Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 136

Nedělní poslech 136

Victimer11.10.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Trond a její album Willkommen im Unheil.

Copak se to skrývá za tak podivným obalem? Je na něm snad nějaký druh kosmického ježka, který po vzoru svého mořského kolegy působí víc legračně, než aby v nás probudil neklid a možnost správně mířeného opovržení? Tvorba spadající pod jméno Trond je ve skutečnosti dost zuřivý black metal. Neodpustí si pár elektronických výstřelků a efektů, ale jinak je materiál debutového alba Willkommen im Unheil zarovnán v jedné linii. Je velmi rychlý a také velmi neosobní, což je myšleno celkově umělým vyzněním.


Black metal Trond je jako správný vyvrhel nenávistný a nepokrytě vzteklý, ale není to ta pravá špína z lesa, jeho vůně, ani páchnoucí odér prašivin. Bicí automat, občasná syntetika a sound komplet jsou proti. Je to sterilní jízda, kdy chlad nevzejde ze zuřivé sněhové vánice, ale ze studia. To odcizení se nepaktuje s industrialem, je čistě pocitové. Willkommen im Unheil není úplně blbá deska, ale není to ten druh black metalu, pro který bych dýchal, protože se mi zdá, že nedýchá ani on. Poslouchám, eviduji, třídím, nepřišel jsem na svět včera.


Rok stará záležitost je dalším zbloudilým CD od Satanath Records, které jsem si vybral. Tušil jsem něco zajímavého, snad i neobvyklého, ale dnešní Nedělní poslech nebude veden v duchu překvapení. Trond zní místy hodně dobře, ale jakákoliv změna přijde prakticky jen polehku zefektovaným motivem, abychom nebyli zcela zaliti do jedné formy.


Trond je one man projekt z Německa, který nelze zavrhnout, jen zatím nedodal úplně přesvědčivý materiál. Debutová deska je rychlopal beze změn. Až na závěrečný song Ausklang, tečku za tím vším marastem. Vybrnkáno, zpomaleno, zepičtěno, posunuto. Až na závěr. To berte jako výtku. Co bych totiž dal za podobné skladby, které by protínaly surovost a nenechaly ji určovat jeden jediný směr... Rozhodně bych to přivítal.

 

 

 

Autor: Trond
Album: Willkommen im Unheil
Styl: black metal
Vydáno: 6/2019
Země: Německo
Vydavatel: Satanath Records
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:
Tino "Fluch" Thiele - zpěv, všechny nástroje



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 4.3.20 3:26

Rozumíme si velice, je to vaše věc a já si o tom můžu myslet cokoliv, což nemusí nutně znamenat, že si myslím opak, jak předpokládáš. Tu výtku TT-ho ohledně zvuku a masteru pro LP jsem směřoval k faktickým otázkám. Dvě, tři stručný odpovědi a bylo by bývalo hotovo. Triumvirát TT svého času doporučoval, ale bylo by fakt divný, kdyby si ujel i na Ascetic. Všechno je jak má, myslím. K tomu vnímání zvuku. Napsal jsi "nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu ... pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky" — přesně přes tohle "pocitový" relativizování (DR) vnímání zvuku dojde k tomu, že je někdo schopnej pustit ven nahrávky, co zní přesně jak by neměly...ehm. Ještě, že lidi jako Jirka publikují fakta a nepíšou čistě jen o pocitech. K Devourment - slušně odvedenej špatnej standard. Mj. dvě skladby na Budhovi mají stejný DR jako Devourment. Vy fakt nejste žádní Floydi. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky