Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Zmarłym - Wielkie zanikanie

ZmarłymWielkie zanikanie

Garmfrost18.6.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Zmarłym jsou rozmanití po všech stranách a nebojí se jít proti očekávání a představám.

Zmarłym je skvělou ukázkou toho zajímavějšího, co přináší ohromná polská scéna. Když už to vypadá, že se už vše zakonzervovává a recykluje, objeví se interpret dokazující pravý opak. Před pár lety Zmarłym debutovali výborným počinem Druga Fala, na kterém světu nabídli nejen osobitý pohled na black metal, ale také nastínili, že do budoucna lze očekávat experimentování, avantgardu a zdravé podivínství. Druhé dlouhohrající album nazvané Wielkie zanikanie v tomhle trendu pokračuje a daří se mu na výbornou.

 

Experimentování není prvořadé a hnané na dobrý dojem. Všimne si ho samozřejmě každý, vždyť hned v úvodu díla zní elektronika a nálada je nejednoznačná. Prvořadé jsou skladby, jejich struktura drží pohromadě důkladněji než skladby na debutu. Wielkie zanikanie posluchače zasáhne mocnou tíhou a neklidem.

 

zmarlym

 

Vedle neklidu vnímáme větší přístup vzteku a naléhavého běsnění. Skladby jsou rozmanité po všech stranách. Nemáme zde pouze screamy a řev (ty jsou zdařilé vskutku hodně), ale sahá se po deklamacích a zvláštně nemocném čistém zpěvu. Ničeho se nešetří ani neštítí. Metalové blasty střídá industriální dusot a elektronické bzučení. Někdy se projev kapely od experimentu obrátí k takřka přímočarému punku. Na děsivé pogo v čertovském kotli dojde velice často. Budete spoceně přísahat ďáblu a ten se vám bude hihňat, až se bude za břicho popadat.

 

Při vší roztříštěnosti si všímám jednotného zápalu, šílené atmosféry, kterou cítím po celou hrací dobu. Dalším prvkem, který z Wielkie zanikanie činí uměleckou laskominu, je fenomenální zvuk z dílny studia Heinrich House. Mistr Filip "Heinrich" Hałucha je nejen vynikajícím baskytaristou Decapitated, Vesania nebo Masachyst. Své jméno si udělal zvukovým mistrovstvím nahrávek kapel jako Above Aurora, Behemoth nebo Hate. Vkusně propojuje nespojitelné, libuje si v umělých zvucích, má rád prostor a svým nahrávkám dodává dobře padnoucí zvukovou barvu. Vedle zvukového kabátku je třeba vypíchnout také vizuální ošacení. Maciej Kamuda se dokázal do nahrávky vcítit naprosto dokonale.

 

Rád bych napsal, že i milovníci klasického black metalu dostanou něco, co jim bude vyhovovat. Nejsem si tím však jistý. Black metal v rukou Zmarłym se od „normálního“ black metalu příliš nevzdálil co do agrese, ale co do nálady a projevu je daleko. Potěší spíše příznivce Furia nebo Mord'A'Stigmata. Ti hrají naprosto odlišně, ale kdo je zná, tuší, o čem mluvím. Oproti nim je Wielkie zanikanie větší raubírna. Zmarłym jsou rozmanití po všech stranách a nebojí se jít proti očekávání a představám.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 20.6.25 11:10odpovědět

S touhle deskou jsem strávil až překvapivě hodně času a poslouchat ji mě fakt bavilo.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky