Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

To je možná otázka, na níž stále častěji hledáme odpověď, a to v mnoha různých souvislostech. Začnu tou z našeho pohledu naprosto nejméně podstatou – otázkou Blešáku. Jak jste si určitě všimli (a někteří z vás i psali), Blešák nebyl. Důvodů pro jeho nebytí bylo víc, od prostého nedostatku mentálních kapacit jej zorganizovat, přes nepříliš početnou hromádku nahrávek, které bychom vám byli schopni nabídnout, až po úplně prostý fakt, že jsem si na jeho možné uspořádání vzpomněl až hodně pozdě. Takže... Blešák nebyl, ale slibujeme, že na konci letošního roku bude. Hromádku nosičů doplňujeme, doplňují nám ji kapely a vydavatelé, kteří jsou stále ještě ochotni poslat na recenzi fyzický nosič (nezřídka i zahraniční s mezistátním poštovným), takže budeme doufat, že ke konci roku bude z čeho vybírat.

Další z kategorie otázek, co nás čeká letos, se týká našich kapacit a možností udržet nastavené tempo, pokud jde o články a obecně obsah našeho zinu. Po pravdě úbytek sil je znát už teď a lepší to nejspíš nebude, protože co si budeme nalhávat, práce a starostí na ostatních frontových liniích typu rodina a zaměstnání přibývá, mnohdy zásadně. Komu vydrží stejná mladická energie do pozdních zralých let, má náš neskonalý obdiv, nicméně my, zdá se, budeme v tomto ohledu zcela průměrní. Navíc k běžnému opotřebení ohlásil konec nadějně rozjeté dráhy náš kolega Bhut, který po dopsání několika málo restů otáčí klávesnici čudlíkama dolů a s psaním pro tuto chvíli končí. Po nějakých ne úplně snadných vnitřních debatách jsme se proto dohodli na pro nás ještě nedávno těžko představitelném kroku, a to zkusit najít nějakého nového člena týmu. Nebo členku, tam panovala shoda o poznání lepší.

Takže výzva na vás – pokud se v dnešní době najde někdo, kdo by rád psal do zinu našeho formátu, má čas a energii, umí se vyjadřovat slovem a dát dohromady smysluplný text týkající se hudby, tak ať se nám ozve.

V podstatě už při psaní té věty jsem se musel smát sám sobě, protože si čím dál silněji začínám(e) uvědomovat, že náležím(e) k vymírajícímu druhu. Dinosaurus sice ještě žijící, ale už s jasným uvědoměním si, že jeho dny jsou sečteny. Doba je jinde, lidé jsou jinde, všechno lze mít dneska hned nebo nejpozději zítra, takže zabývat se psaním nebo i jen čtením názorových textů s délkou přesahující běžný komentář na libovolné sociální síti je svým způsobem odchylka od normálu. Když se ale podívám do naší redakce a na to, o čem a jak píšeme, tak vlastně tu odchylku od normálu vidím jako velmi osvěžující a svým způsobem ojedinělou. A byla by škoda to v této chvíli odpískat.

Dotaz na vás je tedy venku, visí ve vzduchu a pokud by někomu z vás dávala taková činnost smysl, ozvěte se (ahoj@echoes-zine.cz). Asi na tomto místě úplně nemá smysl řešit, o čem píšeme, o čem nepíšeme, co by se hodilo nebo nehodilo, to všechno jsou podružnosti a detaily, se kterými se dá pracovat. Naše priority jsou jinde.

Ze všeho výše napsaného celkem logicky vyplývá další odpověď na otázku, co nás letos čeká, a to spíše klesající nebo maximálně stagnující aktivita. Nečekejte článek každý den, nečekejte smršť novinek, ale spíš poklidnou existenci několika zbylých nadšenců, kterým činnost typu psaní o hudbě, o které se toho jinak moc nepíše, ještě pořád dává smysl. Děkujeme za pochopení a opožděně, ale o to upřímněji přejeme vše dobré do nového roku.