Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Zvíře jménem Podzim - Září

Zvíře jménem PodzimZáří

Ruadek12.3.2020
Zdroj: Flac
Posloucháno na: Fiio X3 + Audio-Technica ATH M40X
VERDIKT: Deska s potenciálem lidského zvířete, které rozervaně řve, dokud nenajde svou smečku.

Řekl bych, že jsme tu v minulém roce minuli mnoho výrazných desek, o kterých nebyla řeč. Je to tak každý rok, co postupně zjišťuji, že zdaleka nebylo řečeno vše. Připomenuty všechny zásadní desky. To ale vlastně ani nejde. Nelze to stihnout, nelze vše slyšet a ještě o tom podat náležitě kriticky cennou zprávu. Věci jsou pomíjivé, i ty zásadní nahradí nové, silné okamžiky. Zčeřená hladina vody se zase zklidní a všechno proteče ušima ven. Cosi mi ale z minulého roku neodplynulo ven. Zachytilo se. Něco nevyřčeného a natolik silného, že o tom musím napsat zprávu. Tedy nuže tak. Teď jsem tady a říkám vám, že tohle je pecka. A je mi v podstatě fuk, že to neladí s všeobecnou představou většinového čtenáře našeho prostoru o dobré muzice. O dobrých mravech. Ne, tohle nebude o kulometné palbě na škopky, nebudeme hoblovat a nebudeme ani zatínat čepel do živého. Tohle bude jinde. A je to natolik jinde než zbytek scény v této republice, že by se dalo hovořit o malém zjevení. Musíte ale zastavit na chvíli čas a zaposlouchat se. Ze čtyř ročních období se stane jedno. Zvíře jménem Podzim.

 

 

Září je druhá deska, které předcházela neméně intenzivní prvotina z roku 2017. Září je deskou na rozloučenou, která pošle to naše milované zvíře slavnostně spát. Tak to podal hlavní mozek, jehož je tento projekt dalším metamorfózou, Jakub König. Září je temná a podmanivá procházka větrným podzimem, soudobou elektronikou, alternativou špičkové úrovně. A stojí za tím 18 lidí (!!!), kteří tohle celé nějak vykopli tam, kde to teď je a jak to zní. Po prvním poslechu jsem byl ohromen tím, v jaké formě je to celé podáno. Jak zvláštní atmosférou protkané písně, které obchází podzimní chlad. Jak naléhavé, textově depresivní, koncepční. Se dvěma tvářemi.

 

Psí.

 

Vlčí.

 

Tohle je tak obrovsky odvážná deska, podaná s takovou suverenitou, až mi to vyráží dech. To, co tady dlouhá léta nešlo, a dokázala jenom hrstka lidí, je tady. A o čem že to vlastně hudebně je? Slyším v tom geniální Bratry Orffy, ten jejich elektro-folk s vlastním světem a svou planetou. Vlastním slovníkem, s citem pro křehké písně, které vytváří atmosféru za pomoci všeho a zároveň ničeho. Tvář Zvířete je ale experimentálnější, jde daleko dál, nechce být pouze kytarovkou, pocitovkou. I tak by to bylo setsakra dobrý. Producent Pjoni a především Aid Kid tomu dali otisk studené elektroniky, celé se to otevřelo a vynikla experimentální tvář Zvířete. Připomene mi to Clarinet Factory, kteří dosahují svým přístupem mnohdy podobných efektů. Tedy, že hranice možností neexistují a ačkoli za vším stojí živé nástroje, jsou obaleny tvůrčí tvárností s jednoznačným úsilím posunovat možnosti. A ty zde byly minimálně dvě.

 

Psí.

 

Vlčí.

 

 

 


 

Nevyberu favorita. Pusťte si to a možná vás to osloví. Trochu unese. Svět se pro vás zastaví v Září a budeme uvažovat nad tím, do které ze smeček patříme.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Pekárek / 13.3.20 11:26odpovědět

Za mě o něco slabší než první album, které mělo silnější atmošku a možná nebylo tak producentské, ale o to nápaditější. Desku jsem brzo odložil, ale plánuju se k ní vrátit, čemuž pomohla i tahle fajn recka:) Podobné věcičky se musí poslouchat víc, takže možná ještě vyroste. Čtenářských 70 % zatím sedí.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky