Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Kaple II

Kaple II

Bhut15.2.2024
…aneb seznámení se s tištěnou formou Kaple, možnost jejího pořízení a výhledy do blízké budoucnosti.

Nebudu se tu nějak vymlouvat a plakat nad rozhodnutím, které mě aktuálně vede k ukončení pisatelské činnosti. Respektive k jejímu pozastavení. Prostě to tak teď je a na mě je, abych se vypořádal víceméně sám se sebou a zbytečně tím neotravoval. Proto neotvírám další cyklus seriálu Kaple článkem Kaple 25, ale volím úspornější formu. Přejděme tak přímo k tomu nejdůležitějšímu, o čem tenhle článek má být. K mání je totiž druhé číslo mého soukromého fanzinu/bedekru Kaple.

 

Prvních dvanáct kapitol pojednává o historii konkrétního místa a reflektuje články Kaple 13 – Kaple 24, které se zde na Echoes objevily. Obsah vybírá jen a pouze povídání o přímé lokaci a doplňuje jej mapou onoho místa a širší fotografickou přílohou. Ta v sobě ukrývá mnohem víc fotek, než kolik jich bylo použito u jednotlivých článků a zároveň tuto nadílku ještě rozšiřuji o několik historických obrázků daného místa. To jen tak pro srovnání.

 

Třináctou kapitolu jsem nazval Anketa o black metalu. Oslovil jsem některé kapely/projekty, které se kdy objevily v jednotlivých článcích seriálu Kaple. Několik interpretů na trojici otázek příjemně zareagovalo a výsledek je předmětem onoho čtení. Na závěr této kapitoly ještě doplňuji drobný rozbor nahrávek, které zase kopírují čtení v článcích, ve kterých o daných deskách byla řeč. Tento krok byl zvolen kvůli komplexnosti a drobnému přiblížení hudebních světů, který zúčastněné osoby v black metalu tvoří.

 

Protože jsem si vše dělal zcela ignorantsky a sobecky po svém a sám, neminul mě trest. Ten se ukryl do několika šotků, které jsem však svým způsobem odladil. Příklad: v tisku jsem blbě propočetl strany a na konci zinu mi vznikly čtyři bílé stránky. Svérázně jsem je doplnil samolepkami, které na sobě nesou doplňkový obsah, který mi v celém kontextu Kaple dává smysl. Věřím, že čtenář bude shovívavý.

 

Překvapení aneb příloha, o které se nemluví, bude součástí každého výtisku i tentokrát. Nechte se překvapit.

 

Takže si to zkusme shrnout: Kaple 2 obsahuje 184 barevně potištěných stran, 12 kapitol o konkrétních zaniklých či používaných kaplích/kostelích a podobných místech, která jsem osobně navštívil a nafotil. Fotografie jsou primárním obsahem a jsou doplněny historickými obrázky konkrétních míst. Třináctá kapitola je anketa o black metalu, kde odpovídá několik osob z blackmetalových kapel, které se v určitých dílech seriálu Kaple objevily a povídání o jejich nahrávkách uzavírá a rozšiřuje anketní složku.

 

Objednávat můžete na: bhut@seznam.cz a nezapomeňte uvést úplnou adresu a pro jistotu i tel. kontakt pro přepravce. Cena celé srandy je 200,- (vím, je to asi moc, ale tolik mě reálně stála výroba jednoho výtisku + dostanete překvapení, které jistě potěší). Pokud se ideálně domluvíme na přepravě formou PPL, tak bude spedice zdarma. Částku za jinou formu doručení vyřešíme individuálně.

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky