Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  ROZHOVORY

zpátky na seznam rozhovorů
Daniel Droste (AHAB)

Daniel Droste (AHAB)Svět oceánů je fascinující v mnoha ohledech

Jirka D.22.3.2013
Loňská deska německé doom party AHAB rozmetala řeči o zatuchlosti pomalého žánru a všem pomlouvačům jasně ukázala, že i v roce 2012 jde v tomto žánru přijít s materiálem svěžím a poslouchatelným bez odéru trapasu. Partnerem v dnešním rozhovoru, na kterém se se mnou autorsky podíleli kolegové Victimer a Boďa, byl vokalista a kytarista v jedné osobě, frontman Daniel Droste. Nechť vody plynou...

ČESKÁ VERZE   /// ENGLISH VERSION BELLOW ///

 

Ahoj Danieli, máme za sebou další rok, který měl být pro mnohé přelomový a něčím výjimečný. Jak hodnotíš Ty rok 2012? Byl pro Tebe něčím zajímavější než ty předchozí?

 

Pro nás byl rok 2012 především hodně náročný a zároveň vzrušující. Nahráli a vydali jsme naše třetí album, máme za sebou naše první evropské head-liner tour a odehráli jsme náš první koncert ve Velké Británii. Rok 2012 byl pro nás jako kapelu opravdu hodně výjimečný.

 

Vaše deska „The Giant“ zaznamenala velký ohlas, mnozí mluví o vaší nejlepší desce, někteří o nejlepším doom metalovém albu roku. Jak Ty hodnotíš tuto nahrávku s odstupem těch několika měsíců?

 

Ve výsledku jsem skutečně spokojený s každým rozhodnutím, které jsme udělali a „The Giant“ je v každém ohledu naše nejsilnější deska. Kompozice jsou mnohem komplexnější než kdy před tím, stejně tak zvuk jsme nikdy neměli lepší a artwork, který pro nás udělal Sebastian Jerke, je prostě ohromující. Z mého pohledu není „The Giant“ posluchačsky jednoduché album. Je to stále doomová nahrávka s převažující depresivní náladou a myslím, že ty skladby jsou dostatečně zajímavé, aby přetrvaly. A to by mohla být síla téhle desky!

 

U nás v redakci je deska „The Giant“ vnímána jako jedna z nejlepších za uplynulý rok. Jak byste celkově shrnuli reakce z celého světa na tohle album?

 

Reakce, které jsme zachytili v tisku, byly skutečně výborné, dokonce jsme podle magazínu Metal-Hammer udělali nejlepší doom metalové album za rok 2012. Samozřejmě se vyskytly i názory zastánců našeho prvního alba, kteří si myslí, že bychom měli dělat stále něco v tomhle stylu. My ale vždycky budeme zkoušet rozvíjet náš zvuk a nějaká stagnace nikdy nebude naše cesta.

 

Když přihlédnu k tématické otázce říše oceánů, každé album pojí nějaký koncept, novinku nevyjímaje. Mohl bys připomenout koncept minulých dvou alb a děl, která vás při nich inspirovala?

 

První impuls pro Chrise a pro mě, když jsme v roce 2004 zakládali AHAB, byla prostá fascinace námořnickými příběhy a oceány celkově. Román „Moby Dick“ (Bílá velryba – pozn. red.) Hermana Melvilla byl pro nás esencí, tím hlavním ze všech příběhů o moři. Byl to vlastně logický krok, že jsme užili Melvillova románu jako takového průvodce pro naši první desku „The call of the wretched sea“.

 

Na naší druhé desce „The divinity of oceans“ jsme použili dva příběhy: „In the heart of the sea“ Nathaniela Philbricka a „Narrative of the most extraordinary and distressing shipwreck of the whale-ship esex“ Owena Chase.

 

Aktuální nahrávka je tematicky zaměřena opět na oceány a obsahově jste ji tentokrát opřeli o dílo A. A. Poea. I když jsou texty v režii Christiana, je dílo tohoto literáta nějakým způsobem blízké i Tobě?

 

On Chris je podstatně lepší textař, než jsem já, takže rozhodnutí, že texty bude psát právě on, bylo v podstatě logické. Výběr literární předlohy, která se následně promítne do našich skladeb, je vždy rozhodnutí nás všech. Při hledání nové předlohy jsme brali v úvahu taková témata, která by pro nás byla atraktivní, ať už zajímavou scenérií, převažující náladou a dostatkem prostoru pro jejich hudební interpretaci.

 

Jak přistupujete k vlastní lyrické stránce tvoření? Jste zastánci čistě vašich osobních dojmů z literatury, nebo dochází i k citacím zmíněných děl (třeba i na první pohled skrytým)?

 

Texty jsou převážně takovým shrnutím témat, se kterými jsme se rozhodli pracovat. Nikdy jsme se nesnažili zkomponovat každou kapitolou dané knihy, zaměřujeme se pouze na ty části, které se nám zdají nejvíc důležité a jejich hlavní myšlenky zesilujeme skrze kombinaci slov a hudby. Samozřejmě pracujeme i s citacemi originálního textu, pokud obsahují jedinečné a silné pasáže. Prostě pokud se nějaká originální část skvěle hodí, byl by absolutní nesmysl pokoušet se ji nějak měnit.

 

Na „The Giant“ je zjevný váš kompoziční růst, který v sobě nenese překotné změny, ale rozvíjení vlastního rukopisu. Je tohle cesta, tedy spojení progresu a doomových tradic, kterou chcete do budoucna dále jít?

 

Absolutně ano. Jako muzikanti musíme být zcela otevření, abychom byli schopni přizpůsobit zvuk danému příběhu, se kterým pracujeme. Navíc stylistické prvky z jiných žánrů mohou být velmi důležité pro autentickou kompozici, obzvláště pro nás, když pracujeme s literaturou ... ale v základu je pro nás rovněž velmi důležité držet se tradičních doomových postupů.

 

Na albu dostal hodně prostoru tvůj čistý zpěv, který výborně zapadá a je výborný. Trénuješ ho nějak, cvičíš či navštěvuješ svého učitele?

 

Nemám ani dostatek disciplíny, ani času k tomu, abych navštěvoval nějakého učitele zpěvu. Jediný trénink, který ve skutečnosti mám, jsou naše zkoušky a pak živá vystoupení. Když jsme nahrávali čisté zpěvy na „The divinity of oceans, 80 % z nich bylo vymyšlených dříve, než jsme začali nahrávat. Vokální přednes jsem měl namyšlený v hlavě a pak jsem se jen snažil dosáhnout co největšího přiblížení. U „The Giant“ byla „Deliverance“ jedinou skladbou, u které byly zpěvy hotové před začátkem nahrávání. Zbytek byl vytvořen zcela spontánně během nahrávání v jeden den. Tenhle způsob práce byl pro mě velice zajímavý a kreativní, a hlavně jsem se dostal podstatně víc k mému přirozenému projevu.

                                                                                          

Ve skladbách „Antarctica the Polymorphes“ a „The Giant“ se objevil hlas Herbranda Larsena z Enslaved. Jak došlo k vaší spolupráci a proč jste si vybrali zrovna jeho?

 

S myšlenkou na pozvání hostujícího zpěváka jsme si zahrávali už u naší předchozí desky, ale buď jsme neměli čas, nebo jsme nemohli připadnout na vhodnou osobu, s níž bychom ten nápad realizovali. Když jsme předloni v prosinci hráli na festivalu „Madrid is the dark“, kde byli Enslaved jedním u headlinerů, potkal jsem se s Ivar Björnsonem (kytarista Enslaved – pozn. red.) a tak jsem měl možnost se dostat k mailovému kontaktu na Herbranda. A protože jsme velcí fanoušci posledních alb Enslaved, především pak díky právě Herbrandově zpěvu, myšlenka, že ho oslovíme, byla v podstatě přirozená ... nikdy jsem si ale nemyslel, že bych ho mohl kontaktovat přímo! Takže jsem mu poslal nějaká dema a jemu se líbil náš zvuk i celý ten koncept za tím, a tak se rozhodl nás podpořit svým skvělým hlasem!

 

„Mokrá tematika“ se u vás odráží i ve zpracování obalu, ale tentokrát jste oproti předchozím malbám zvolili v podstatě komiksový motiv. Zachytil jsem dokonce i negativní reakce, že metalová deska by měla vypadat úplně jinak. Máš Ty nějaká svoje pravidla, jak má vypadat obal metalové nahrávky?

 

Skutečně jsme zachytili nějaké negativní reakce, počítám, že od zastánců tvrdého jádra :) Ale když by se tito „kritici“ zabývali celým dílem, hudbou a artworkem dohromady, zjistili by, že oboje společně funguje dobře ... a to je z mého pohledu to jediné důležité. Artwork by měl ilustrovat tematiku a zvuk nahrávky. U našich dvou předchozích nahrávek jsme měli nižší rozpočet a tak jsme pro obaly desek museli použít již hotové obrazy od vybraných umělců. Tentokrát jsme měli dostatek financí k tomu, abychom mohli pracovat se skutečným ilustrátorem a mohli mít podstatně větší vliv na výslednou podobu.

 

Jak jste dospěli k tomu, že se budete zaměřovat na vodní svět, oceány a vodní živly celkově? Jde o nějaké vaše přesvědčení, životní filosofii, nebo o snahu přijít s něčím zajímavým, neokoukaným?

 

Společně s Chrisem nás tahle tematika vždycky zajímala a když jsme zakládali AHAB, byla v metalovém světě v podstatě nedotčená ... nebo alespoň nepoužitá v tak temné a mocné atmosféře. Svět oceánů je fascinující v mnoha ohledech – je to počátek všeho života, překrásný a rozsáhlý biotop, který je z velké části neprozkoumaný, je to ničivá síla přírody. Všechny moje dovolené mají nějakou spojitost s mořem. Jeho zvuk, vůně a rozlehlost jsou pro mě velmi uklidňující a přináší protiváhu k dnešnímu modernímu a stresujícímu světu.

 

Vinylová edice obsahuje oproti běžné CD edici 2 bonusové songy. Znamená to, že vinyl má pro vás vyšší prioritu nebo jde spíš o obchodní tah vydavatele? Patříš Ty sám mezi fanoušky / sběratele hudebních nosičů?

 

Jsem nadšený sběratel gramodesek, ale poslední dobou už jich tolik nesháním. V rockové a doom metalové hudbě vždycky upřednostňuju vinyl před CD. Mám několik oblíbených kapel, u kterých se snažím sehnat si každou novou nahrávku a vždycky kupuju limitovanou nebo tu nejvíc die-hard verzi, která je k dispozici.

 

Pro mě má vinyl vyšší prioritu než CD a představuje něco speciálního. Důvod, proč vydání „The Giant“ na gramodesce má dva bonusové songy, je jednoduchý – pro tuhle nahrávku jsme složili celkem osm skladeb o celkové délce více jak 80 minut a chtěli jsme je všechny vydat. Jenže na jednom CD nosiči nebylo dost místa a dvoudiskové vydání by zase přišlo na dost financí. Takže plné vydání na dvojvinylu byla naše jediná a vlastně i celkem exkluzivní možnost, jak vydat všechen materiál.

 

U Napalm records jste v podstatě od počátku a všechny tři desky vám vyšly právě tam. Znamená to, že vzájemná spolupráce je ke 100% spokojenosti obou stran a že bude pokračovat i v dalších letech?

 

Pro nás byla tato spolupráce doposud dobrá a skutečnost, že Napalm records s námi stále spolupracují, ukazuje, že jsou spokojeni rovněž. Napalm je pro doom metalovou kapelu hodně velký label a díky nim se nám dostalo určitě větší pozornosti než mnohým jiným kapelám s tohoto žánru. V minulosti jsme podepsali smlouvu na čtyři desky, takže u Napalm zbývá vydat ještě jednu.

 

Album jste koncertně podpořili i v Česku a to po boku Esoteric. Jak vzpomínáš na pražský koncert (mimochodem hodnocený velmi kladně) a na koncertní šňůru s Esoteric celkově?

 

První věc, na kterou si vzpomenu, když přemýšlím o našem koncertě v Praze, je scéna, kdy byli dva kluci zastavení policií proto, že se snažili připevnit na střechu svého auta vyhořelou karoserii auta jiného. A to jen dvěma lany!

 

Jinak koncert v Praze byl výborný, přivítání bylo příjemné, jídlo bylo fajn ... není na co si stěžovat. Znovu jsme si uvědomili, že společný status headlinera s Esoteric, kteří už v Praze před tím několikrát hráli, bylo dobré rozhodnutí ... stejně jako bylo zřejmé, že jméno naší kapely zase platilo víc u nás v Německu.

 

Na začátku se celé tour zdálo jako velký risk, ale nakonec skončilo úspěchem pro všechny kapely. Samozřejmě se na cestách vyskytly nějaké problémy, ztratili jsme řidiče autobusu a měli nějaké problémy na švýcarských hranicích, ale na druhé straně jsme odehráli několik vyprodaných koncertů a především strávili skvělý čas a s lidma z Ophis a Esoteric!

 

Představují pro Tebe Esoteric něco jako duchovní vůdce doom metalu? Případně jaké kapely řadíš k těm, které Tebe jako muzikanta nejvíce ovlivnily?

 

Esoteric jsou jistě velmi kreativní kapela s unikátním zvukem. Jejich hudby si velmi ceníme a to byl taky důvod, proč jsme se rozhodli je pozvat na naše společné turné. Jako kytaristu mě zásadně ovlivnily rané nahrávky Anathemy a jistě by toho bylo víc.... Devin Townsend, nějaké desky Opeth, death metal devadesátých let ... ale hodně z těchto vlivů se projevuje spíš skrytě, podprahově.

 

Jak trávíš svůj volný čas, když zrovna nejsi na turné a neskládáš hudbu?

 

Odpočívání a sledování blbostí v televizi jsou moje oblíbené činnosti po náročném dni v práci. Žiju v malé vesničce obklopené lesy, takže v létě trávím hodně času v přírodě a zvlášť na podzim sbírám houby. Hodně se taky zajímám o kytarovou techniku, takže spoustu času trávím četbou právě o kytarových aparátech. A samozřejmě je důležité i navštěvování koncertů a festivalů!

 

Danieli, díky za Tvůj čas a rozhovor. Ať se daří v novém roce!

 

Díky moc za Tvůj zájem a za podporu naší kapely. Live fast, play slow, die old!

 


 

 

/// ENGLISH VERSION ///

 

Hi Daniel, last year – for many people maybe turning point, maybe something very special – is a history. Was the previous year more interesting than the others for you?

 

Well 2012 was a quite busy and exciting year for us. We recorded and released our third album, played our first headliner tour across Europe and had our first show in England . 2012 was a very special year for us as a band indeed.

 

Your album “The Giant” received great response, many people talk about your best record, some about one of the best doom metal album in 2012. How do you rate this album from a distance of a few months?

 

In the end I am really satisfied with the decisions we made. “The Giant” is our strongest record in almost every single aspect. The compositions are the most complex we ever made, we never had such a good sound and the artwork Sebastian Jerke did for us is just stunning. In my opinion “the giant” is not easy to listen to. It's still doom-music with a depressing prevailing mood, but I think its songs are interesting enough to be durable, and that may be the strength of this record!

 

For us (Echoes interviewers) is “The Giant” one of the best records of the year. How would you summarize the overall response from the world on this album?

 

The response we got from the press was really good, we even made it to the best doom-metal record in 2012 in German Metal Hammer. Of course there are always some hardliners out there who prefer our first album and think we should go on in that style ... but we'd always try to develop our sound and cessation was never an option for us.

 

When I take into account the thematic issue of “empire of oceans”, each your album is conceptual, the new one including. Could you remind the concept of past albums and (literary) works that you have inspired in?

 

The main impulse Chris and I had when we founded AHAB  in 2004 was a common fascination of nautical stories and the ocean itself. Herman Melville's novel “Moby Dick” was the essence, the mother of all sea related stories for us. It was just a logical step that we used Melville's  novel as guideline to compose our first record “the call of the wretched sea”.

 

On our second record “the divinity of oceans”, we composed two stories: Nathaniel Philbrick's “In the heart of the sea” and “Narrative of the Most Extraordinary and Distressing Shipwreck of the Whale-ship Essex“ by Owen Chase.

 

The current record is thematically focused on the oceans again and you have taken the inspiration for the content by A. A. Poe. Even though the lyrics are written by Christian, the work of this writer is close to you as well?

 

Well Chris is a much better writer than I am, so it is just a logical decision that he's writing our lyrics .The decision which literature we're going to compose is always made by all of us. On our search for a new guideline we have an eye on specific issues that make a story attractive for us, such as an interesting scenery, the prevailing mood and enough space for musical interpretation.

 

How do you approach the creation of own lyrics? Is it only about purely personal impressions from the literature, or there are some citations in the lyrics, maybe hidden at first glance?

 

The lyrics are mainly kind of a summary of scenes we decided to work with. We've never composed each chapter of a book, we focused on those scenes that seemed us most important and tried to amplify the prevailing mood by combining words and music. We also worked with citations when there are unique and strong passages in the original text. If some lines of the original  fit  best, it would absolutely make no sense to paraphrase and water the root.

 

There is your evident compositional growth at “The Giant”, which doesn’t contain rapid changes, but you develop own handwriting. Do you want to go this way (combine progress and doom traditions) in the future?

 

Daniel: Definitely, yes. We have to be open minded as musicians to be able to adapt our sound to the story we're working with. Stylistic devices from other genres can be very useful tools to deliver a authentic composition, especially in our case as we compose literature... but it is also very important for us to keep our trademarks and traditional doom elements as basis.

 

Your clean voice has a big role on the album and it perfectly fits and it is excellent. Do you train it somehow, do you visit any teacher?

 

I'm neither disciplined enough, nor do I have the time to visit a vocal teacher regularly.  The only training I have is during rehearsals or at shows we play. When we recorded the clean vocals for “the divinity of oceans”, 80 % of the vocal lines were composed before we started recording. I had a vocal style in mind and tried to come as close to that as possible. On The giant, “deliverance” was the only song with finished vocals before the recordings. The rest was done spontaneously during the recording session on one day. This way of working was very fresh and creative, and I got much closer to my own vocal-sound this way.

 

Herbrand Larsen of Enslaved hosted in songs There „Antarctica the Polymorphes” and „The Giant”. How did your collaboration and why did you choose right him?

 

The idea of inviting a guest vocalist was a plan we already wanted to realize on our last record, but we neither had the time nor a fitting aspirant in mind to realize our vision.  When we played “Madrid is the dark” festival last December, where Enslaved was one of the headliners, I met Ivar Björnson and got the chance to get Herbrands mail address. Although we're all big fans of Enslaved's last releases, especially because of Herbrands voice, the idea of involving him came spontaneously... I never thought I’d get the chance to contact him directly! So I’ve sent him some demos, he liked our sound and the concept behind them and was motivated to support us with his unique voice!

 

“Water issues” is also reflected in the artwork, but this time you have selected comics theme from the previous paintings basically. I even heard some negative reactions, that the metal artwork should look completely different. Do you have some rules, how should metal artwork looks like?

 

We actually got some negative reactions on our artwork, hardliners again I guess :) But if those “critics” would deal with the whole product, music and artwork, it is just obvious that both fit together very well....and that's the only aspect that is really important in my opinion. The artwork should illustrate themes and sound of a record. On our first two records we had a lower budget, so we had to use paintings already done by artists which we used as cd cover. This time we had enough money to work with a professional illustrator and were able to have much more influence on the final product.

 

 

How did you decide to focus on the world of water, oceans and water elements in general? There are some your beliefs, philosophy of life? Or it is about attempt to come up with anything interesting?

 

Chris and I shared the interest for that topic which was almost untouched in metal back then when we founded AHAB...or at least not composed in a dark and mighty atmosphere. The oceanic universe is fascinating in many aspects. It's the source of all life, a beautiful and vast biotope which is mostly unexplored such as a destroying force of nature. Every vacation I plan is “sea-related”. It's sound, smell and sight are very soothing for me and a welcome contrast to our modern and stressful world.

 

Vinyl edition contains two bonus songs compared to regular CD edition. This means that vinyl has a higher priority for you or it is more a business plan of your label? Are you a fun / collector of CDs or vinyls?

 

I am a fun collector of vinyls, but I do not buy that many records anymore. In rock and doom music I'd always prefer vinyl to the cd. I have some bands where I try to get my hands on each new release, and I always buy the limited or die hard version if possible.

 

For me vinyl has a higher priority than a cd and is something special. The reason that the vinyl version of “the giant” contains two more songs is very simple. We composed eight songs with more than 80 min of music for that record and wanted to release all the material. There's just not enough space on a single disk, and double cd would have been too expensive. So a fully packed double vinyl was our only but very exclusive option release all the material.

 

You are in Napalm records rooster from the beginning, you released all three albums right there. It means that the cooperation is 100% for both parties? Will you continue with NR in the coming years?

 

The cooperation was good for us so far and the fact that napalm is also still working with us shows that they seem to be satisfied with us as well. Napalm is a big label for a doom-metal band which for sure helped us to get more attention than many other bands of that genre got. We signed a contract about four records back then, so there's still one more release to come via Napalm.

 

You supported the actual record by concerting and one gig was in Prag, Czech Republic with Esoteric. How do you remember this concert (incidentally evaluated very positively) and toured with Esoteric overall?

 

The first thing that comes to my mind when I think back to the gig in Prag was a scene where two guys were stopped by the police because of trying to convey a burnt out autobody on the top of their car just fixed with two ropes!

 

The show in Prague was good, we had a warm welcome, food was nice....nothing to complain about. We once again realized that it was a good decision to have a rotating headliner slot with Esoteric which have played several shows in Prague before.....like it was obvious that it would make more sense for us to headline the shows in Germany of course.

 

In the beginning the tour was a risk for us, but it ended as a success for every band. Of course there are also some problems on the road. We “lost” a bus-driver and had some difficulties at the Swiss border, but on the other hand played in some sold out venues and had a great time with the guys for Ophis and Esoteric!

 

Do you consider Esoteric as spiritual leaders of doom? What bands you advise to those that influenced you as a musician?

 

Esoteric is for sure a very creative band with a unique sound. We really appreciate Esoteric's music, that's why we decided to choose them to join us on our tour. As a guitarist I' d say that especially early releases of ANATHEMA had a great impact on my guitar play. There are for sure many more.....Devin Townsend, some OPETH , death-metal from the 90ies...but many influences of those are quite subliminal I guess.

 

How do you spend your leisure time when you aren’t on tour and you don’t compose music?

 

Relaxing and watching stupid stuff on TV are my favorites after a long day of work. I'm living in a small village surrounded buy woods so I spend a lot of time in nature in summer and especially in autumn for mushroom hunting. I'm always interested in guitar gear so I also spend quite a lot of  time on reading about guitar equipment. Visiting gigs and festivals is also essential of course!

 

Daniel, thank you for your time for this interview. All the best in the new year!

 

Thank you very much for your interest and support. Live fast, play slow, die old!



  DISKUZE K ROZHOVORU

zrušit

Reagujete na komentář

Honza K. / 22.3.13 19:07

Dobrý!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Honza K. / 22.3.13 19:07odpovědět

Dobrý!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky