Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  ROZHOVORY

zpátky na seznam rozhovorů
Hadem pro mého munga

Hadem pro mého mungaDokud se budu mít v hudbě kam posouvat, budu spokojen

Jirka D.12.4.2015
Hadem pro mého Munga je mladá kapela z Chodova u Karlových Varů, přičemž pod slovem kapela si představte trojici muzikantů - kytaristu Jiřího Frélicha, baskytaristu Zdeňka Hnízdila a bubeníka Stanislava Beneše. A tím své představy skončete, vše ostatní je třeba si poslechnout. Dění kolem i uvnitř HPMM jsme probírali s baskytaristou Zdeňkem, s nímž jsme samozřejmě přiblížili i aktuální splitko s Le Bain de Maid.

Ahoj Zdeňku, v informacích o vaší kapele přibližujete důvod absence zpěváka a obecně textů tím, že prostě nejste dobří zpěváci a textaři. Jak moc jsou pro Tebe osobně důležité texty v muzice? Myslíš si, že dnes se fanoušci zabývají texty, čtou je, přemýšlí nad tím, co jim chce ta která kapela sdělit?

 

Pro mě osobně důležité jsou. Řekl bych, že texty jsou nejdůležitější hlavně tehdy, když se zpívá v mateřském jazyce. Cizí jazyk ještě leckterou prázdnotu slov na první poslech schová, pokud se jedná alespoň o chytlavou píseň, ale pokud se zpívá, v našem případě česky, rohlíkem už se se opít nenechávám. Zajímám se také o texty v jiných jazycích, zejména v angličtině. Pokud se ale zpívá německy, islandsky, maďarsky a podobně, s dohledáváním myšlenek je to už složitější. V tom případě odkazuji na mou předchozí větu o chytlavých písních. Řekl bych, že globálně se fanoušci o texty zajímají. 

 

Na druhou stranu své skladby pojmenováváte poměrně zajímavě (Píseň ptáků bez hlasu, Balada o znásilněném koni) a nejednoho asi napadne, jak takový název souvisí s čistě instrumentální muzikou. Je tam nějaké pojítko?

 

Některé ze skladeb vznikaly v podtextu jako instrumentální příběh. Například k ´Baladě´ jsme chvíli uvažovali nad tím, že na nahrávku před ní umístíme říkanku, na kterou by právě navázala skladba. Zde je zakódován příběh o zneužitém koníkovi, který se domáhá spravedlnosti, ale všem okolo je to jedno. I slonovi, který pil nedaleko místa činu vodu ze studny a než aby pomáhal se svědectvím, radši koníka odpálkuje a dál si hledí svého. 

 

Píseň ptáků bez hlasu je o hejnu bernešek, které na Havajských ostrovech pátrají po příčině vyhynutí jejich předků, a to přímo nelétavé obří havajské bernešce, která je vědecky dosud nepopsaným druhem. Například Venuše je zase zhudebněný příběh o chlápkovi, který si postaví vlastní raketu a vydá se na Venuši hledat si žínku sobě rovnou. Jelikož není moc dobrý kutil ani raketový inženýr, shoří při cestě v atmosféře i se svou nadějí. 

 

Na druhé straně Sedmička nese své jméno podle toho, že byla sedmou složenou skladbou v pořadí :-) V repertoáru máme víc písní, které, minimálně v mé hlavě, vyprávějí instrumentální story. Ty se ale na nahrávku nedostaly a zájemci je mohou slyšet jen na živo - zatím :-) 

 

Není trochu škoda, že tyhle interpretace vašich skladeb se nijak neprojevily na aktuálním splitku? Myslím tím to, že se přímo nabízí udělat k tomu nějaký booklet, příběh, ilustrace, komiks,... Neboli dotáhnout tu edici někam dál, dát vaší muzice další rozměr i tímhle způsobem.

 

Napadlo mě už několikrát o tom mluvit na koncertech mezi skladbami, ale jelikož jsem extrémní odpůrce těchto ´keců´ na živo, od této myšlenky jsem upustil. Bohatě stačí "Díky. Další věc se jmenuje..." a hraje se. 

 

Jistě by se dalo u nahrávky kouzlit úplně se vším a udělat si papírový obal s plakáty, suchým zipem na přidělání na závěsy, hrací krabičku na cd a tak dále. Nahrávání a následné vydání splitka vyšlo na přelom 2014/2015 a zastihlo všechny členy HPMM v poměrně nepříznivé finanční situaci. Stěhování, rozbité auto, rekonstrukce bytů, změny práce - prostě život a byli jsme velice potěšeni a rádi, že nám spolupráci nabídli naši přátele Le Bain de Maid. Jsme rádi a vděčni, že nám konečně vyšla vůbec nějaká nahrávka, která pomůže s propagací kapely a snad i s četností koncertů. Z naší strany by nosič s ´Hadí´ hudbou spatřil světlo světa bůhvíkdy. Takhle můžeme alespoň pořádně začít a na oplátku propagovat také muziku našich chebských spřízněnců. 

 

HPMM live

 

Ještě než úplně opustíme téma názvů a textů, nelze se nezeptat na jednu věc - jak vznikl a co znamená název kapely?

 

Název je hláška dr. Zloducha ze série filmů s Austinem Powersem o Špionátorovi, kdy říká nějaké své oběti "Staneš se hadem pro mého munga." Promyka mungo je, jak praví wikipedie, šelmička vyskytující se na jihu Asie. Je známá tím, že loví i velké a prudce jedovaté hady. Indové ji proto s oblibou dávají svým dětem a nechávají ji přespávat v dětských pokojích - nejen jako mazlíčka, ale též jako ochranu před hady.

 

Už jsme zmínili splitko s Le Bain de Maid, ale určitě by stálo za to přiblížit si jej podrobněji. Jak došlo k celému podniku a proč právě LBdM?

 

Se členy LBDM se známe již několik let, a to jak ze společných akcí, tak i z koncertů, kde jsme se třeba potkali jen jako fandové stejného interpreta a pokecali a popili. Navíc jejich současný bubeník Martin je taktéž z Chodova. Je to náš kamarád a kulturní guru. Popravdě, nevím přesně, co bylo prvotním impulzem v hlavách LBDM, že se rozhodli pro nás, ale celý podnik měl původně vypadat ještě odlišněji. Splitko mělo obsahovat čtyři kapely a vyjít jen jako vinyl. K naší dvojici kapel se měla připojit ještě banda z Peru a Itálie. Bohužel z opravdu vážných rodinných důvodů jedné z kapel k tomu nedošlo a druhá do toho nechtěla jít ´sama´.

 

Ta vinylová edice je asi první, co každého napadne v souvislosti se splitkem a s podzemní scénou, ale zmínil’s už omezený rozpočet, což asi bude i důvod, proč všechno skončilo na levnějším kompaktu. Nebo je v tom něco jiného? Jak Ty obecně vnímáš renezanci gramodesek?

 

Nemůžu mluvit za LBDM, zda v tom hrála tato situace prim i u nich. Prostě když jsme si zbyli sami, vydání cd byla asi už jednodušší možnost. Rozhodně nám to ale nevadí! Renesance gramodesek je skvělá a je spousta zastánců jejich zvuku, který se vrací na trh přesycený osekanými mp3. Co se týče mě, mám doma už pár tisíc cd a vždy jsem byl sběratel spíše kompaktů. Neměl jsem nikdy gramofon, takže i když se mi kapela líbila sebevíc, pokud prodávala jen vinyly, měl jsem smůlu.

 

Jak moc a jakým způsobem se u Tebe s časem proměňovala kultura poslechu? Nacházíš ještě stále dostatek času pro skutečně cílený poslech, nebo pro Tebe muzika představuje spíše kulisu pro žití? A otázka poslední - na čem hudbu nejčastěji či nejraději posloucháš?

 

Mění se postupně. Mám zaběhnuté klasiky, na které nedám dopustit, ale jsem přístupný i novým kapelám a trendům. Pokud mě z toho něco silně osloví, stane se to také mou zaběhnutou klasikou, pro léta budoucí :) Začínal jsem na Britney Spears, Five, Šmoulech a podobně :-) Vše se zvrtlo poté, co se k nám do domu přistěhoval soused Roman. Ten mi půjčil nějaká cd a postupně mi začal doporučovat a shánět neuvěřitelné kapely, na které bych nikdy nepřišel. Postupně jsem se začal zajímat sám o tuzemskou i zahraniční scénu a ´osamostatňovat se´. Pomohl mi se poměrně rychle posunout vpřed, a to s kapelami, které někteří mí vrstevníci objevují až teď.

 

Jinak času na cílený poslech už je méně, ale stále ne natolik, abych cítil nějaké strádání. Hudbu jako kulisu poslouchám jen výjimečně. Nejradši mám na poslech moji hifi věž. Je to už pěkná veteránka a blbne, ale zvuk má zdaleka nejlepší, jaký jsem zatím kdy slyšel. A dále také poslouchám hodně muziky v autě. Tam výbava není špatná, ale pořád to na mojí hifi babičku nemá :-)

 

Pokládáte se s HPMM za součást některé scény? Přece jen hrajete čistě instrumentální kytarovou muziku, možná rock, možná hardcore, možná post rock ... co vlastně? :)

 

Všichni členové působí ještě v dalších kapelách, diametrálně odlišných od tvorby ´Hadů´. Takže by se dalo říct, že jednotlivě patříme do několika scén. S HDPM říkáme, že hrajeme garage/ alternative, ale zda někam patříme, to nedovedu říct. Naše hudba obsahuje i prvky post hardcore. Necháme spíše na druhých, jak nás budou škatulkovat.

 

Do jakého stavu musí člověk dospět, aby se rozhodl založit další kapelu nebo v ní jen fungovat? Není někdy ke škodě věcí, že se muzikanti nesoustředí jen na jeden projekt, do kterého by dávali maximum a místo toho dělí síly i nezbytné finance mezi víc projektů?

 

To je individuální. Funguji ve čtyřech skupinách a neumím představit mít jen jednu kapelu. S každou hraji naprosto odlišnou muziku, která mě baví a naplňuje. Stejně tak akce mají s každou z kapel naprosto jinou atmosféru a ráz. Beru to jako získávání zkušeností.

 

Jasně, že někdy finančně pěkně krvácím, zvlášť když se sejde nahrávání, vydávání, výroba merche, nějaká propagace - bannery, proma a podobně. Jako teď, kdy po vydání splitka plánujeme s další grupou vydat singl a k ní videoklip. Jsem asi blázen nebo nevím :-) Pokaždé mám ale kolem sebe chápající okolí, spoluhráče i rodinu a vždy se nějak domluvíme a dáme to do kupy.

 

Po skladatelské, silácké a hráčské stránce ovšem žádná z kapel netrpí. S každou poctivě zkouším (někdy mám i několik zkoušek denně) a koncertuji a také skládám, i když většina mých písní by se hodila možná až do nějakého pátého projektu :-) Někdy se stává, že se sejdou nabídky na hraní v dny, kdy už tam máme něco s jinou kapelou. V 85 % případů to ale nebývá. Hlídáme si kalendáře celoročně a každou akci domlouváme už dopředu na volné dny. Řeč je tu spíše o rychlých nabídkách, záskocích na akcích a tak, kdy už není čas to ovlivnit a je to 50:50. Buď můžeme, nebo ne.

 

Pokud chce mít někdo jednu kapelu, tak ať má. Je to každého věc. Já do toho bodu dospěl jen tak, že mě nebavili volné ´chvíle´ mezi hraním, když jsem byl členem pouze jedné kapely.

 

HPMM live

 

Jaké máte teď s kapelou plány? Myslím HPMM... Ovlivní je nějak ohlasy nebo něco jako úspěch aktuálního splitka?

 

V to doufáme! Splitko je naší první kloudnou, poslouchatelnou a stravitelnou nahrávkou. Byť jsme složení ze členů, kteří v současnosti i minulosti působí či působili v dalších známějších projektech, HPMM je naprosto neznámá formace. Když jsme se snažili domlouvat nějaké akce a oslovovat promotéry a kluby, kromě srdceryvných mailů a zpráv jsme měli v rukávu jen pár videí z youtube, a to v nevalné kvalitě a některé ještě z našeho úplně prvního koncertu, takže i plné chyb :-) Je jasné, že pšenka nám moc nekvetla, takže v momentě, kdy se začnou sházet jakékoliv ohlasy, začneme zkoušet domlouvat akce znovu a tentokrát lépe vybaveni.

 

Necháváte promotérskou snahu celou na vydavateli nebo se snažíte i vlastními silami - např. oslovovat ziny, časopisy, fanziny etc.? Jaký způsob propagace má v dnešní době podle Tebe vůbec smysl?

 

Určitě necháme první vlnu na vydavateli, minimálně co se týče recenzí v zinech a časopisech. Koncerty si ovšem budeme pak domlouvat sami. S jinou možností ani nepočítáme. Velkou sílu má podle mě internet, takže většina propagace by měla mířit tam.

 

Čím je pro Tebe představován úspěch či neúspěch nahrávky či kapely? Funguješ ve čtyřech skupinách, v různých scénách, takže máš určitě přehled a rovněž možnost srovnání. Je něco, čeho bys chtěl dosáhnout, nějaká meta, cíl?

 

Pubertální sny o rockstar, na kterou míří rty všech přítomných dam, mě už opustily :-) Ne, vážně. Chci hrát víc a víc a na lepších a lepších a na větších a větších akcích. Dokud se budu mít v hudbě kam posouvat, budu spokojen. Koncerty z poslední doby jsou se všemi kapelami výborné, na desky jsou dobré ohlasy a vše má vzestupnou tendenci, takže teprve čekám, co se z toho všeho vyloupne.

 

Rád bych si někdy střihl více hraní na větších festivalech, ať už metalových nebo alternativních a také více koncertů v zahraničí. Přiznávám, že bych se rád někdy dostal i do bodu, kdy by mě hraní, vydávání desek a vše kolem uživilo. Nemluvím tu o klipech na MTV, ale o určitém levelu českého podhoubí.

 

Úspěch nahrávky je těžké posoudit. Pro mě rozhoduje kvalita, ne bublina kolem toho. Jsou desky, které jsou opěvované desetitisíci a pro mě je nepochopitelné proč. A samozřejmě naopak.

 

Uživit se znamená mít hmatatelnou podporu fanoušků. Myslíš, že dnešní fanoušci nepodporují své oblíbené kapely dostatečně? Nebo prostě jen hledají jiné cesty? Nebo svou podporu dělí mezi hromadu kapel, kterých je - to si přiznejme - víc než kdy dřív?

 

Neřekl bych, že fanoušci nepodporují dostatečně. Uživit znamená také mít určité renomé. Lidé si hlavně poslední léta více rozmýšlí, za co budou utrácet, ale nechci omílat, stokrát omílané. Netvrdím, že mají všichni hluboko do kapsy, ale pokud existuje jiná, levnější cesta, většina jí využije. Byl bych pokrytec, kdybych tvrdil, že jsem si nikdy nic nestáhl nebo nevypálil. A tím, že vznikají nové a nové kapely, je internet nejrychlejší a nejsnazší způsob. Nedá se za to ale na nikoho zlobit.

 

Zdeňku, děkuju za zajímavý rozhovor a Tobě, kapele, hadovi i mungovi přeju minimálně dobré ohlasy na vaši muziku. Ať se daří!

 

Díky i tobě Jirko za příležitost a prostor.



  DISKUZE K ROZHOVORU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky