|
|
||||||||||
Připomínat historii A Pale Horse Named Death mi přijde zhola zbytečné a kdo snad nedokáže odpovědět na otázku „kdo, co a s kým“, ať zkusí kolegovu recenzi předchozí desky Lay My Soul To Waste (2013) nebo nějaký ten internet. Onen letopočet jsem neuvedl jen proto, abychom si připomněli, jak ten čas zatraceně letí, ale hlavně pro zdůraznění prodlevy mezi vydáním těchto dvou nahrávek - tedy zmíněné druhé desky a desky aktuální, nazvané v duchu kapelního optimismu When The World Becomes Undone. Obecně by šlo říct, že kapela debutující docela slušně v roce 2010 dotáhla svůj zachmuřený kočár na druhém albu docela daleko, a tak očekávat velké věci šlo vlastně oprávněně. Proč to trvalo tak dlouho a proč to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo, nemám tušení.
S docela velkým zklamáním na úvod recenze nemůžu napsat v podstatě nic jiného, než že APHND ze sebe dostali zatím zdaleka nejmíň. A to píšu se vší zodpovědností několikanásobného poslouchání celé jejich diskografie od začátku do konce a zase zpátky. Nové album v porovnání s těmi staršími těžko hledá jakoukoliv omluvu a velká hromada nudy s malými záblesky něčeho dobrého je maximum, co lze desce přiznat.
Už první a současně titulní skladba jako by vypadla z pera Paradise Lost a především kytary pokukují po ostrovních veteránech s neskrývaným obdivem (zkuste předěl druhé a třetí minuty). Nosný motiv skladby Love The Ones You Hate zase hodně připomene nesmrtelnou věc Blue Monday od New Order (kterou do kytar předělali už před nějakým časem Orgy), i když v tomto případě je opatrné slovo „připomene“ docela namístě. Navíc občas, kdybych chtěl být krapet zlý, jak kdybych zaslechl metalovější Alice In Chains a zvuk Seattlu obecně. Nerad bych ale všechno zjednodušil na to, že APHND lacině opisují, protože by to nebyla tak úplně pravda, mohli bychom se bavit o podobnosti v rámci žánru a tak podobně, a pak si nemyslím, že právě podobnost s někým jiným je největší problém tohoto alba.
Ten totiž spočívá především v neschopnosti dát dohromady něco silnějšího - trochu se bojím použít slovo hitového, ale když si vzpomenu na předchozí desky a na skladby jako Shallow Grave, Killer By Night, As Black As My Heart, Devil In Closet, Serial Killer a celou řadu dalších, tak na novince jen těžko nacházím nějaké, které by se k těmto starším bez ostychu přidaly. When The World... je zatím nejdelším albem kapely (krátce přes hodinku) a současně albem nejzakřiknutějším, které plyne naprosto nekonfliktně a jen těžko vyvolává jakoukoliv emocionální odezvu. Uspává, unavuje, těžkopádně kráčí vpřed a bohužel z toho nemám pocit, že by mělo jít o nějaký promyšlený, umělecký záměr.
Za každým zážitkem, který vám zarezonuje s vnitřnostmi, musíte urazit krušnou cestu, prohrabat se houštím průměrných riffů a natažených meziher. Nosná melodie Fell In My Home je docela fajn, ale to všechno, co se děje kolem ní, je mlha tak hustá, že by se dala krájet. A se skladbou Splinters je to úplně stejné. Dvojice Vultures a End of Days pak pro mě představuje symbolický předěl, během kterého to většinou vzdávám a album buď vypínám, nebo výhybkou přehazuju na naprosto vedlejší kolej a věnuju se něčemu jinému. Ve schopnosti oslovit posluchače a udržet ho u sebe je tahle deska vzácně impotentní a je to o to větší zklamání, že jsem se na ni fakt těšil.
Někde před hranicí celkového vyčerpání organismu jsem se ještě snažil prošmejdit internet a nechat si napovědět, co tímhle albem chtěli autoři říct. Řečí o tom, kolik je kde ukryto jaké deprese, kam to celé směřuje a proč album zní tak, jak zní, se dá dohledat víc než dost a v jejich světle pak může tahle deska vypadat o něco lépe. Lépe, než jak skutečně zní a nedej bože když se začne srovnávat s dvěma předchozími. Někde tam totiž vede moje osobní, nepřekročitelná linie - dříve ano, dneska bohužel. A pokud je v tom skutečně nějaký umělecký záměr, nerozumím mu a je patrně určen někomu jinému.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Victimer / 13.2.19 8:16odpovědět
Tady se přidávám. Je to bez šťávy, sterilní, nebaví.
Bhut / 13.2.19 7:56odpovědět
Rovněž v tom vidím zklamání a chybí mi nějaká valivá hitovka, kterými dříve byli Die Alone a Cold Dark Mourning. Je to unavené a velmi slabé. Nadšení z nové desky vyprchalo až moc rychle. Na druhou stranu si to budu muset koupit, protože mám ty dvě desky předchozí a neúplnost sbírky je věc hodna řešení.
Label:Long Branch Records
Vydáno:Leden 2019
Žánr:doom / gothic metal
Sal Abruscato - zpěv, kytara
Joe Taylor - kytara
Eric Morgan - baskytara
Eddie Heedles - kytara
Johnny Kelly - bicí
1. As It Begins
2. When The World Becomes Undone
3. Love The Ones You Hate
4. Fell In My Hole
5. Succumbing To The Event Horizon
6. Vultures
7. End Of Days
8. The Woods
9. We All Break Down
10. Lay With The Wicked
11. Splinters
12. Dreams Of The End
13. Closure
A Pale Horse Named Death
Lay My Soul to Waste
A Pale Horse Named Death
Infernum in Terra
A Pale Horse Named Death
22.2.14, Praha, Nová Chmelnice
Fields of Locust
Subtopia
Disharmonic Orchestra
Fear Of Angst
Abysmal Grief
Blasphema Secta
A/Oratos
Ecclesia Gnostica
Archgoat
The Luciferian Crown
Abigorum / Striborg
Spectral Shadows
Ordo Rosarius Equilibrio
Let's Play (two girls and a goat)
Shrine Of Insanabilis
Vast Vortex Litanies
Druhý klip pro dnešní den je novinka rovněž od plzeňských Something Like, která vznikala v Brně pod taktovkou Radima Věžníka. Protiválečná skladba (an...
5.5.2024Plzeňská kapela Nothing Left to Say zveřejnila nový videoklip, který vznikl ke skladbě Exil. V ní se jako host představil člen slovenského ZNK labelu ...
3.5.2024Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.