Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 9

Nedělní poslech 9

Victimer18.9.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Spire a její album "Entropy".

Tahle neděle bude v rámci našeho seriálu patřit partičce Spire, které je nejlépe kdesi na oběžné dráze. V universu, nekonečnu, jak kdo chcete. Tajuplná formace (ne, na jména členů jsem doposud nepřišel) si libuje ve stejně tajuplném vyznění. A abychom si ho krapet přiblížili, musíme si zajít do vestibulu, kde parkují meziplanetární moduly kapel Darkspace, Sun Of The Blind nebo roztomile rozladěné vozítko Blut Aus Nord. A po tomto konstatování jistě zpozorní nejeden universální poutník s tykadly na teniskách. Na to vemte jed, protože pár jich sedí mezi vámi.

 

Entropy je prvním albem kapely a kvůli jeho nesporné kvalitě jsem jej původně směroval do rubriky klasických recenzí, ale nakonec jsem se rozhodl pro jednu vesmírnou neděli. Najít zaparkovaný koráb Spire není problém, ale po vstupu do jeho útrob už problém nastává. Identifikovat oba protagonisty je zatím nadlidský úkol, obě postavy se maskují a jejich pohyb po objektu je velice nečitelný. Navíc při live produkci se objevují další klony. Nechme ale jejich anonymitu stranou. Podstatné je, že hudbu lze identifikovat mnohem snadněji.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/spireband.jpg

 

Je to zhudebnělá temnota. Jasně, takových už tu bylo... Tahle je ale bez jakýchkoliv parodických elementů. Vesmír je přece hluboký a stejně hluboká se snaží být exkurze Spire. A vypadá to dobře. Už od prvního poslechu je laťka prožitku vysoko a nedá se říci, že by těmi dalšími závažně klesala. Občas se zhoupne, ale drží. A pevně. Připravte se na black metal a jeho vyslání vysoko nad nebe, které běžně vidíme. Realita Spire je výš a dál od té naší. Jediné, co zůstává dole v přízemí a ještě hlouběji, je onen black metal a jeho rouhavý status. Světelné body na noční obloze pak představují signály, které kapela vysílá. Od prvního tónu je zřejmé, jak se věci mají a jak je s nimi naloženo se sluší vyzvednout.

 

Spire neurčují pravidla, ale jejich prezentace je silná a určitě stojí za pozornost. Tahle vesmírná mise z Austrálie se hlásí o slovo dost hlasitě na to, aby ji šlo minout. Zkuste jejich mezihvězdnou výpravu, neprohloupíte.

 

 


 

Kapela: Spire

Album: Entropy
Styl: ambient black metal
Vydáno: 8/2016
Země: Austrálie
Vydavatel: Iron Bonehead Productions
Odkazy: bandcamp, facebook

Současná sestava kapely:
­­??



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky