněnější, prosvětlené ženským vokálem a s menším důrazem na rockové vyznění.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Ninja Tune
Vydáno:Květen 2009
Žánr:Electronic rock
Joe Corrales Jr - All instruments
1. Son Saves The Rest
2. Gumball Machine Weekend
3. Playing With Fireworks
4. Shutter Speed
5. The Moon Scene 7
6. They Know What Ghost Know
7. City Glow
8. Sunflower Sun Kissed
9. The Tingling
10. Bobbie Joe Wilson
11. A Parking Lot Carnival
12. Southern Sky Tells

Moro Moro Land / Drom
split

Salem's Pot
Pronounce This!

Gorefest
False

LLNN / Wovoka
Marks / Traces (split)

Daemonium
Имя мне Легион

Neil Young & Crazy Horse
Barn

Temple Of Baal
Mysterium

SIN
Noisy Pipes Lovely Noises

Wang Wen
100,000 Whys

Kabaret doktora Caligariho
Hry pro Marii

Phasma
Purgatory (EP)
Po tři roky starém debutovému albu Monsters se připomíná americký projekt Elektrikill s novým albem Küntzpiracy. Užijete si dobrou tvrdou elektroniku ...
27.6.2026Aneb v září bude nový Cales!
26.6.202617. července vychází Nowhere Speaks, nové album post blackových kutilů Emptiness. Stane se tak znovu pod labelem Season Of Mist a víc jak pět let od c...
25.6.2026Historie nizozemských Soulburn je trochu složitá, pro zjednodušení řekněme, že jde o boční větev kapely Asphyx.
24.6.2026Druhého července karvinské kombo Inferno zveřejní svůj druhý klip ke skladbě With Raving Mouths They Utter Things Mirthless, Unadorned and Unperfumed ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.