Článek: Tuzemská kolekce 24

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Tuzemská kolekce 24

Bhut17.3.2026

Pohled do vybraných posledních přírůstků z CZ scény do polic, aneb co nového z tuzemské scény u Bhuta doma a proč o tom hovořit.

//Děti Deště – Mlžný úvod jasný konec

O existenci této kapely vím docela dlouho a docela dlouho trvalo, než jsem ji konečně ochutnal poslechově. A pak zase docela dlouho trvalo, než jsem jí dal takovou šanci, že se gramodeska vměstnala mezi Depths Above a Diamond Head (bavíme se o polici s LP).

Líbila se mi určitá grotesknost samotného obalu i ten šprým, že když chcete napsat název kapely velkými písmeny a nezapnete Caps Lock, ale jen držíte Shift, dostanete ten kódovaný název, který může někomu vyhovovat víc. Slovní hrátky v textech přesahují všednost sdělení a dávají ochutnat jinotajům či jinak roztodivným celkům.

Značka jménem Silver Rocket by měla neznalého jednoznačně nasměrovat do ukřičených vod rockové rozvernosti, rozhádanosti a všelijak líbivé bordelóznosti. Musím však uznat chytlavost nahrávky, její přívětivou sílu a podmanivou energii. Čas od času je takové burácení prostě fajn.

Formát je to klasický, jen obal se tak nějak víc leskne než ostatní, což je jen takový můj drobný dojem.

//edice
//ukázka

//Insania – Out

Dočkal jsem se. Poslední řadové album Insania, které dosud nebylo políbeno vinylovou formou, je konečně venku, vlastně out. A už je to nějaký čas. Je správňácky zelené a fešné.

Jen je mi líto, že booklet opravdu nemá formu bulvárního časopisu, ale že jsou jednotlivé stránky rozházeny do chronologické koláže rozevíracího insertu. Nechybí sice nic, ale… Navíc je tam vložen text dobové recenze i reakce na ni. Paradoxem je, že jde o recenze na webech Metalopolis a Crazy Diamond (zainteresovaní jistě chápou podtext paradoxu, do kterého se nehodlám vměstnávat, jen o něm vím).

Rád bych si tu ještě zavzpomínal na dobu aktuálnosti desky, protože to byl mimo jiné právě čas, kdy jsem ke kapele přišel a kdy mě naplno, se vší silou, uhranula. Naprosto jsem jí tehdy propadl, a proto mám toto album ve svém osobním žebříčku velmi, ale opravdu velmi vysoko – v rámci diskografie skupiny míněno.

Takže díky za toto vydání a splacený dluh.

//edice
//ukázka

//Umbrtka – Krotký tank

Své myšlenky jsem vlastně vyčerpal v recenzi, takže tady se jen nevinně připomenu CD edicí. Je to takový standard. Pěkný obal v klasickém jewel case formátu. Všechno je adekvátně uzpůsobeno tématice, respektive nosné myšlence hudební a textové sféry. Solidní standard a příjemné potěšení. …nepsal jsem to už někde?

//edice
//jiná slova včetně ukázky

//Master’s Hammer – Maldorör Disco

To podstatné už vlastně zaznělo v recenzi nejen ode mě. Uteklo už docela dost času na to, aby se k té desce dostal i někdo další a udělal si obrázek sám. Takže o hudbě mi přijde liché hovořit. Ale co určitě stojí za zmínku, je grafika nahrávky. A já jen doplním, že když poslech doplníte listováním v knize Libero od Franty Štorma, budete zase o kus blíž nirváně.

//edice
//jiná slova včetně ukázky

//Necrocock – Truchlohry

Já jsem především rád, že Necrocock obměnil tvůrce obalů. Byť je na obrázku zase Tom, je to konečně trošku jiný formát a styl, než který jsme dosud mohli vídat. Nutno říct, že se mi to moc líbí. A další doplňující obrázky, které najdeme v bookletu, jsou fantastické. Víc takových! Knihu takových.

Je to správně podivné, nejasné, perverzní, podivné a zrádné. Stejně jako podmanivá hudba mistra Necrococka. Jo, tohle se prostě neomrzí.

Taky určitě stojí za zmínku hebký povrch digipaku, takový jemný, sametový, až se vyloženě člověku chce s tím albem mazlit. Jediné, co mi trochu překáží, je ten lepený a rozkládací booklet. Já ty skládačky nikdy moc nemusel, i když to bylo třeba jen vložené do jewel casu. Rád listuji bookletem jako v knize a ty rozkládací taháky mě kolikrát fakt štvaly. No, alespoň něco ty CDčka zdědily po kazetách, hehe.

//edice
//jiná slova včetně ukázky

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 15:03

Vinylový mastering se dělal jinak, než dříve, na starosti to měl Ondřej Slezák z Rudolfina (na doporučení Kovandy z Propasti). Já si ty všechny technické atributy nepamatuji, jen si například vybavím, že basy do 150Hz se dávaly do mona a několik dalších věcí, které jsme dřívě neznali. Jo, TT z Abigor taky šířil zvěsti, že nám texty na obal překládal google translator, přestože i zmíněný google najde, že je to práce Ankita Sinhy a několik dalších lží. Já TT nedokážu brát vážně, směšnějšího edgelorda, který vždy a všude ví, co by udělal Dead s Euronymousem aby pohledal :D. Ale moje polemika s ním nebyla o tom, jestli je u starších desek mastering dobrý nebo špatný, odborný či amatérský. Řeč byla o tom, jestli ho při dolisech budeme měnit a nebo ne. My považujeme každou nahrávku za dokument doby, ve které vznikla. Ano, dnes bychom mohli udělat jinak mastering. Pak bychom to mohli i lépe smíchat. A možná bychom to mohli znovu a lépe nahrát. My si ale stojíme za tím, že tenkrát jsme to nejlépe uměli takhle a tak to chceme i nechat. Nevylučuji, že na tohle téma někdy názor změníme, ale zatím o tom opravdu neuvažujeme.