Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Trávit Velikonoce za zvuku black metalu by nejeden vyznavač Krista mohl přijmout jako čiré rouhání. Ostatně, co je mně do nějakého mesiáše, na jehož datu úmrtí a znovuzrození se po tisíce let nedokážou oni ctitelé shodnout a každoročně jsou tak tyto oslavy jindy. Ti, kdož se hlásí k černému řemeslu však své svátky jistě měli, a to hned dva a přímo v Praze. Prvním z nich byl koncert Furia v doprovodu Thaw a Au-Dessus. Tím druhým blackmetalový pětilist v Nové Chmelnici, o němž si něco povíme později.

O klubu Underdogs už vím dost dlouho a stejnou dobu jsem mu rovněž odolával, což mě celkem mrzí, neboť prostory to jsou originální a zajímavé. Sice bych v suterénu, kde se tento klub nachází, nechtěl dostat sračku, protože by si to kromě mě užívali i všichni kolem (záchody tu jsou řešené metodou open space). Už takhle je divné, že jdete k mušli, která je pár kroků od prvního stolku k popíjení. Ale nejsme žádní stydlivkové a takové prostředí jen dodává prostorám na unikátnosti a originálnosti. Samotné podium je pak v místnosti se sloupy, kdy jeden z nich prochází i podiem. Zkrátka hodně svérázné místo, které však má svého patřičného ducha.

Au-Dessus byli první, kdo ten večer vymetal prach z hrubých stěn a jejich kamenné struktury. Litevci hrají post-black, kterého se v současnosti dopřává všude možně dostatek až přebytek. Jenže tihle pánové jej umí podat stylově a střízlivě. Ve spleti kytarových orgií se nezamotávají a vždy z ní vykřešou to správné a chtěné. Na naléhavosti si zakládají a jejich působivá prezentace vmačkává přítomné do svých osidel tak uvěřitelně a přímočaře, až se tomu nechce věřit. Může za to snad tajemný symbol, jež známe z obalu debutu, ve velké kovové podobě, co by stojanu pro hlavního pěvce? Určitou moc tahle symbolika zaručeně má. K síle koncertu pak pochopitelně dopomáhá i dusivá hudba ve šlapavém i pomalejším tempu. Kvapíky prostoupené vynikajícími riffy mají výtečný efekt. Živě vás pak taková podoba spoutá a vyplivne jak mastný papír od uzenin.

Thaw pro mne znamenali jeden ze stěžejních důvodů proč se sem vůbec vydat. Jednak mám v živé paměti někdejší koncert v Žižkostele, kde přítomným vyčistili kedlubny a jednak jejich studiové počínání je něčím neuchopitelným. Intenzita hlasitosti nemilosrdně stoupla a člověk se začínal, krom svých ušních ústrojí, bát i o statiku budovy. Řeknu vám jedno - tenhle koncert předčil ten žižkovský. Když pánové dohráli, říkal jsem si, tak tohle bylo masivní. A právě slovíčka typu masivní, mocný, silný, mohutný a jiné se kradla na mysl po celou dobu setu. Kytarové základy v sludge byly opatřeny pilíři dronem a na místo korintských hlavic byly pošpiněny noisem. Nezměrná intenzita hluku ve všech podobách. Nemilosrdná likvidace snad kdysi melodických pasáží, nekonečné rozkmitávání amplitud s frekvencí za hranicí únosnosti pro denní dávku jedince. Jak jsem už řekl, hodně masivní a pro ty, co mají kapelu v oblibě, jisto jistě velké potěšení.

Furia patří mezi nejpodivnější blackové kapely nynějška. Ta scéna z Polska prostě není zanedbatelná a patří mezi špičku. Zatímco jejich debut z roku 2007 se táhl v čistě svižném blacku - poslední album (rok 2016) je ryze experimentální věc. Tím šlo i celkem snadněji odlišit repertoár, co se linul z podia. Podivínské vyhrávky s nervní atmosférou však měly úderný dopad na mysl přítomných. Svérázný svižný black měl rovněž své zastoupení a celý koncert jím byl důkladně prostoupen tak, aby vyváženosti bylo učiněno za dost. Výrazná basa tančila nad vším a zdálo se, že si jede vlastní riffy a je s ní zacházeno de facto stejnou měrou jako s kytarou sólovou. To odlišuje kapelu od ostatních a činí z ní právě onu anomální jednotku. Účinky vpravdě likvidační zanechávaly kladný dojem. Koncert postrádal hluchého místa, zatímco jindy by se mohla dostavit nuda či šeď při neznalosti materiálu, zde byl tento vjem eliminován. Pořád se něco dělo a kapela dokázala udržet velkou pozornost od začátku do konce. Stačil jí k tomu jen bohatý a vkusný set seskládaný z pestré muziky. Pak taky mlha skrze níž pronikala tmavá světla a nevšední klub ve stylovém prostředí. Tohle se prostě povedlo.