Článek: Karnivool – soutěž o vstupenku na koncert

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Karnivool – soutěž o vstupenku na koncert

Ruadek28.5.2014

Austrálie není jenom zemí klokanů, kde se chodí hlavou dolů s překrveným mozkem. Austrálie je zemí bezmála 22 milionů lidí, z nichž někteří tvoří, až se z nich kouří. A že se netvoří jenom brak ale i hodnotná hudba, to je vcelku jasné. Karnivool jsou ti tvořiví, kteří sází na hodně propracovanou hudbu a vy máte právě možnost vyhrát lupen a vidět kapelu, která tu je navíc úplně poprvé jen sama za sebe.

Tato kapela nestagnuje, má za sebou tři dlouhohrající alba, z nichž každé zní podstatně jinak a často nebýt zpěvákova hlasu, vůbec bych například o spojitosti první desky s tou poslední neuvažoval. Prostě tohle musí hrát dvě rozdílné kapely, ale není tomu tak. Karnivool se hýbou, a hýbou zvukem, vytahují dříve konstantně zarytou rytmiku nahoru nad ostatní a nechávají si plnou náruč překvapení ve všech možných rovinách.

První deskou byla Themata, vydaná v roce 2005 a už to byla šupa nevídaná. Hodně zajímavě znějící kompozice, beroucí si z progresivně metalové odnože asi to nejlepší, co poskytuje. Kerrang! Magazín desku ve své době označil jako „deseti skladbovou výpravu vzletných melodií“ a kapela bodovala na všech frontách. A to už čtyři roky předtím kapela vyhrála na West Australian Music Industry Awards cenu za nejlepší metalový počin roku za skladbu Fade z jejich EP Persona. Takže v době, kdy ještě neměla jedinou velkou studiovou desku. Themata disponují orchestracemi, hodně zajímavou prací s hlasem a mnohdy posluchače učaruje určitá monumentálnost skladeb.

Nahrávka druhá – Sound Awake z roku 2009 – měla daleko jiný zvuk a výrazně jinak postavenou rytmiku. Skladby byly agresivnější, skočnější, celkově jiné. Zajímavý vývoj byl i co se týká masteru desky, který měl na starosti Tom Coyne – člověk obvykle spolupracující s experimentátorem DJ Shadowem (začínal jako hip-hopový DJ, aby se postupně vyvinul do filmově laděných koláží nakopnutých bicími samply).

Aktuální deska Asymmetry z roku 2014 2013 je ze všech nejvíce experimentální, tvoří ji často hodně nahuštěné samply, Ian Kenny se pustí i do metalového řevu a co zaujme asi nejvíc, jsou schválně roztříštěné disharmonické pasáže. Album se posouvá dopředu v rytmu, který se občasně rozhodí – bicí jedou jaksi mimo, basa hraje své party sama pro sebe a kytary kvílí do všech stran. Alternativu, s jakou Karnivool začali, zde dotáhli daleko dál, než by se u první desky mohlo zdát. Deska je zajímavá potom nejen tím, že nevíte, co se bude dít dál díky částečné nevyzpytatelnosti kapely, ale i vokální stránkou. Vícestopé sejmutí hlasu s důrazem na promakanou postprodukci je zde znát a prim hraje také to, že zde všichni členové mimo ladiče vibrujících blan zpívají. A ačkoli nerad přesto musím i zde napsat, že jsou tu influence Tool, od kterých si dnes půjčuje až neuvěřitelný počet mladých kapel. Stejně jako u slovutných Tool je zde slastné poslouchat hru bicmena, který jako by měl vlastní vesmír, ve kterém se vyzná jen on sám a přitom – jakoby mimoděk – mu to ladí se zbytkem kapely.

Australané vystoupí 18. června v Paláci Akropolis, budou u nás samostatně poprvé a můžeme čekat hodně zajímavý koncert jedné z nejlepších australských band z vod složitěji pojaté metalové / rockové muziky. Dnešní otázka, jejíž správné zodpovězení vám může vynést volný vstup na jejich pražský koncert, zní:

V článku jsem záměrně uvedl jednu nepřesnost, která je pro znalce kapely do očí bijící, jaká to je?

Správné odpovědi společně s celým vaším jménem nám pište do úterka 10. června na redakční mail ahoj@echoes-zine.cz. Jeden vylosovaný bude odměněn zmíněnou vstupenkou na pražský koncert.

AKTUALIZACE

Nějakým omylem jsme v článku uvedli fotografii nikoliv Karnivool, ale jejich krajanů Sleep Parade (aspoň vidíte, co jsme zač). Co je ale neuvěřitelnější, jeden z vás nám poslal jako odpověď právě upozornění na tuto záměnu, před čímž se hluboce skláníme a samozřejmě uznáváme. Pro vás ostatní zůstává náše původní mystifikace, fotku jsme vyměnili za správnou.

karnivool.com.au

obscure.cz

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!