Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Zmarłym - Wielkie zanikanie

ZmarłymWielkie zanikanie

Garmfrost18.6.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Zmarłym jsou rozmanití po všech stranách a nebojí se jít proti očekávání a představám.

Zmarłym je skvělou ukázkou toho zajímavějšího, co přináší ohromná polská scéna. Když už to vypadá, že se už vše zakonzervovává a recykluje, objeví se interpret dokazující pravý opak. Před pár lety Zmarłym debutovali výborným počinem Druga Fala, na kterém světu nabídli nejen osobitý pohled na black metal, ale také nastínili, že do budoucna lze očekávat experimentování, avantgardu a zdravé podivínství. Druhé dlouhohrající album nazvané Wielkie zanikanie v tomhle trendu pokračuje a daří se mu na výbornou.

 

Experimentování není prvořadé a hnané na dobrý dojem. Všimne si ho samozřejmě každý, vždyť hned v úvodu díla zní elektronika a nálada je nejednoznačná. Prvořadé jsou skladby, jejich struktura drží pohromadě důkladněji než skladby na debutu. Wielkie zanikanie posluchače zasáhne mocnou tíhou a neklidem.

 

zmarlym

 

Vedle neklidu vnímáme větší přístup vzteku a naléhavého běsnění. Skladby jsou rozmanité po všech stranách. Nemáme zde pouze screamy a řev (ty jsou zdařilé vskutku hodně), ale sahá se po deklamacích a zvláštně nemocném čistém zpěvu. Ničeho se nešetří ani neštítí. Metalové blasty střídá industriální dusot a elektronické bzučení. Někdy se projev kapely od experimentu obrátí k takřka přímočarému punku. Na děsivé pogo v čertovském kotli dojde velice často. Budete spoceně přísahat ďáblu a ten se vám bude hihňat, až se bude za břicho popadat.

 

Při vší roztříštěnosti si všímám jednotného zápalu, šílené atmosféry, kterou cítím po celou hrací dobu. Dalším prvkem, který z Wielkie zanikanie činí uměleckou laskominu, je fenomenální zvuk z dílny studia Heinrich House. Mistr Filip "Heinrich" Hałucha je nejen vynikajícím baskytaristou Decapitated, Vesania nebo Masachyst. Své jméno si udělal zvukovým mistrovstvím nahrávek kapel jako Above Aurora, Behemoth nebo Hate. Vkusně propojuje nespojitelné, libuje si v umělých zvucích, má rád prostor a svým nahrávkám dodává dobře padnoucí zvukovou barvu. Vedle zvukového kabátku je třeba vypíchnout také vizuální ošacení. Maciej Kamuda se dokázal do nahrávky vcítit naprosto dokonale.

 

Rád bych napsal, že i milovníci klasického black metalu dostanou něco, co jim bude vyhovovat. Nejsem si tím však jistý. Black metal v rukou Zmarłym se od „normálního“ black metalu příliš nevzdálil co do agrese, ale co do nálady a projevu je daleko. Potěší spíše příznivce Furia nebo Mord'A'Stigmata. Ti hrají naprosto odlišně, ale kdo je zná, tuší, o čem mluvím. Oproti nim je Wielkie zanikanie větší raubírna. Zmarłym jsou rozmanití po všech stranách a nebojí se jít proti očekávání a představám.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.11.19 9:04

Každá kapela, především jednička na poli prog metalu, se musí posouvat. A po čase přijde doba na velký posun. Leprous ten posun načasovali na rok 2019 a bylo jasné, že už tak dost "mimostylová kapela" bude muset jít hodně dál. Pitfalls je odvážný počin, klobouk dolů. A je v něm skrytá jedna z nejlepších skladeb jejich historie (bezmálna 12-ti minutový nátřesk The Sky Is Red, který je takovým návratem ke starším deskám). Vadí mi dvě věci. Deska ale zní jednak jako sólovka Einara a druhak je zoufalá škoda nevyužít rytmiku, jakou kapela disponuje. Je tam toho málo, Kolstad využit jen částečně, což je fakt škoda. Ale v rámci posunu to asi dává smysl. Kapela chtěla odvážnou desku na hranici experimentálního popu a má ji. Počítám, že tohle bude hodně dlouho deska, o které se bude dost mluvit. A za mne neuvěřitelný pěvecký výkon, který pokud někomu barvou hlasu vadí, je to jeho škoda. Dojmy z mé strany víceméně pozitivní, deska mi dává podstatně víc než minulá Malina. Jako by se právě na Malině zastavil vývoj, zde se kapela konečně dostala o hodně dál a já fakt konzerva nejsem (a nikdy nebudu), takže kvituji s nadšením. Ve výsledku výrazná deska výrazných umělců, která je na hodně poslechů, je v tom hodně. Konzervativní posluchač ale nepobere tento vývoj, čemuž na druhou stranu rozumím. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 20.6.25 11:10odpovědět

S touhle deskou jsem strávil až překvapivě hodně času a poslouchat ji mě fakt bavilo.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky