Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Bezmála dva týdny po oslavě jarní rovnodennosti v podobě svátku Ostara zavály do Prahy "větry ze severu" tři známé (folk)paganmetalové party - švédské Månegarm s Ereb Altor a lotyšské bojovníky Skyforger. Turné North Winds Over Europe odstartovalo právě v srdci Evropy a nebojím se říct, že jsme byli svědky parádního koncertu.

Úvodní slovo patřilo čistokrevným pohanům Ereb Altor, jejichž kroky střežily vrány Nattramn. Toto jméno nese předposlední deska, která vyšla v roce 2015. V letošním roce vydali soubor coverů původně z dílny Bathory pod názvem "Blot Ilt Taut". Na desce se nacházejí skvosty jako například Twilight of the Gods nebo Blood Fire Death.

Nebál bych se označit precizní přednes Ereb Altor jako blackmetal z hloubi duše. Kvalitní interpretace v podobě třech precizovaných vokálů v různých pozicích spolu s čistou hrou kytar jasně stvrdily víc jak dvě dekády svědomité píle. Ačkoli Ereb Altor nedostali mnoho času se vyjádřit, zvládli spoustu přítomných uhranout, což dokládá množství zakoupených trik. Během večera se jejich počet viditelně rozrostl. Závěrečné pobízení o nějakou tu píseň navíc však vyslyšeno nebylo. Z vlastní tvorby dále zazněl například Midsommarblot, ke kterému kapela před rokem vydala oficiální klip, Nattramn či Myrding.

S tvorbou Skyforger jsem se prvně seznámil před deseti lety ve Svojšicích na Brutal Assaultu. Jako v té době i nyní v Praze nenechali Skyforger na publiku nit suchou. Od prvního hrábnutí do strun bylo patrné, kdo z trojice kapel naplňuje největší očekávání a má v sále nejvíc diváků. Skyforger zejména ve světle aktuální, loňské desky "Senprūsija" způsobili největší řádění pod pódiem. Folku nebylo mnoho, o to víc ale černého pohanství. Za zvuku Zem Lietuvas karogiem už člověk podvědomě ruku v pěst zatínal a snad právě v této chvíli bylo patrné, že divácká účast mohla být o poznání větší. Víc lidí se mohlo do vřavy zapojit a peklo by se zaradovalo.

Na Månegarm bylo patrné, že si na celé akci dávají záležet. Od začátku chodili bedlivě pozorovat své předstupce a kontrolovat zvuk. Zájem kapely byl jasný, slavila výročí dvaceti let na scéně. K tomu od pořadatelů dostala masový dort, který již v době jejich setu ležel v útrobách prvních návštěvníků akce. Jedinou podmínkou bylo se včas ke žranici na Facebooku přihlásit.

Månegarm do Prahy přivezli desku nesoucí název "Månegarm" stejně jako jméno kapely, nicméně zazněly i památnější kousky, namátkově např. I Evig Tid, Eld, Odin Owns Ye All a asi největší pecku přednesl Erik v podobě Hemfard (Cesta domů). Výběrem této skladby jsem byl nejen já potěšen. Už cca od poloviny setu se zpod pódia někteří jedinci Hemfard dožadovali a ještě nějakou chvíli po koncertu ji nemohli z pod nehtů dostat. Tak silně se tam zaryla.

Když se na závěr zamyslím, mohla mít akce klidně podtitul "Bathory stokrát jinak". Každý z účinkujících je touto legendou nějak "postižen" a do své tvorby její prvky zapracoval. Zároveň si každý z nich i udělal prostor vytvořit nejméně jeden cover z dílny Ace Börje Forsberga. A ano, i vzpomínková akce to byla.          

Celý večer, jak proběhl, je potřeba jen chválit. Organizačně i zvukově to byla náramná záležitost. Budu muset hodně pátrat v paměti, abych nalezl srovnatelný zážitek z (Nové) Chmelnice. Rozhodně si všichni tři interpreti zasloužili podstatně větší účast diváků, avšak navzdory mému pocitu si organizátoři účast i akci pochvalovali. Rád bych zde ještě ocenil přístup kapel a lidí kolem nich, protože skromnost se už moc nenosí. Příliš často se nesetkávám snad až s pokornou radostí prodejce, že si člověk u něho něco koupil. Celý večer poskládaný z milých zážitků ve mně zanechal dojem přátelského setkání, který si milerád zase někdy zopakuji.

Za fotografie díky Lence