Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Vaši kapelu jsem zaregistroval až s aktuální nahrávkou, která vyšla před pár měsíci. Jde o vaše první oficiální vydání nebo jsem už něco prošvihl?

 Nic jsi nepošvihl. Jde o náš prvopočin.

Jejím účelem je čistě dát o sobě vědět, počkat na reakce a pak se případně zaměřit na dlouhohrající desku? Jakou jste zatím zachytili odezvu?

Po té době, co spolu hrajeme (cca pět let), už bylo načase něco pustit do světa. Už jsme hodně často poslouchali, že bysme měli něco nahrát a tak jsme se do toho teda pustili. Jsme rádi, že to máme za sebou. Jestli někdy uděláme dlouhohrající desku, je i pro nás otázka. Tím tempem, jakým pracujeme, by to trvalo asi deset let. Ale vlastně není kam spěchat, že?

A ta odezva? Máte nějaké vlastní cíle, kterých byste rádi dosáhli?

Odezva proběhla v nabídce koncertů, které máme teď před sebou a  dost se na ně těšíme. Vlastně koncerty jsou naším cílem.

Pro vydání jste zvolili poměrně netradiční edici „discbox slider“ – proč právě tato? Máte dojem, že ediční nápaditost a nějaká, řekněme, přidaná hodnota v konečném důsledku rozhoduje, ovlivňuje?

Discbox slider pro nás byla jasná volba od začátku. Vlastně to byla první věc, která byla všem hned jasná. Nejsme moc zastánci plastových obalů, za kterýma je nějaký obrázek, na mě to působí vždycky moc studeně. Vem si do jedné ruky kus plastu a do druhé hezký kartónový obal. Co je příjemnější? To pro nás bylo vodítkem. Navíc vzhled obalu, pro který jsme se rozhodli, si tuto variantu zasloužil. Hlavním motivem je obraz, který se stal nedílnou součástí našich koncertů.

Jakým způsobem probíhala tvorba a vymyšlení motivu toho obrazu? Autorem je nějaký váš známý, kterému jste předali svou konkrétní vizi?

Ten obraz visel někde na stěně, kde se už nehodil, tak jsme si ho dali do zkušebny a pak ho náhodou vzali na nějaký koncert a od té doby ho prostě vozíme. Na obal EP nám přidal Martin (autor obalu) jen letadlo a bylo to... Už je to naše součást. Skutečného autora neznáme.

Na nějakém vašem webovém profilu jsem zachytil i diskuzi na téma vydání na gramodesce? Zvažovali jste ho? Jak vnímáte návrat desek na scénu?

Byla to jedna z variant, ale na náš vinyl si ale ještě počkáme. V každém případě je dobře, že jsou vinyly stále na scéně. Pořád je to nejkvalitnější nosič, co existuje.

Když se člověk začne prohrabovat vaším bandzone profilem, dohledá, že hrajete tak dvanáct koncertů ročně, poměrně stabilně od roku 2010. Nezkoušeli jste někdy přitlačit víc na pilu a hrát častěji? Nebo je tenhle počet pro vás ideální?

S množstvím koncertů jsme spokojení. Vzhledem k rodinným povinnostem, pracovnímu a studijnímu vytížení nás všech se počet koncertů, které odehrajeme, blíží spíš i maximu.Tlačit na pilu se nevyplácí.

Proč myslíš?

To vím z vlastní zkušenosti. Když tlačíš na pilu, tak se brzo otupí zuby a řez stejně není kvalitní.

Znamená to, že je pro vás kapela spíš relax od běžného shonu a věci typu „úspěch“ a počet kamarádů na facebooku apod. vůbec neřešíte?

Muziku děláme hlavně pro své vlastní potěšení. Určitě jsme rádi, když si nás někdo oblíbí, nebo jakýmkoliv způsobem prokáže svou náklonnost, ale že bychom zvali půl Bandzone na náš profil, to nám za to nestojí. Kdo chce, tak si k nám cestu dřív nebo později najde. Kapela je pro nás opravdovým relaxem.

Hledáš podobný přístup u kapel i z pozice fanouška? Jsou Ti například bližší kapely, co nad sebou i svou tvorbou mají nadhled a nebo Tě lákají naopak profesionální soubory? Jakou muziku vlastně posloucháš?

Každý ví, proč svou muziku dělá a co od toho očekává. Za mě můžu říct, že jsou mně sympatické kapely, co si na nic nehrají. Myslím, že nadhled nad svou vlastní tvorbou by měl mít každý. Nijak neřeším, jestli je kapela profi nebo amatéři. Prostě se mi buď líbí, nebo ne. I profesionálové byli jednou amatéry.

Poslouchal jsem už skoro všechno. Kvalitní muzice se nebráním v jakémkoli žánru. Od srdce mně hrají např. Pink Floyd a z českých Blue Effect. Další výčet by byl na deset stran :)

Pokud se nepletu, tak se hlásíte k hnutí GNWP a s kapelami s hardcorové scény běžně vystupujete. Co pro vás osobně toto hnutí znamená a jak moc se promítá do vašeho běžného života?

Jo, ty myslíš to logo, co visí na některých koncertech? Víš co, my to moc neřešíme. Popravdě to neřešíme vůbec a do takovýchto věcí  se nemíchám. Víme, že to existuje, že to je, ale jde to mimo nás. Hudba je po nás pouze hudba a žádná politika. Nesnažíme se někam zapadnout, nikomu nic nevnucujeme. Ať si udělá každý svůj vlastní názor na život.

Bylo pro vás hraní s některou z nich hodně inspirativní? Jmenovat všechny by bylo na dlouho, ale v podstatě jste hráli snad se všemi známějšími tuzemskými spolky zmíněné scény.

Každá z kapel, se kterou jsme hráli, měla něco do sebe. Máme své oblíbence v tuzemské i zahraniční scéně. U nás je ještě hodně kapel, se kterými bychom si chtěli zahrát a snad si i zahrajeme.

Patří podle Tebe hudba a politika dohromady? Dokážeš Ty sám poslouchat kapelu, s jejímiž názory (ať už filtrované prostřednictvím tvorby, nebo hlásané mimo kapelu) nesouhlasíš?

Hudba a politika? No, asi to tak vždycky bylo. Ale pro mě je to ale vždycky jenom hudba. Podle mě by se to sem nemělo vůbec tahat, je to už úplně přehnané. A to nemyslím jen politiku. Řekne Ti tenista po vyhraném zápase, že bys neměl dělat, co děláš, a měl dělat, co neděláš? Neřekne. Protože je to jenom sport. A hudba je jen hudba. Pro mě jedna velká tečka.

A jestli dokážu poslouchat kapelu s jejímiž názory nesouhlasím? U nás je hodně kapel, které mají jiné názory než já a poslouchám je. Nevidím v tom problém. Jak už jsem řekl, jde mně o muziku, ne o názory. 

Jak to vidíte se dny budoucími? Zlí jazykové tvrdí, že jste česká obdoba Maserati, máte třeba nějakou vizi, jak svůj výraz obohatit, změnit nebo vám nynější poloha sedí a zlým jazykům nenasloucháte?

Žijeme přítomností a neřešíme, co přijde. Každá kapela se postupem času vyvíjí a zraje a stejné je to i u nás. Vliv Maserati nezapíráme, ale taky se je nesnažíme kopírovat. Hrajeme to, co nás zrovna napadne. Tón střídá tón, úder střídá úder. To jsou Safety First.