Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 40

Nedělní poslech 40

Bhut21.5.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu De Magia Veterum a její album "Naked Swords Into The Wombs Of The Enemy".

Je neděle a vy jistě čekáte další porci zajímavé muziky, která vám zpříjemní den. Jenže já to potěšení načechrám a prsknu do vašich uší něco, co budete kousat možná těžko. Takže nic příjemného, ale těžkopádná disharmonie, avantgardní vyšinutost a noisová podmalba všeho. Společně si totiž pustíme poslední řadovku od De Magia Veterum. Ta nese delší název Naked Swords Into The Wombs Of The Enemy, ano, skutečně jde o nahé meče do lůna nepřítele.

 

Za projektem/kapelou De Magia Veterum nestojí nikdo jiný, než Maurice de Jong, též známý jako Mories, avšak v případě zmiňované kapely se podepisuje jednoduše jako ’M‘. Tento Nizozemec (avšak rodák republiky Surinam) stojí zejména za hudební tryznou jménem Gnaw Their Tongues… Mnozí z vás jistě již zpozorněli, nebo článek zavřeli... De Magia Veterum není o nic přístupnější a líbivější než bordel, který dotyčná osoba předkládá v Gnaw Their Tongues a i třeba v Aderlating. Tím pádem se nám skutečně nedopřeje žádné veselé melodie, ale obskurdity v hlubokém slova smyslu.

 

 

De Magia Veterum započalo tvorbu někdy v roce 2003 a od těch dob soustavně mučí hudební svět na poli avantgardního black metalu. Aktuální deska se může zdát být vrcholem jakési agonie, nebo taky holou šíleností. V jejím průběhu se totiž neděje nic, co by si běžný smrtelník standardně od muziky přál. Hned v prvních vteřinách se na vás vyvalí smršť rozhádaného black metalu s podivně zastřeným zvukem. Zdá se, že každý nástroj si jede vlastní linku bez ohledu na zbytek, jediným pojítkem je pouze agresivita a ryzí chorá nálada. V kytarách se po chvilce přestáváte orientovat a jen němě zíráte na tu změť vrstev a nahodilých melodií závazně stojících na disharmonii. Však je to avantgarda, že. To co nastane v první chvilce při spuštění desky, neopustí svou metodiku ani na moment. Duši vypustí až po půlhodině poctivé tortury. Ona ta délka desky je ve výsledku plně dostačující, navzdory faktu, že půl hodiny není zrovna moc silný čas pro album. Pouštěl jsem si to v práci a můžu říct, že mé nasazení se hned zvýšilo, stejně tak doma. Ta nervozita s vámi cloumá, začne vám bušit srdce a vlastně začnete reagovat na okolí rychleji (možná proto, že se v podvědomí snažíte tlačit čas na rychlejší odpočet, aby to album už konečně dohrálo). Jde o velice netradiční kousek, který však za jistou pozornost rozhodně stojí a když už máte nervy v kýblu a nálada je vážně někde v prdeli – tohle je dokonalý soundtrack k tomu, aby byla vaše hlava důkladně vyčištěna. Tak užívejte.

 

 


 

Kapela: De Magia Veterum
Album: Naked Swords Into The Wombs Of The Enemy
Žánr: avantgarde black metal
Vydáno: 2. 2. 2017
Země: Nizozemsko
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp

 

Sestava:
‘M‘ - všechno



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky