Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ad Hominem - Napalm For All

Ad HominemNapalm For All

Bhut30.6.2018
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3
VERDIKT: Správně natlakovaná a agresivní deska s přesahem do zahrádkářských políček. Agrese je jí vlastní stejně jako smysl pro nápadité riffy a další melodie. Ad Hominem po minulém slabším díle přichází s povedeným a silným materiálem.

Minulou recenzi na Ad Hominem jsem končil slovy, že ta deska třeba uzraje. Upřímně od té doby jsem si ji vůbec nepustil, ačkoliv pár nutkání tu bylo. To album nové mě chytlo ihned a věřím, že do budoucna se k němu budu vracet jistě častěji. Nahrávka nese zvučný název Napalm For All, tak jej berme celou náručí.

 

V uplynulých dnech však napalmu netřeba, jelikož trávu společně sežehlo sluníčko, takže hubení zeleného organismu není na pořadu dne. Naopak každý deštík nejeden zahrádkář vítá. To říkám proto, že samotný napalm původně vznikl jako přípravek pro plošné vypalování trávy takovým způsobem, aby její kořeny nebyly výrazně poškozené. Z historie víme, že pár učených hlav z USA tento vynález vylepšilo po svém a hromadně pak vypalovali traviny i dřeviny v jihovýchodní Asii. Ad Hominem jej nabízí pro všechny, ale našinec si jistě vystačí s Roundupem. Roundup for All!

 

 

To, co mi na minulé desce scházelo, se nyní dostává kupředu. Onehdy mě nebavila jistá plytkost, kterou dnes střídá správná šťavnatost a agrese. V různých skladbách lze zachytit i zajímavé momenty, které zvýší pozornost při poslechu. Přeci jen když Kaiser během militantní vánice vytasí melodickou vyhrávku, či jinak zajímavě postaví celý riff, hned si vás tím nadobro získá. Co má však účinku největšího, jsou šlapavé pasáže, které prostě nutí k pohybu a úsečnému štěkání frází, které se snaží kopírovat text. Právě vokál je celkem stěžejní, neboť jeho barva je plná vzteku. Hněv se pak chrlí natolik silně, že leckterá slova jsou jaksi drmolená. To by ani nevadilo, větší problém cítím u zvuku, který na hrdle visí. Zdá se mi, že je totiž uměle zesílen a to takovým způsobem, že se na povrch klube chraptění, které však není způsobeno hlasivkami, nýbrž jednoduchým natlakováním pořízeného záznamu. Ty Pascaly se prostě musí z desky sypat stůj, co stůj.

 

Ve výsledku album nabízí velice svěží průvan a průplach, který se jen obtížně vypíná. Toto tvrzení podkládám vlastní zkušeností, kdy jsem si jen tak lehce chtěl prolétnout, o čem že ti Ad Hominem aktuálně jsou. Při spuštění se to na mně vyvalilo a já nebyl schopen desku vypnout, prostě jsem neměl potřebu a od začátku si ji začal náramně užívat. Však tenhle druh blacku tu a tam vůbec není na škodu. Napalm For All totiž vůbec nezní blbě a nijak oposlouchaně. Jsou tu sice momenty, které jsou svázány blackovými pravidly a tak trochu zapadají do klasické podoby z Francie, ale ty jsou ve výsledku nerušivé. Celé dílo je tak akorátně svěží a zároveň tvrdě nekompromisní jak vyžínací nástroje. Pochodové pasáže jsou střídány uvolněnějším rozletem a samo sebou se celek neobejde bez náležitého rambajzu. Takže slušná nálož, která zajisté potěší.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky