Článek: Nedělní poslech 7

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 7

Jirka D.4.9.2016

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Sacred Shrines a jejich aktuální album Come Down From The Mountain.

Za kapelou Sacred Shrines musíme zamířit do Austrálie a společně s ní několik dekád zpátky. Právě v Austrálii to celé v roce 2013 začalo, i když z věku zúčastněných je víc než pravděpodobné, že to celé začalo už někdy mnohem dřív někde jinde. Těžko říct. O historii Sacred Shrines toho moc dohledat nejde, prakticky nic.

Jejich bandcamp zahrnuje tři různé singly vydané mezi březnem 2014 a červem 2016 a teprve až letos v létě se tam objevila velká deska, vznikly nějaké promo fotky s pěticí hráčů, přičemž v jakémsi starším článku z roku 2014 jsem dohledal jen čtyři. Uf. Se Sacred Shrines je to trochu jako hra na schovku, i když víc než temný úmysl (dneska opět v módě) v tom lze hledat spíš to, že na to kapela kašle.

Sacred Shrines band

Jejich muziku jsem někde výše tlačil několik dekád zpátky, což teď upřesňuju na zlatá šedesátá, druhá půle, léto lásky a všecko to, co vás ve spojitostí s tím napadne. Včetně všech kapel, dobové módy, vizuálu, zvuku, dlouhýho kouře. Sacred Shrines nehrají absolutně nic nového a v současné záplavě retro-rockových kapel by se mohlo zdát, že jsou jedněmi z mnoha a mnoha. Jsou. Ale nejsou vůbec špatní. A taky jsou z Austrálie (ha, exotika!) a nevydává je nikdo velký a nikdo velký je nevydává za velké. Celé se to odehrává v takové skromné rovině pohody nedělního odpoledne, přičemž mnohem uvěřitelnějším způsobem než u řady mnohem slavnějších napodobitelů.

Come Down From The Mountain je ideální album na konec léta, právě pro tenhle čas. Aspoň pro mě. Je v něm kus nostalgie (pokud to tak můžu napsat, 60ties jsem fakt nezažil) a myšlenek na to, že něco bylo, už není, ale bylo to dobré. U téhle desky se dobře vzpomíná (na co chcete), dobře se relaxuje a všechno se zdá takové klidnější, vyrovnané. Prostě idylka, falešná, ale není těžké nechat se jí na chvilku omámit.

Kapela: Sacred Shrines

Album: Come Down From The Mountain

Styl: garage / psychedelic rock

Vydáno: červenec 2016

Země: Austrálie

Vydavatel: vlastní náklad

Odkazy: bandcamp / facebook / homepage

Současná sestava kapely:

Mat - bicí

Chester - kytara, zpěv

Robbie - kytara, zpěv

Bea - klávesy, zpěv, perkuse

???

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.