Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Zodiac - Starving For Flesh

ZodiacStarving For Flesh

Sorgh26.4.2019
Zdroj: CD // promo od kapely
Posloucháno na: Technics SL-PG 490, Dual CV 1400, PC
VERDIKT: Čeští Zodiac jsou variací na valivý, střednětempý death metal, který bych klidně poslal na zkušenou za velkou louži. Myslím, že by v tamní konkurenci nepropadli.

Zodiac od Přibyslavi se nám připomínají s pátou řadovou deskou Starving For Flesh. Té předchozí jsme se na našich stránkách věnovali a i když to nebyl žádný trhák, úplné dno jsme taky neslyšeli. Prostě takový slabší průměr. Letošní album si ovšem dle mého názoru může troufnout na vyšší cíle. Nebo mě prostě oslovilo ve správný čas.

 

Třípanelový digipack nepředstavuje nic, co by si zasloužilo nekritické ovace, ale motiv na obalu určité kouzlo má. Snad je to tím, že jde o starou rytinu ze 16. století pojmenovanou Cannibalism In Brazil od nizozemského kumštýře Theodora De Bry. Konzumace amputovaných končetin a grilovaná torza bezelstně naznačují, že Zodiac si libují v lidském materiálu a modelují z něj panorama nejkrutějších snů. Hudebně je to liga osvědčených postupů a blízké spolupráce death metalu s kapkou thrashe.

 

Na první dotek mě oslovila přímočarost, se kterou se myšlenky zločinců Zodiac přesouvají od plánů k samotnému provedení aktu násilí. Kapela se bez záludnosti a se sympatickou upřímností vyznává ze své úchylné záliby, a to je sympatické. Vždyť i v nás klokotají promile touhy někoho zamordovat nebo aspoň parazyzovat. A dokud se vrah dívá jinam, je to ok. Jen nesmí nastat situace, kdy se ptáme proč zrovna já? To už je pozdě ptát se ... a co děti, mají si kde hrát?


Lehkým náznakem jsem vyvolal představu katapultu, který nás vymrští do kotle podladěných riffů, co se rády opakují a přísahají na účinek monotónní devastace nezastavitelnou rytmikou. Když je správná nálada, tak tenhle způsob práce mám velice rád. Lehce to připomíná Bolt Thrower a podobné spolky, které do valivého základu roubují melodické linky. Nepodezírám je z ambicí naleptat emocionální hráze, na to jsou svým způsobem prostoduché. Tak akorát vystupují nad základní kostru skladby a drží na uzdě snahy vyvléknout se z přesně ulité formy a zatoulat se do neprobádaných krajin. Maximem je koketerie s melodickou odnoží smrti ve skladbě Forsaken, Cold And Empty. Album zkrátka působí jako starý známý co jde kolem, od kterého nečekám podraz, ale ani žádnou duchaplnou hlášku. Z džísky visí nitě otřepaných nášivek a zpod paží se line nefalšovaný thrash. Je ho rozumná míra, která s přiměřeným kytarovým zvukem vyráží na cestu zpět časem někam do začátku devadesátek. Rytmicky naporcované fráze píšící kapitoly tortury nedávají moc prostoru k imaginaci, zato se nechávají dlachnit a hýčkat tím fandou, který spíš než na pokec v posluchárně filozofické fakulty zajde poklábosit do klubu. 

 

V součtu mi z toho vychází příjemná deska, která nejen zvukově udělala mílový krok kupředu a minulou práci nechala daleko vzadu. Starving For Flesh je hladová a může sežrat celou řadu nových obětí.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky