Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Zoe - Back Into The Light

ZoeBack Into The Light

Sorgh9.4.2021
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC, Samsung A3
VERDIKT: Příjemný, rockový odvaz s civilizovanou tváří. To jsou ZOE a jejich nové album.

Francouzi ZOE už tady jednou byli. Jejich debutové album Raise The Veil mi tehdy padlo do noty a stalo se stálým obyvatelem mého přehrávače. I když jsem ho nezasypal bodovou lavinou, tak s ním trávím dost volného času. Při jeho poslechu si rád zacvičím, zakroutím volantem a vůbec mi pasuje do míst, která jsou nějak spojena s pohybem. V prvé řadě jde o energii, u které nevydržím sedět. Současně na mě ale stoprocentně působí jednoduché a přímočaré skladby vedoucí k jasnému konci. Tady nemusíte nic hledat nebo dumat nad skrytými jinotaji, stačí se jen nechat unášet krásou nekomplikovaného rocku. Takže ideál pro chvíle, kdy se vám nechce přemýšlet.

 

S novým albem se ZOE nepouští do žádných experimentů. Co fungovalo na Raise… funguje i teď jak má, a tak se s albem sžívám velice rychle. Radost mi dělá obal. Při pohledu na svůdný pupík ženštiny, která se svíjí uprostřed chladící věže, se tetelím tajeným chtíčem a říkám si, že nejlíp a ve vší počestnosti ho vybiju samotným poslechem s pořádně vytočeným volume. Všech deset skladeb k tomu vybízí a říká si o stejný přístup. Jedna je jako druhá, zase jde o přímočarý, nekomplikovaný rock, z jehož kabátu jsou trošku cítit garážové roky. Navenek možná působí kultivovaněji než debut. Se zvukem se lehce pohrálo, nyní se zdá, že je odstřižen od minulosti laciných zkušeben a začalo se víc hrát s efekty, zejména u zpěvu. U něj je několikrát použita ozvěna ala stadion a zní to docela dobře. Současně ale zůstala typická, angínová nakřáplost, díky níž jsou ZOE stále jen dva kroky od špinavého bigbítu.


Nové album je otázka malých detailů. Kdybych chtěl vypíchnout podstatu toho, čím se od sebe obě desky liší, tak bych musel noty rozbít na atomy nebo si vymýšlet. Skladby jsou snadno zaměnitelné a je vidět, že ZOE se ve své současné poloze našli. Potřeba experimentovat u nich není na pořadu dne a já to tak beru. Skladby se drží ozkoušeného schématu sloka – refrén, přičemž obojí je z kategorie lehkých popěvků, které si zapamatuje i moje babička. Tahle obyčejnost je někdy příliš okatá a nedá posluchači víc, než tu základní chuť si dupnout nebo si zanotovat krátký motiv. Ale i taková alba jsou potřeba, není možné stále jen hledat. Postát na místě může být v určitou chvíli to pravé. Ze srovnání mi vychází o něco lépe debutové album Raise The Veil. K němu jsem si udělal poměrně silné pouto a novinka je prostě ta druhá. Ne horší, ale v emocionální rovině slabší. I tak Back Into The Light udělá spoustu radosti, protože o ní to celé je. Živelnost, nezatížené svědomí a poctivý rock. Časté srovnávání ZOE s legendárními Motörhead totiž není úplně mimo mísu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky